zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební tipy 58. týden

Tři vstupenky na 26.

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Tři vstupenky na 26.
Yves Montand, hvězda francouzského šansonu a jeho cesta ke slávě. Francouzský hudební film (1988). Dále hrají: M. Mayová, F. Fabianová, P. Fierry, C. Marcollová a další. Scénář a režie Jacques Demy. Film je okouzlující směsicí fantazie a reality a připomíná velké muzikály zlatého věku Hollywoodu. Yves Montand, který hraje sám sebe, se vrací do rodného města Marseille, aby se objevil v autobiografickém muzikálu. V Marseille hledá dívku z baru, kterou kdysi miloval. Setkání s mladou talentovanou Marion jim osudově zasáhne do života. Yves Montand, ač stárnoutcí, ve filmu dokazuje, že byl a zůstává velkou hvězdou francouzského šansonu.
Vysílání: 09.7., 20.55 hod., ČT art

Televizní písničky a songy Vlastimila Hály
Dáme si do bytu a jiné skladby známého skladatele Vlastimila Hály, od jehož narození uplynulo před dvěma dny 100 let (2005). Zpívají: J. Bek, I. Kačírková, K. Hála, J. Zelenková, Y. Simonová, M. Chladil, K. Gott, P. Filipovská, H. Vondráčková, J. Petrů a další. Vlastimil Hála (*7. 7. 1924 – †29. 7. 1985) byl český trumpetista, skladatel, aranžér a režisér, bratr klavíristy a skladatele Kamila Hály. Jako autor je znám zejména svou tvorbou na poli filmové, scénické a jazzové hudby. Z kinematografické oblasti je třeba zmínit hudbu pro filmy Starci na chmelu, Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Šest medvědů s Cibulkou. Na snímcích Limonádový Joe spolupracoval s Janem Rychlíkem a Dáma na kolejích s Jiřím Bažantem a Jiřím Maláskem.
V televizním prostředí byla natočena řada jeho písniček, z nichž nejznámější je hned ta první – Dáme si do bytu, která se proslavila i svou televizní "klipovou" podobou. Tu a mnoho jiných v pořadu uslyšíte v podání největších československých hvězd minulého století.
Vysílání: 09.7., 23.05 hod., ČT art

Gregory Porter a Metronomy na zámku Hérouville
Netradiční hudební spojení amerického jazzového zpěváka a anglické elektropopové skupiny na francouzském zámku. Na konci 60. let 20. století založil slavný skladatel a producent Michel Magne na zámku Hérouville první rezidenční nahrávací studio. Hudebníci se měli v Hérouville cítit jako doma. Mohli tam v klidu komponovat, nahrávat, užívat si jedinečného prostředí a účastnit se legendárních večírků majitele zámku. Iggy Pop, David Bowie, Pink Floyd, Elton John nebo Bee Gees, kteří na zámku nahrávali jsou jasným důkazem, že Hérouville má své nezastupitelné místo v hudební historii. Po zavření studia v roce 1985 byla budoucnost zámku velmi nejistá. Nakonec se o 30 let později podařilo zámek opět otevřít a umožnit opětovné nahrávání. I proto mohli v roce 2016 v Hérouville společně vystoupit Gregory Porter a kapela Metronomy.
Vysílání: 09.7., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 12.7., ČT art

Jak se kalila hudba: Zvukomalba
Čarování v nahrávacím studiu. Příběhy nahrávání popu a rocku. Britsko-americký dokumentární cyklus. Roger Waters: "Jeli jsme na štaci, když zazněl z rádia "Seržant Pepř". Zastavili jsme na odpočívadle, seděli v autě a poslouchali. Pamatuji si, jak jsme vykulili oči..." Roger Daltrey: "George Martin namíchal mistrovské dílo. Napadlo mě, že líp už to prostě nejde." Brian Eno: "Zrodila se nová umělecká forma. Muzika, jíž nebylo možné zahrát naživo. Mohla vzniknout jedině v nahrávacím studiu". V šedesátých letech začaly měnit povahu produkce vícestopé nahrávky a přeměnily studio na zvukovou laboratoř. George Martin: "Pomocí dotáček a různých rychlostí malujete zvukem."
Vysílání: 10.7., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 13.7., ČT art

