Scéna.cz 

Výtvarné tipy 35. týden

Kutná Hora – Monte Carlo středověku
Miroslav Táborský představuje jedinečné středověké horní město s dvojicí pozoruhodných katedrál, zapsané na prestižní seznam UNESCO (2012). Režie J. D. Novák. Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou cenných gotických, renesančních a barokních domů. Její uliční síť představuje skutečný labyrint, jímž se návštěvník noří hlouběji do hlubin času a je podněcován k tomu vnímat staletého ducha místa, který zde působí jako v málokterém českém historickém městě. K dalším významným památkám Kutné Hory patří i Vlašský dvůr, kde kdysi sídlila evropsky proslulá mincovna, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, středověký kostel sv. Jakuba, monumentální Jezuitská kolej s galerií soch nad říčním údolím nebo klášter Voršilek.
Vysílání: 28.8., 10.15 hod., ČT1

Deset století architektury: Svatý Kopeček
Proslulé poutní místo a význačná barokní památka nad Olomoucí (1998). Režie J. Svoboda. Na sklonku února 1629 se obchodník s vínem Jan Andrýsek vydal do kopců nad Olomoucí, aby splnil slib daný Panně Marii, že ji zbuduje kostelík. Místo, které mu ve snu ukázala, se nacházelo na pozemcích premonstrátského kláštera. Několik měsíců před dokončením se v místech oltáře objevil mariánský obraz, který podle legendy přinesl zástup neznámých poutníků. V den svěcení kaple se během mše svaté stal zázrak – do té doby slepý Alexandr Bory nabyl zraku. Pověst o zázračném obrazu se rychle rozšířila a přiváděla na Svatý Kopeček četná procesí. Během okupace Olomouce Švédy byl kostelík vypálen. Novou stavbou poutního chrámu byl pověřen architekt Giovanni Pietro Tencalla. Patrová křídla později přistavěl Domenico Martinelli a sjednotil je s průčelní monumentální fasádou. Na ní upoutají sochy světců i alegorické postavy, které vytvořil Josef Winterhalder. Prostorný interiér chrámu dovoluje, aby se bohoslužby účastnilo až 3000 věřících. Valená klenba s lunetami je pokryta výrazně plastickou štukou a nad křížením presbytáře a příčné lodi se zvedá monumentální chrámová kupole. Architektura hlavního oltáře upoutá hned po vstupu do chrámu. Navrhoval ji Baldassaro Fontana a autorem oltářního obrazu Navštívení Panny Marie je Jan Spillenberg. Chrám obsahuje osm bočních kaplí a od severu k němu přiléhají Svaté schody, pozoruhodná stavba, která původně chrám spojovala s nedalekým klášterem. Fresky na klenbách chodeb a schodů jsou dílem olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho. V jižním křídle proboštské rezidence je několik historických sálů, které se zachovaly v původní podobě. Za ambitem chrámu se rozprostírá rozsáhlé nádvoří vymezené otevřeným půlkruhovým ambitem s oválnou kaplí Jména Panny Marie. Roku 1995 byla jedna z nejpůsobivějších barokních sakrálních staveb u nás povýšena na baziliku minor.
Vysílání: 31.8., 12.05 hod., ČT2

Skryté skvosty (9/10) - Jaroměřice nad Rokytnou
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v dokumentárním cyklu České televize. Na úpatí Českomoravské vrchoviny leží Jaroměřice nad Rokytnou, místo, které se v dějinách stalo několikrát významným centrem kultury. Nejvýrazněji se do historie města zapsal Jan Adam z Questenbergu, ten přestavěl zámek, který dnes patří mezi největší barokní objekty Evropy – takové malé Versailles ve středu Čech. Hudbymilovný hrabě se zaměřoval hlavně na italskou operu a díky němu vzniklo dílo O původu Jaroměřic. A uvádí se, že to bylo poprvé, kdy u nás byla česky uvedena opera na hudební scéně. I Jarda Plesl se nechal unést barokní hudbou a vyzkoušel si, jaké by to bylo pro pana hraběte pracovat.
Vysílání: 02.9., 10.00 hod., ČT2
Opakování: 06.9., ČT2., 07.9., ČT2

