Scéna.cz 

Hudební tipy ČT na 37. týden

Na moll... (Vysílání: 08.9., 23.10 hod., ČT1)
Když v roce 2006 Jaroslav Samson Lenk dokončoval sólové album Slunečno, již možná tušil, že studiová tvář projektu se přelije i do občasného živého koncertování. Na Slunečnu se Samson obklopil výtečnými hudebníky z jazzových i jiných vod, a přesto (či snad právě proto), že společně kapela vůbec nezkouší, má výsledný tvar charakter uvolněného akustického hraní, pod jehož povrchem prosvítají výtečné instrumentální dispozice jednotlivých muzikantů. Žádné exhibice, žádná hudební prostořekost - jen radost z kvalitních písniček a z prostého, nicméně velmi poučeného podání!
Druhým hostem pořadu bude písničkář Michal Vaněk, jehož domovská skupina Zhasni letos vydala své první CD. Michal Vaněk jako písničkář koketuje s šansonem a divadelními formami, vždyť je sám zapáleným amatérským divadelníkem. Do studia si s sebou přivezl dva doprovodné muzikanty a kabátek z klavírních tónů, doprovodné kytary i ukázněného klarinetu Michalovým přemýšlivým, a v pomalém tempu vedeným, písním sluší. Hudební skládačku tradičně doplní reportáž, tentokrát s Janou Šteflíčkovou. Se svými názory na čerstvé desky se podělí hudební publicista Tomáš Polívka. Archiv ČT připomene šedesátiny Pepy Streichla. Nový animovaný klip poslala skupina Čankišou. A v závěru přijde i rekapitulace divácky nejúspěšnějších písní v rámci hitparády Top na moll. Pořadem provádí Barbora Černošková.

Zašlapané projekty: Folkový kolotoč (Vysílání: 10.9., 21.50 hod., ČT2)
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let normalizace v Československu kulminuje. Roste taky touha mladých lidí po nezávislé kultuře. Pořádat pravidelné akce tohoto typu je samozřejmě nemožné a underground je jenom pro silné nátury. Jedinou cestou je režim tak trošku obalamutit, sehnat pár důležitých podpisů, najít vhodné a loajální prostředí a spolupracovníky, zaštítit se hlavičkou SSM a může se začít. Něco podobného se tehdy povedlo Milanu Kaplanovi v porubském Domě kultury OKD. A během několika málo let vznikl kultovní festival s názvem Folkový kolotoč. Stal se místem setkání tehdejších představitelů nepohodlné kultury a širšího obyvatelstva. Díky němu se projevily nové hvězdy, jakými jsou dnes Jaromír Nohavica, Pavel Dobeš, Karel Plíhal a mnoho dalších.

Soul Deep (5/6) (Vysílání: 11.9., 21.25 hod., ČT2)
James Brown patřil k nejvýznačnějším osobnostem poprocku druhé poloviny dvacátého století. Jeho styl výrazným způsobem ovlivnilo celou populární hudbu, zejména soul, u jehož kolébky stál, ale také funk, hip hop a rap nebo disco. Neměl vliv jen na frázování, ale stál také u základu používání groovů, na nichž stojí právě funk a hip hop. Ve svém drsném vokálu vždy zdůrazňoval sexuální náboj, v šedesátých letech ale také bojoval za rovnoprávnost afroamerických černochů, což potvrzují názvy skladeb Say It Loud, I´m Black and I´m Proud. Mezi jeho hity dále patří Sex Machine a I Got You. Získal tři hudební ceny Grammy, tu za celoživotní přínos hudbě dostal v roce 1992. Již předtím ale dostal Grammy v roce 1965 za nejlepší nahrávku r´n´b písně Papa´s Got a Brand New Bag a v roce 1967 za nejlepší podání r´n´b písně Living In America. V roce 1986 byl jako jeden z prvních umělců uveden do rock´n´rollové Síně slávy.

Classic Soul v BBC (Vysílání: 12.9., 12.00 hod., ČT2)
Soul - hudba šedesátých let je dodnes aktuální, jak o tom svědčí zájem posluchačů, ceny Grammy a různé ankety. Tato střihová kompilace připomene i některá pozapomenutá jména soulu ze záznamu pořadů BBC. Soul přicházel především od afroamerických interpretů, ale zde zazpívá i britská legenda Dusty Sprigfield (Get Ready) a další legendární hvězdy pop music: Bill Withers (Ain´t No Sunshine), Ann Peebles (Bouncing Back), Curtis Mayfield (We Gotta Have Peace nebo Sam Moore (I Can´t Stand Up For Fallin Down) a další.

BBC Proms 2009 (Vysílání: 12.9., 20.00 hod., ČT2)
BBC Proms jsou všeobecně považovány za světově největší hudební festival s více než 70 koncerty a událostmi, které se odehrávají v srdci Londýna od července do září každý rok. Od té doby co byly založeny Sirem Henrym Woodem v roce 1895 se Proms (promenádní koncerty) rozrostly a rozvinuly v duchu Woodových původní myšlenky, totiž aby vynikající hudba byla dostupná co největšímu počtu lidí.
V prvních sezónách se stalo tradicí uvádět Wagnerovské večery v pondělí a Beethovenovské v pátek. Wood také podporoval mladé, talentované umělce a usiloval o zvýšení orchestrální úrovně. Stal se i trochu nepopulární, když v roce 1904 prohlásil, že vyhodí všechny hudebníky, kteří na zkoušky posílají zástupce a teprve na koncertě se objeví osobně. Do roku 1920 uvedl Wood na Proms díla předních soudobých skladatelů, mj. Richarda Strausse, Debussyho, Rachmaninova a Vaughana Williamse.
V roce 1927 byl schválen statut BBC, podle něhož měla tato společnost oprávnění informovat, vzdělávat a vytvářet zábavu. Přesně tuto vizi měl Henry Wood, když zakládal svoje promenádní koncerty. BBC převzala Proms do svého programu a další tři roky vysílala koncerty, na nichž účinkoval "Sir Henry Wood se svým orchestrem". Teprve v roce 1930 byl založen symfonický orchestr BBC. Proms nyní zasáhly mnohem širší obecenstvo, ačkoliv se někteří zpočátku obávali, že vysílání odebere přítomné posluchače v sále. Pravý opak byl pravdou. Wood totiž vždy zdůrazňoval cíl svých Proms. Chtěl dosáhnout skutečné demokratizace hudby a její humánní poselství zpřístupnit všem.
Televizní vysílání Proms začalo na konci padesátých let 20. století a nyní Proms jsou přístupné prostřednictvím rozhlasu, televize, via streaming a na webu jak pro obecenstvo ve Velké Británii tak i po celém světě.

Poslední mohykán (Vysílání: 12.9., 22.20 hod., ČT2)
Jiří Traxler patří mezi několik skladatelů a interpretů, kteří jsou tvůrci fenoménu českého tanečního swingu, a navíc je jedním z jeho posledních žijících pamětníků. Narodil se v roce 1912 v Táboře, ještě v tehdejším Rakousku-Uhersku, ve třicátých letech působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, skládal, aranžoval a hrál pro Jaroslava Ježka i R. A. Dvorského. V roce 1949 odchází do Kanady, která se pro něj stala druhým domovem a kde dnes žije v Edmontonu. Jeho paměti "Já nic, já muzikant" vyšly v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers, jeho skladby dnes pravidelně hraje kapela Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. A Ondřej Havelka jako režisér tímto filmem vzdává hold legendě hudby, která patří k tomu nejlepšímu z odkazu československé kultury.