Scéna.cz 

Romeo a Julie v režii SKUTRu - svěží letní komedie s tragickým koncem na Pražském hradě

V rámci Shakespearovských slavností jsme měli 26. června 2015 možnost vidět premiéru tragédie čisté a nevinné lásky
Romeo a Julie. Do hlavní role Julie byla obsazena Tereza Voříšková, Romea ztvárnil Jan Sklenář. Oba své role hráli úchvatně s dětskou naivitou první opravdové lásky, do hlasu a výrazu dokázali vložit spoustu citové opravdovosti až patosu. Pokaždé, když Romeo vyslovil své „lásko“, bylo to prodchnuto neuvěřitelnou spoustou citového zabarvení, jež si dokázalo otevřít cestu k srdci každé přítomné ženy (i muže). Čtrnáctiletá Julie, navzdory svým růžovým šatičkám a motýlím křídlům, zde nepůsobí pouze jako naivní panenkovská puberťačka, ale zároveň jako vzdorující dospívající osobnost vymezující si své místo v životě vůči rodičům a mladá žena objevující svou přirozenou sexualitu.

Na scéně Jakuba Kopeckého vidíme prosklený salón vybavený stolky a křesílky v bílé barvě s patinou zašlých časů. Kolem oken jsou květináče s malými zelenými stromky. Akcentem je geometrický lustr, který se osvětlený odráží ve všech oknech. Vlevo se nachází černá mariánská kaple s křížkem. Prosklenými stěnami vidíme skutečné hradby Nejvyššího purkrabství. V pravé části salónu je kávový stoleček se všemi potřebnými proprietami na přípravu kávy, u kterého to vše začíná a u kterého postupně posedávají některé postavy. Kostýmy Lindy Boráros působí civilně s občasnými historizujícími prvky, jsou v barvách tradiční černé, bílé, šedé a příjemné bordó, někdy s lesklými stříbřitými akcenty. Mladí muži mají šortky různých délek, dívky černé balónové sukně. Kordy, se kterými bojují či tančí, mají bílou barvu a jsou z plastu. Miroslav Zavičar ve vícero rolích (kníže, lékárník) byl v černém fraku jako dirigent celého vyprávění.

Dana Batulková a Jiří Sláma v rolích Romeových rodičů neměli mnoho prostoru se projevit. Naopak Lenka Krobotová a Jiří Vyorálek jako Kapuletovi sršeli vtipem. Výrazným komickým herectvím se projevil Jan Cina v roli Benvolia, zaujal i asymetrickým rošťáckým účesem. Rovnocenným sparingpartnerem mu byl Petr Vančura v roli Merkucia. Dalšími výrazně komickými rolemi se projevili Saša Rašilov jako Vavřinec a Michal Sieczkowský jako Paris, tak trochu bezradný s kytkou temně fialových tulipánů v rukou. Dráždivě smyslný byl Tybalt Jakuba Gottwalda. Naďa Konvalinková jako chůva a původně kojná působila příjemným mateřským dojmem. Dalo by se říci, že tato tragédie byla režisérským duem SKUTR ze75% pojata jako komedie, i nenávist Monteků a Kapuletů se v baletních číslech, šermířských soubojích a italském disco někde vytrácí, působíce spíše jako neškodná dětská hra. Až v závěru dochází k tragédii, kdy vidíme zbytečně umírat mladý nevinný pár ve skleněné rakvi, jež vznikne odklopením schodů. Dýku a jed nahrazují symbolická pírka. Znepřátelené rodiny zaplaví zděšení. Jak se to mohlo stát???!!! Do ne jednoho párů očí vhrkly slzy dojetí a smutku. Dovolím si malou výtku k závěru hry, režijní reinkarnace v souboji zabitých mužů a mladého páru, který vstal z rakve a opět si navlékl motýlí křídla, mi přišla jako rušivá a poněkud nadbytečná.

Co říci úplným závěrem? Kdyby mi někdo před zhlédnutím tohoto představení řekl, že se budu od srdce smát skoro po celou dobu inscenace Romea a Julie, myslela bych si, že se zbláznil. Slzy od smíchu nebo smutku, občas sprška deště. Ani kousek nudy. Režie, hudba, scéna, kostýmy, choreografie, herecké výkony – za mou osobu 99,5 %.