Příběhy domů: U moravského Bivoje
Osudy sídla legendárního zápasníka Gustava Frištenského v Litovli (2011). Připravili M. Švihálek a J. Bařinka. Legendární zápasník Gustav Frištenský se narodil v Kamhajku u Křečhoře. Měl mnoho sourozenců a jeho vstup do života vůbec nenasvědčoval tomu, že by z něj mohl vyrůst veliký silák, který bude na lopatky pokládat nejzdatnější obry. Když se přiženil do rodiny slavného litovelského sládka, koupil vilku ze začátku dvacátého století, prožil zde čtyři desetiletí a byl tu velmi šťastný. Stavba připomíná spíše zámeček než prosté obydlí zápasníka. Charakteristickým rysem stavby jsou vysoké věžičky zdobící střechu obydlí. Vila je obklopena zahradou a o vše se dnes stará Frištenského praneteř.
Vysílání: 03.9., 06.05 hod., ČT2
Opakování: 04.9., ČT2

Ztracené poklady Egypta: Tutanchamonova hrobka
Navštivte s námi pověstné Údolí králů a světoznámou hrobku faraona Tutanchamona s legendárními poklady. Britský dokumentární cyklus. Pod pískem egyptské pouštní krajiny se skrývá tajemství starověké civilizace. Štábu britských dokumentaristů se dostalo možnosti, aby po celou sezónu vykopávek sledoval přímo v první linii práci archeologů. Tentokrát zkoumali záhadu obestírající faraóna Tutanchamona. Egyptská archeoložka Alia Ismailová používá k odhalování nových skutečností o jeho hrobce nejmodernější technologie a zároveň se pokouší zjistit, proč místo panovníkova posledního odpočinku celá tři tisíciletí unikalo pozornosti lupičů. Tutanchamonovy pohřební poklady objevené před 100 lety Howardem Carterem byly donedávna rozptýleny po nejrůznějších egyptských muzeích, nyní je však zajištěn převoz značné části z nich do Velkého egyptského muzea v Káhiře. Zaměstnancům tamějších laboratoří se tak poprvé naskýtá příležitost k jejich důkladnému prozkoumání pomocí nejmodernějších technologií.
Vysílání: 03.9., 06.35 hod., ČT2
Opakování: 05.9., ČT2., 08.9., ČT2

Krajská galerie výtvarných umění Zlín
Návštěva galerie zaměřené na české a slovenské výtvarné umění a architekturu 19. až 21. století (2002). Režie P. Kudela. Slavná tradice Salonů zlínské galerie byla založena firmou Baťa roku 1936 a z jejich nákupů se vlastně budoval profil zdejší výstavní koncepce, jejíž jádro tvoří dodnes především česká moderní malba a snaha ukázat, jak se může "v živém životě" uplatnit umění dnes. Sbírka děl zahrnuje vývoj moderního umění u nás od Mařákovy krajinářské školy, přes kubismus, práce členů Umělecké besedy a Skupiny 42 až po výtvarnou tvorbu posledních tří desetiletí.
Vysílání: 29.8., 03.00 hod., ČT art
Opakování: 31.8., ČT art

Proměny zámeckého nádvoří
Renesanční zámek v Litomyšli jako působivá kulisa operního festivalu Smetanova Litomyšl (2014). Režie M. Kubala. Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším mezinárodním hudebním festivalem u nás a zároveň festivalem největším. Každoročně na přelomu června a července nabízí návštěvníkům řadu operních i tanečních představení a koncertů. Některé z nich, díky letnímu počasí, i pod širým nebem. Město Litomyšl jako hostitel může nabídnout festivalu velké množství ideálních koncertních prostor. Jeho hlavním sídlem je ovšem renesanční státní zámek se svým nádvořím, které se každoročně mění v divadelní scénu či koncertní síň. A pamatuje i na vrtkavé počasí počínajícího léta možností zastřešení. O proměnách tohoto unikátního prostoru vám budeme vyprávět.
Vysílání: 01.9., 02.00 hod., ČT art