Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 10. týden

Červené světlo
Libor Lípa - výtvarník, hudebník a neúnavný organizátor kulturního života na Mikulovsku se narodil v roce 1963 ve Valticích. Vystudoval malbu na brněnské Střední umělecko-průmyslové škole u prof. Marie Filippovové a Jiřího Coufala. Do roku 2004 žil a pracoval převážně v Mikulově, kde je garantem prestižní kulturní akce Mikulov Art Symposium a zakladatel sbírky současného umění na Mikulovském zámku. Patří mezi zakládající členy názorového hnutí Přecitlivělí, výtvarné skupiny A6 a hudební skupiny U nás se svítí. V současnosti žije v Praze a působí v Mezinárodním centru současného umění Meetfactory.
V Čechách i zahraničí zatím realizoval přes dvacet samostatných a přes čtyřicet kolektivních výstav. Podílel se na projektu Moje Evropa vystaveném na podzim 2009 v Centru současného umění DOX, jímž současní čeští tvůrci vyjádřili svůj postoj k evropskému společenství.
Vysílání: 08.3., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 15.3., ČT2.

Česko jedna báseň: Martin Langer
Martin Langer fotí, točí filmové dokumenty, cestuje, ale možná nejvíce se věnuje poezii. Martin Langer se narodil 18. července 1972 ve Varnsdorfu. Vystudoval střední průmyslovou školu technologie piva a sladu v Praze, poté pracoval mimo jiné jako knihkupec, sládek, dělník, myč nádobí, mistr v kořenářské výrobě, ale působil také v reklamě a v televizi. Jako autor Langer debutoval už v roce 1990 sbírkou Palác schizofreniků, za knížku Pití octa získal v roce 2002 Cenu Jiřího Ortena. V reportážní fotografické knize Cesta kolem (2007) zachytil putování vlakem podél hranic České republiky a o svém desetidenním dobrodružství natočil také dokument nazvaný Cesta kolem - Balada o čase a stroji.
Vysílání: 09.3., 13.32 hod., ČT2; Opakování: 16.3., ČT2.

Výtvarnické konfese Hugo Demartini
Niterná vyznání, rekapitulace a úvahy nad životem a prací. Série exkluzívních portrétů českých výtvarníků ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být uvažování o umění a jak spletité jsou cesty v jeho dosažení.Tento díl představuje sochaře Huga Demartini.
Vysílání: 09.3., 14.10 hod., ČT2; Opakování: 16.3., ČT2.

Architektura interiérů (2/6)
Yuen Wej-Ču je finanční analytik a nadšený bonviván. Jako mladý muž si koupil byt v londýnské čtvrti Barbican. Ještě nestihl vybalit, což ovšem nevadí, protože se chystá svůj byt zmodernizovat, byť kupodivu designem ve stylu sedmdesátých let. Kevin McCloud, moderátor TV cyklu Grand Designs, se za ním vypravil, aby zjistil, co má za lubem. Základní otázka zněla: "Co s tím chcete podniknout?". Yuen: "Chci byt, kde mi bude dobře a kam se lidi budou rádi vracet." Barbican vznikl v sedmdesátých letech a svou brutální betonovou podobou si vysloužil více protestů než obdivu. Jak probíhala přestavba a co z toho vzniklo, nám odhalí další časosběrný dokument přední britské nezávislé televizní společnosti Channel Four.
Vysílání: 09.3., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 09.3., ČT2., 16.3., ČT2

Toulky za uměním Lidé, místa, vzpomínky Dagmar Hochové
Václavák je místo, kde se píší české dějiny. Paní Hochová tu fotografovala často. Nerada zabírala vojáky, raději objektivem vyhledávala lidi v pozadí. Zabírala jejich reakce na vypjaté situace - např. na přítomnost invazních vojsk z roku 1968.
K tomu se váže fotografie chlapce u sochy sv. Václava, který se dostal na titulní stranu knihy Hlas nepojmenovaných. Tu vydala fotografka dohromady s Alexandrem Klimentem a vzniklo letité přátelství.
O historii Václavského náměstí toho hodně ví Zdeněk Lukeš. Jak známo, býval zde koňský trh. Kdy se začalo Václavské náměstí přestavovat a jaké styly se zde vystřídaly, kdy vznikly pasáže - to vše je obsahem závěrečného dílu naší série o výlučných pražských lokalitách.
Vysílání: 12.3., 16.40 hod., ČT2; Opakování: 16.3., ČT2.

Náš venkov Příběhy ze Starého kvartýru
Lužice, č. p. 116. Za více než 200 let své existence skýtával tento dům přístřeší císařským důstojníkům, sloužil jako škola a také jako ošetřovna pro vojáky v době prusko-rakouských válek. Na prahu 21. století však nechybělo moc a Starý kvartýr, jak se stavení odnedávna říkalo, byl srovnán se zemí. Naštěstí ho odkoupila obec a do správy si ho vzal místní Muzejní spolek. Po šestileté generální rekonstrukci Starý kvartýr znovu slouží - muzejním expozicím, výstavám venkovských umělců a dalším společenským událostem. Několik depozitářů naplněných předměty nejrůznějšího druhu dokazuje, že nadšení k dílu členům muzejního spolku rozhodně nechybí. Není se čemu divit. Jen oni totiž dnes mohou vyprávět příběhy lidí, kteří ve Starém kvartýru kdysi přebývali.
Vysílání: 13.3., 12.35 hod., ČT2; Opakování: 17.3., ČT2., 18.3., ČT2.

Deset století architektury Zámek v Telči
Zámek patrně vznikl na počátku 15. století. Původně rovinný hrad rodu Vítkovců byl přeměněn na zámek Zachariášem, synem Adama z Hradce, který se roku 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna. Tehdy hrad přestavěl v duchu italské renesance. Jako první byl upraven starý palác na severovýchodní straně. Ve druhé etapě stavebních úprav bylo na jižní straně přistavěno další křídlo. Vstup do zámku otevřel přímo z telčského náměstí po padacím mostě. Na předhradí vzniklo nové reprezentační nádvoří a prostor byl rozšířen o zahradu s arkádovými křídly. Autorem těchto změn byl italský architekt Baldassaro Maggi. K východní straně jižního křídla dal Zachariáš přistavět hrobní kapli Všech svatých. Tady je umístěn mramorový náhrobek Zachariáše a Kateřiny. Nad touto kaplí byl v úrovni druhého patra vybudován Mramorový sál. Kazetový strop je vyzdoben deseti Herkulovými činy, jsou tu také portréty Zachariáše a Kateřiny. Nové budovy i starý palác jsou propojeny vzdušnými arkádovými chodbami. Zámek se díky přestavbě během čtvrt století stal přehlídkou formálních odstínů rané až pozdní renesance. Vysílání: 13.3., 17.25 hod., ČT2.