Scéna.cz 

Dvojí výročí herečky Antonie Nedošínské

Česká herečka Antonie Nedošinská (roz. Valečková) patřila na divadelní scéně mezi charakteristické představitelky energických žen z lidu a měšťáckých matinek. Za třicet let natočila desítky filmů, z nichž mnohé dodnes patří mezi oblíbené pamětnické tituly.
Antonie Valečková se narodila 26. června 1885 v maloburžoazní rodině v Praze. Učila se švadlenou, ale současně navštěvovala dramatickou školu Karla Želenského a hrála s ochotníky. Heretcví se věnovala proti vůli rodičů. Na počátku kariéry prošla několika kočovnými soubory a poté se – již s manželem, rovněž hercem, Jiřím Nedošínským – vrátila do Prahy a stala se členkou Švandova divadle na Smíchově.

V letech 1928-40 byla členkou Národního divadla v Praze. Mezi její nejznámější divadelní role patřily Tekla v Gogolově Ženitbě, Klásková v Lucerně, Dubská v Našich furiantech, Mastílková ve Fidlovačce. Velkého věhlasu však dosáhla především ve filmu. Debutovala už v roce 1916 ve zfilmované hře Josefa Švába-Malostranského Zlaté srdéčko.
Poté se objevila ještě v osmatřiceti němých a třiapadesáti zvukových filmech. Za všechny jmenujme alespoň Otec Kondelík a ženich Vejvara, Vdavky Nanynky Kulichovy, Matka Kráčmerka, Kariéra matky Lízalky, Madla z cihelny, Barbora řádí, Studentská máma, Tonka Šibenice, Dům na předměstí, U snědeného krámu. Jejím posledním filmem byl Fričův film z roku 1947 Čapkovy povídky. V roce 1946 byla vyznamenána jako Průkopnice českého filmu. Zemřela 17.července 1950 v Poděbradech.