Djivan Gasparyan (Arménie)
Další v pořadí už čtvrtý koncert festivalu United Colours Of Akropolis 2002 se uskuteční v poslední květnový čtvrtek – 30.5. 2002 v žižkovském Paláci Akropolis od 20.00 h. Představí se na něm jedna z živoucích legend světové world music – arménský hráč na duduk Djivan Gasparyan.
Repertoár, který Gasparyan vůbec poprvé představí českému publiku, se skládá převážně z lidových rménských písní. Gasparyan je ale i občasným zpěvákem a také skladatelem. Jeho originální kompozice jsou slyšet hlavně v milostných písních, které napsal ovlivněn poezií Vahana Deriana. Na koncertě jej doprovodí další dva hráči na duduk – diváci si tak mohou vychutnat všechny typy tohoto nástroje – soprán, tenor, baryton i bas.
Djivan Gasparyan, který se letos dožívá 74 let, je bezpochyby jedním z nejlepších a nejznámějších arménských umělců, živoucí legenda a virtuóz svého nástroje – duduku. Duduk je typickým arménským dechovým nástrojem podobný hoboji, který má více než 1500 let dlouhou historii. Za tuto dobu se samozřejmě nástroj dostal do okolních zemí, ale i třeba na Balkán, kde se s ním dodnes můžeme setkat. Je vyroben z broskvového dřeva a jeho typickým rysem jsou hluboké a táhlé tóny . Říká se, že žádný jiný nástroj nemůže tak věrně vyjádřit pocity Arménců jako právě duduk. V rukách umělců jako je Gasparyan se duduk stává chvíli loveckou troubou, chvíli zase meditativním nástrojem jehož zvuk evokuje Arménii a její lid.
Gasparyan se svým nástrojem projel takřka celý svět – od Evropy, přes Asii a Střední východ. V USA koncertoval v New Yorku a Los Angeles - spolu s LA Filharmonií. Vydal mnoho desek. Jedna z nich z roku 1989 s názvem I Will Not Be Sad In This World je věnována obětem arménského zemětřesení. Deska se dočkala světového ohlasu. Brian Eno se o ní vyjádřil takto:„Bez skurpulí mohu říct, že to je jedna z nejkrásnějších a nejhlubších nahrávek, které jsem kdy slyšel“. Gasparyan spolupracoval například s Peterem Gabrielem nebo Lionelem Ritchiem, podílel se na soundtracích pro filmy - např. Poslední pokušení Krista (režie Martin Scorsese), Russia House, The Crow, Storm and Sorrow (americko-maďarská koprodukce, 1999) The Siege (Bruce Willis, Denzel Washington), Oněgin (Ralph Finnes) a v neposlední řadě Gladiátor – vítěz několika Oskarů za rok 2000.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Festivaly
Folkové prázdniny lákají na radikální úpravu polky
Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou... to je každý rok osm dní na přelomu července a srpna naplněných pečl ...celý článek
Festival Praha žije hudbou opět zaplní ulice
Veřejná prostranství hlavního města opět po roce rozezní a roztančí festival Praha žije hudbou. Na více než dv ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Skončil rekordní 15. ročník festivalu DSB 2024
Od 17. do 28. května 2024 bylo Brno i v letošním roce středem divadelního světa. Mezinárodní festival Divadeln celý článek
OPERA/ TANEC
Pražské jaro v první třetině
Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Cesty víry: Lidický mučedník
Cesty víry: Lidický mučedník
Historik František Kolouch pátrá po pravdě o skutečné roli kněze Josefa Štembe celý článek