Scéna.cz 

Marta Kubišová

13. komnata Marty Kubišové
Obdivuhodná žena, která se jako zpěvačka se stala symbolem národa. Co považuje za svou 13. komnatu? (2009). Připravili M. Hein a K. Vondrová.
Zpěvačka Marta Kubišová prožila ve svém životě tolik dramatických událostí, že jejich překonání je důkazem výjimečné osobní síly. Po roce 1968 téměř ze dne na den musela přestat zpívat a zastavila se její slibně začínající kariéra. Po podpisu Charty 77 se její situace ještě zhoršila a Kubišová si vydělávala lepením pytlíků. Dnes Marta srší životní energií a působí snad nejspokojeněji ve svém životě. Co jí pomohlo překonat nástrahy osudu, jako byla zastavená pěvecká kariéra, ztroskotaná manželství, úmrtí dítěte nebo klinická smrt? Byla to její celoživotní láska. Láska ke zvířatům. A to nejen k psům a kočkám, které zachraňovala ve svém televizním pořadu. Průvodcem jejím životním příběhem je ředitel divadla Ungelt Milan Hein.
Vysílání: 21.8., 11.25 hod., ČT1
Opakování: 23.8., ČT1

Neobyčejné životy: Marta Kubišová
S odzbrojující bezprostředností vyprávěný příběh osudem zkoušené a statečné ženy, ze které se stala ikona národa (2012). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis. Skutečná kariéra Marty Kubišové začala v roce 1964, kdy nastoupila do známého pražského divadla Rokoko. Brzy se stala skutečnou pěveckou hvězdou, jejíž věhlas přesahoval hranice Československa. Nebýt okupace Československa roku 1968 mohla ona i její kolegové z tria Golden Kids dobýt Evropu jako jedinečný úkaz hudební scény. Martě Kubišové bylo teprve šestadvacet let, když přišel první zákaz. Ještě stihla nazpívat legendární Modlitbu pro Martu a pak se normalizační režim snažil všemi prostředky o to, aby její jedinečný hlas zmizel z povědomí národa. Zpěvačka lepila igelitové pytlíky na hračky a stala se součástí disentu. Ani život na existenčním minimu jí neubral nic ze síly tvrdohlavě vzdorovat osudu. V roce 1971 za dramatických okolností ztratila nenarozené dítě a prožila klinickou smrt. O osm let později se stal zázrak, stala se matkou a získala velkou životní oporu v dceři Kateřině.
Martin osobitě zastřený krásný alt zazněl znovu až na Václavském a Letenském náměstí v listopadu 1989, kde po boku Václava Havla zpívala českou hymnu a slavnou Modlitbu pro Martu. Konečně se mohla vrátit ke zpívání v plné síle a zázemí našla v komorním prostředí pražského Ungeltu.
Vysílání: 22.8., 20.25 hod., ČT art
Opakování: 26.8., ČT art

Náhrdelník melancholieRecitál Marty Kubišové (1968). Kamera J. Šofr. Scénář a režie J. Němec.
Česká zpěvačka Marta Kubišová je trojnásobnou vítězkou čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík. Začátkem roku 1970 ji však musela převzít v ústraní redakce kvůli začínající normalizaci. Od té doby měla odepřenu uměleckou činnost. Záminkou zákazu se stala její údajná pornofotografie, což byl nechutný podvrh StB. Žalobu u soudu sice vyhrála, ale mezitím měla vypovězené všechny smlouvy. Stala se signatářkou Charty 77, posléze i její mluvčí. Znovu se rozezpívala až po Sametové revoluci. Na konci šedesátých let minulého století, kdy její pěvecká sláva vrcholila, se provdala za režiséra Jana Němce, s nímž natočila televizní písničkový pořad Náhrdelník melancholie. V něm uslyšíte a uvidíte v obrazovém ztvárnění tehdejší hity, které prakticky znal celý národ. Jsou to mj. „Lampa“ z dílny skladatele B. Ondráčka a P. Vrby, dále „Na co tě mám“ (A. Michajlov / E. Krečmar), „Myslíš jenom na peníze“, „Bílý stůl“ (B. Ondráček / E. Krečmar) a „Ten zlej páv“ (A. Michajlov / I. Fischer).
Vysílání: 22.8., 21.20 hod., ČT art

Proudy lásku odnesou
Medailon mimořádně úspěšné hvězdy šedesátých let Marty Kubišové (1969). Kamera J. Macháně. Scénář a režie J. Němec.
Česká zpěvačka Marta Kubišová je trojnásobnou vítězkou čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík. Začátkem roku 1970 ji však kvůli začínající normalizaci musela převzít v ústraní redakce tohoto periodika. Od té doby byla pozastavena její umělecká činnost. Záminkou zákazu se stala nechutná fotomontáž, která ji diskreditovala. Byl to však podvrh StB. Žalobu u soudu sice vyhrála, ale mezitím měla vypovězené všechny smlouvy. Znovu se rozezpívala až po Sametové revoluci. Na konci šedesátých let minulého století, kdy její pěvecká sláva vrcholila, se provdala za režiséra Jana Němce, s nímž natočila několik televizních písničkových pořadů. Patří mezi ně i Proudy lásku odnesou podle písně na text Zdeňka Rytíře.
Vysílání: 22.8., 21.40 hod., ČT art