Greenhorns
Koncert z Divadla U hasičů k 40. výročí založení populární country skupiny (2005). Kamera J. Hruša. Režie R. Vodrážka. Kapelou Greenhorns prošla za půlstoletí existence řada muzikantů a zpěváků a vzniklo tolik písní, že mnohé z nich už se staly u táboráků téměř "lidovkami". Hlavní zásluhu na tom všem má hlavní tahoun skupiny Jan Vyčítal, textař, skladatel, kytarista, karikaturista a kdoví co ještě. Koncertem, jehož záznam pořídila Česká televize v roce 2005, oslavila skupina Greenhorns v Divadle U hasičů své čtyřicátiny. Její začátky spadají do roku 1965, kdy koncertovali v beatovém klubu Olympic. Zakládajícími členy byli Honza Vyčítal, Josef Šimek a Marko Čermák. Po absolutním krachu před ortodoxním beatovým publikem se Greenhorni sice zařekli, že na prknech znamenajících svět už nikdy nevystoupí, avšak pozvání na soutěž trampských skupin v Radiopaláci nakonec neodolali. Protože dost výrazně uspěli, obsadil je redaktor Jaroslav Jakoubek v prosinci do "Defilé Mikrofóra", kde si poprvé v přímém přenosu zahráli pět písniček. V následujícím roce 1966 Greenhorni začínají pravidelně týdně koncertovat ve vlastním Camp Clubu. Zvou si jako hosty trampské skupiny a během večera se promítají i grotesky a krátké filmy. Camp Club různě kočuje (restaurace v Riegrových sadech, Karlínská beseda, až nakonec zakotví na dlouhý čas v Praze 4 Na Jezerce). Mimo tuto domovskou scénu účinkuje kapela taky v Luxoru na Václavském náměstí a objíždí republiku s estrádou T. Hořínka Šest strun v údolí a se svým vlastním pořadem Mou židlí je sedlo. Poprvé vystupují Greenhorns v Československé televizi v pořadu Hvězdy zatím bez nebe a poprvé prorážejí "železnou oponu" do západního Německa, kde hrají ve studentských klubech. Veškeré diety proměňují za desky s americkou hudbou (u nás v té době zcela nesehnatelnou) a textil Leviho Strausse... Koncert moderovaný Mirkem Černým připomene ranou éru se zpěvákem Michalem Tučným například písněmi Blízko Little Big Hornu, Červená řeka, Divnej smích, ale i současné hity včetně Battledress či To tenkrát v čtyřicátom pátom. Většinu písní si sám Jan Vyčítal otextoval, jen tu o něm – Honzův song – mu opatřil textem Petr Novotný.
Vysílání: 12.7., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 17.7., ČT art

Stanislav Wabi Daněk
O sobě, hudbě a životě vypráví známý písničkář v dokumentu z cyklu Uprostřed běhu (2001). Kamera J. Radek. Režie J. Vondrák. V cyklickém pořadu o folkařích vypráví písničkář Wabi Daněk, vlastním jménem Stanislav (*30. 1. 1947 – † 16. 11. 2017), o svých životních cestách. Narodil se ve Zlíně, tehdy se ještě město jmenovalo Gottwaldov, s hudbou začínal sám, i když otec hrál na kytaru a matka ráda a dobře zpívala, vyučen byl jako svářeč, jezdil se sanitkou. Brzy začal číst, měl rád Rychlé šípy a svět trampingu a skautingu. Hovoří i o seznámení se svou druhou ženou Evou, zdravotních problémech, a dozvíme se řadu dalších zajímavostí z jeho života, i názorů, nejen na vlastní muziku... Natočeno na chatě v osadě, ve zpěvákově oblíbeném prostředí, a archivní písně dokumentují uměleckou cestu. Zazní Píseň, co mě učil listopad, Hudsonský šífy, Outsider waltz, Rosa na kolejích a další.
Vysílání: 12.7., 21.15 hod., ČT art

Mimořádný vlak Ladislava Vodičky
Malý country recitál zpěváka a textaře Ladislava Vodičky, přezdívaného „český Johnny Cash“ (1975). Kamera J. Lebeda. Scénář a režie E. Sedlář. Recitál country zpěváka obsahuje písně ze stejnojmenné gramofonové desky vydavatelství Panton nazvané Mimořádný vlak Ladislava Vodičky. Z jeho hudební tvorby uslyšíte skladby Louka plná koní, Rybář a Líně jako šnek, jeho skladatelský kolega Sláva (Miroslav) Kunst pak složil Krásný kout, Sto písní, Zlatokopecká ze Žatecka a Lány sluncem rozpálené. Texty písní napsali Ivo Fischer a Michal Bukovič. Český country zpěvák, skladatel a textař Ladislav Vodička (*10. 1. 1931 – †7. 3. 1999) vystudoval strojní fakultu ČVUT, zpívat začal v roce 1961 s amatérskou skupinou Tempest. V roce 1966 mu Jiří Brabec nabídl angažmá ve své skupině Country Beat a v témže roce společně s ním přešel do divadla Semafor. V roce 1970 prodělal Vodička mozkovou příhodu a po operaci se rozešel s Jiřím Brabcem. Poté přijal angažmá ve skupině Vodomilové, která vznikla ze skupiny Truckers – Rodeo. Díky specifickému hlasu a orientaci na žánr country se Ladislavu Vodičkovi přezdívalo český "Johnny Cash".
Vysílání: 12.7., 21.55 hod., ČT art

