zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Retrospektiva Jana Kotíka

Jan Kotík

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Malíř Jan Kotík je dalším příkladem umělecké osobnosti, které opustily v době minulého režimu republiku, došly uznání v zahraničí a u nás se o nich smělo hovořit až teprve po roce 1989.
Zásluhou výstavního projektu Národní galerie, který těmto umělcům vrací zaslouženou pozici, má nyní česká veřejnost příležitost seznámit se s Kotíkovou tvorbou v plném rozsahu.
Jan Kotík vystudoval v letech 1935 - 1941 Uměleckoprůmyslovou školu. Zpočátku byl spojen se Skupinou 42 a později na přelomu 40. a 50. let se angažoval v Ústředí lidové a umělecké výroby a publikoval v časopise Tvar. Jeho výtvarný projev se zaměřil na nefigurativní malbu a umělec byl považován za představitele informelu. Kotík se věnoval také sklářskému designu a vedle menších objektů navrhl rozměrnou prostorovou vitráž pro EXPO 58 v Bruselu, za níž získal mezinárodní uznání. V roce 1969 se mu podařilo na stipendium odjet do Západního Berlína, odkud se již nevrátil, kde prožil další část života a zemřel v roce 2002.

V Berlíně pokračoval ve svém průzkumu podstaty umělecké torby a proměny obrazové plochy, zabýval se koncepty prostoru a času a také se v tzv. pseudofigurách vracel k figurální tvorbě. V závěrečném období pod vlivem knihy Tao te ting, která po dlouhou dobu provokovala jeho intelektuální zájmy a kterou převedl do češtiny - byla vydána Galerií Jiří Švestka v roce 2000 - pojímal umění jako dění, jako otevřený proces.
Jeho díla byla již v Národní galerii vystavena v roce 1992 a v roce 1996 ale nikoliv v takovém rozsahu jako nyní. U této retrospektivní výstavy jsou v počtu zahrnuty mimo jiné i zápůjčky z Berlinische Galerie a Akademie der Kunste, která ještě v Praze prezentovány nebyly. Nemalou zásluhu na zachování malířova uměleckého odkazu mají jeho synové Martin a Petr. Martinovi se dokonce podařilo tajně odvézt z ateliéru oficiálně uzavřeného komunisty na dvě stovky děl, která by patrně jinak přišla v niveč.

Koncept výstavy využívá chronologického členění do šesti oddílů, tak jak se vyvíjel Kotíkův "styl" . Východiska jeho různých přístupů dokládají texty, v nichž se ukazují jeho schopnosti racionální reflexe, schopnosti teoretika a filozofa.
Vedla figurálních a později abstraktních pláten přitahují pozornost v jednotlivých sekcích dřevěné malované plochy různých velikostí asocijující kaligrafické znaky, mnohobarevné geometické útvary, ploché objekty s provázky a prostorové instalace. K vidění je také grafika, kresby, koláže, skleněné předměty nebo fotografie bruselské vitráže. V dokumentárním filmu Petra Ruttnera z roku 1997 mohou návštěvníci nahlédnout do Kotíkova berlínského ateliéru, uvidět jej při práci a vyslechnout si ten nejvýstižnější komentář k vlastnímu dílu i životu.
Retrospektiva Jana Kotíka, kterou pořádá Národní galerie v Praze, potrvá v holešovickém Veletržním paláci do 23. března 2014.

16.12.2013 09:12:07 Helena Kozlová | rubrika - Výstavy

Časopis 22 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Výstavy

Od Michelangela po Callota

Od Michelangela po Callota: Umění grafiky manýrismu

Umění grafiky manýrismu je k vidění ve Valdštejnské jízdárně do 11. srpna 2024. Manýrismus se zrodil v I ...celý článek


Nové realismy

Expozice Nové realismy (Foto: Jan Kolský)

Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahrnujících oblasti tv ...celý článek



Časopis 22 - sekce

DIVADLO

Miloše Formana připomene inscenace Forman

Patrik Děrgel (Forman)

Letní scéna Musea Kampa uvede 18. a 19. června 2024 premiéru nové inscenace Forman. Pod taktovkou režisérky Ad celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Pražské jaro v první třetině

Jiří Habart (Foto: Jan Zavadil)

Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek

další články...