William Shakespeare: Romeo a Julie; překlad Martin Hilský, režie SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), scéna Jakub Kopecký, kostýmy Linda Boráros, hudba Petr Kaláb, choreografie Jan Kodet. Premiéry 25. a 26. června v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Psáno z představení 26. června 2015.

Rozhovor s představitelem Romea Janem Sklenářem naleznete zde

Martin Hilský – zahajovací řeč Romeo a Julie 26. 6. 2015
Překladatel Martin Hilský je náš známý shakespearolog. Je mistrem distingovaného mluveného projevu, dovolujeme si přepis jeho zahájení Letních shakespearovských slavností 2015 v plném znění (jen s drobnými redakčními úpravami) uvést zde:
Dámy a pánové,
je pro mě opravdu mimořádnou radostí a ctí, že Vás mohu jménem Agentury Shock a jménem svým přivítat tady na Nejvyšším purkrabství pražského Hradu, čímž se zahajuje další ročník Letních shakespearovských slavností, přiznám se, že moje radost je o to větší, že ze slavností těchto, jak všichni víte, se stala oblíbená a navštěvovaná událost letní Prahy.
Mým úkolem je Vám něco říct o hře, kterou uvidíte, Romeo a Julie. Budu velmi stručný. Chci začít tím, že Romeo a Julie je jeden z největších příběhů lásky a smrti západní civilizace. Mimochodem, ten příběh si Shakespeare nevymyslel, on si nikdy nevymýšlel příběhy, vždycky si je půjčoval. Tak tomu bylo i v tomto případě. Ten příběh má kořeny, které nelze vysledovat. Je to před antikou. Byl známý v Řecku a především v Itálii, kdy vlastně první písemnou podobu napsal Masuccio Salernitano, to je takový základ evropské verze Romea a Julie. Shakespeare použil těch pramenů, upravil je a především, a v tom je jeho originalita největší, změnil jazyk. Doslova je tvůrce jazyka Romea a Julie. Pro mě je to důležitá zpráva jako pro překladatele, protože jsem přesvědčen, že to byl obrovský objev mladého Shakespeara. Objev srovnatelný se zámořskými plavbami, třebaže ten objevený kontinent nebyl geograficky, ale byl stejně důležitý, protože posunul horizonty úplně někam jinam.
Hru napsal Shakespeare kolem roku 1595, psal ji téměř současně se Snem noci svatojánské. Představte si, že nejslavnější Shakespearova komedie tj. „Sen“, začíná de facto jako tragédie, a nejslavnější Shakespearova tragédie lásky a smrti začíná jako komedie. Teprve v určitém přesném bodu, který za chvíli uvidíte, se spustí tragická spoušť hry.
Tato tragédie začíná velmi komediálním rozhovorem dvou sluhů, kteří si vyměňují nejen dost drsné hříčky, jež jsou navíc otevřeně erotické, dá se říct až necudné, i toto je nesmírně zajímavé, protože ta tragédie příběhu velmi vášnivé a smyslné a zároveň čisté a cudné lásky. Jinými slovy Shakespeare zcela úmyslně tam ty sluhy dostal. Ten rozhovor je vlastně slovním soubojem. To je doslova slovní šerm, kdy oni si dávají zásahy, protože ty hříčky jsou tak pointované jako rapíry nabroušené, ale celý vtip té hry je, že po chvíli se ta řečová akce změní v akci jevištní. Šerm a šarvátky na život a na smrt vedené rapíry a kordy jsou základní divadelní akcí Romea a Julie. Je to inscenace tandemu režijního SKUTR – Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. Myslím si, že jim se podařilo tento překlad akce řečové do akce pohybové a konkrétní fyzické akce divadelní udělat úžasným způsobem. Museli škrtat v textu - ty škrty pomáhají tomu, aby vynikala nádhera Shakespearovi řeči. Ta hra probíhá v trochu zpomaleném rytmu. Obrazně bych řekl, že oba režiséři nasvěcují určité klíčové pasáže a vytěžují z nich maximum divadelního účinu. Dělají tak s radostí, tvůrčí hravostí, která je nakažlivá, takže i herci, kteří zkoušeli tuto hru do pozdních večerních a ranních hodin ve velmi studeném červnovém pražském počasí, nakonec tak činili s velkou radostí a s velikým zápalem, protože věřili té hře a věřili právě těm inscenátorům. Nebudu Vás dále zdržovat řečmi. Popřeji Vám krásný divadelní zážitek. Děkuji za pozornost.