Bill Wyman: Ten z Rolling Stones
Životní příběh muže, který dokázal odejít z jedné z nejslavnějších rockových kapel historie. Britský hudební dokument. Dlouhých třicet let byl Bill Wyman baskytaristou, mimo jiné i nestarším členem, neslavnější kapely rockové historie. Navzdory tomu, že byl označován za toho nejtiššího, byl nedílnou součástí giganta jménem The Rolling Stones. Tedy až do roku 1993, kdy se rozhodl z kapely odejít. Přestože si s ostatními členy ještě v roce 2012 zahrál, o návratu do The Rolling Stones podle svých slov nikdy neuvažoval. Režisér dokumentu Oliver Murray dokázal ve svém díle citlivě využít i rozsáhlého archivu domácích filmů, fotografií a suvenýrů, který Bill Wyman dokumentaristům otevřel vůbec poprvé. Protože byl britský baskytarista vášnivým sběratelem už od válečných let, a jeho vášní bylo zaznamenávání snad každé události, měli tvůrci opravdu z čeho vybírat.
Vysílání: 13.7., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 16.7., ČT art., 18.7., ČT art

Elvis (1/2)
Poznejte život krále rokenrolu od jeho prvopočátků až na vrchol slávy. První část amerického filmu (2005). Hrají: J. R. Meyers, R. Quaid, R. Patrick, C. Manheimová, T. Guinee a další. Režie James Steven Sadwith. V roce 1968 má rokenrolová a filmová hvězda Elvis Presley (J. R. Meyers, za svůj výkon oceněný Zlatým glóbem) po sedmi letech vystoupit před diváky v televizní show, aby nakopl svou stagnující kariéru. Je na pochybách a má strach, že před nimi zcela propadne. Vrací se ve vzpomínkách do svých začátků, do roku 1952, kdy ještě jako středoškolák v Memphisu měl sotva na desky svých oblíbených černošských vzorů a na pomádu do vlasů. Snil o tom, že se stane velkým, bohatým muzikantem a vytáhne své rodiče z bídy. Trvalo mu to dva roky, než se mu podařilo nahrát dravý a neotřelý song, který se neustále ozýval v místním rádiu. Od tohoto momentu se začalo o mladém muzikantovi mluvit čím dál víc a jeho talentu si také brzy všiml manažer Tom „Plukovník“ Parker (R. Quaid), který z něj hodlal vytvořit hvězdu první kategorie...
Vysílání: 13.7., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 19.7., ČT art

Jana Kirschner
Slovenská zpěvačka Jana Kirschner o sobě, hudbě a životě (2006). Režie J. Vondrák. Jana Kischner, tehdy sedmadvacetiletá černovláska ze slovenského Martina vystartovala na hvězdnou oblohu slovenské pop-music jako raketa. V roce 1996 jako neznámá finalistka soutěže Miss Slovensko poslala na doporučení svých přátel demo kazetu producentovi Jožo Šebovi. Uplynul necelý rok a Jana získala cenu Slovenské hudební akademie jako objev roku. A v roce 1999 už obsadila nejvyšší příčky všech možných anket a soutěží, které na Slovensku existují. Zlatá slavice, Umělec roku, Album roku, Grand Prix Radio. Její hlas i příjemný projev vzápětí oslovil i posluchače a diváky v České republice. Po nesmírně zdařilém duetu s Petrem Hapkou se stala jednou z nejoblíbenějších zpěvaček i české hudební scény.
Vysílání: 13.7., 01.35 hod., ČT art
Opakování: 17.7., ČT art

1.7.2024 11:07:38 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 27 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Karel Gott – 85 let

Karel Gott

Karel Gott ve Slaném
Při příležitosti brzkého 85. výročí Karla Gotta zazní v hudebně zábavném pořadu jeho s ...celý článek


Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal
Dokumentární vzpomínka na legendu country hudby a známého karikaturistu, věno ...celý článek


Hudební tipy 27. týden

Michal Tučný

Michal Tučný po 25 letech aneb Už nikdo neví
Hudební setkání "posledního kovboje" Michala Tučného a jeho př ...celý článek



Časopis 27 - sekce

OPERA/ TANEC

Magdalena Kožená: Czech Songs

Přebal alba

Česká operní pěvkyně Magdalena Kožená uvádí recitál českých písní společně s Českou filharmonií pod taktovkou celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Přehlídka DAS SOMMERKINO míří do letních kin

B-Movie: zvuk a rozkoše západního Berlína 1979-1989

Filmová přehlídka DAS SOMMERKINO, která je letní edicí zavedeného festivalu DAS FILMFEST, zpestří opět prázdni celý článek

další články...