Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Tomáš Beroun coby Juan v Lucrezii Borgia

autor: Petr Schier

Student, zpěvák, tanečník, ale také bývalý fotbalista Tomáš Beroun se poprvé představil na profesionálních divadelních prknech. Vstoupil na scénu, o níž se traduje, že je určena pro největší kumštýře ve svém oboru, ať už jsou to mistři činohry, operního zpěvu nebo tance. Zlatá kaplička v novodobé historii přijímá umělce dle jiných kritérií než podle titulu zasloužilý nebo národní umělec.
Jak byl přijat ostatními spolupracovníky? Říká se, že při jedné zkoušce sklidil od členů baletu zasloužený potlesk. Jeho pedagog Eduard Klezla o něm hovoří v superlativech. Zpěvačka Bára Basiková uvedla na tiskové konferenci i při NetHovorech na našem portále jako svůj hudební objev z poslední doby právě Tomáše Berouna v roli Juana Borgii v baletním představení Lucrezia Borgia.
„V neposlední řadě se nám představí i moc šikovný a podle mne velmi perspektivní Tomáš Beroun. Je to typ mladého Dana Bárty – nejen vizuálně ale i hlasově. Ještě studuje Ježkovu konzervatoř a v budoucnu o něm určitě uslyšíme,“ řekl choreograf Libor Vaculík.
Dále jsou zde ještě reakce publika – několik dam se v mém okolí při premiéře vyjádřilo velmi obdivně právě k postavě a výkonům Tomáše Berouna.

Příliš mnoho superlativ na mladého kluka. Tomáši, můžete přiblížit, jak je to s Vaší školou?
Se školou je to jednoduché – jsou dvě, ale v jedné budově. Byl jsem přijat na nově otevřený obor muzikál na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Mohu děkovat pedagogům tance Yvoně Balašové a Liboru Bernklauovi.

Účinkování na jevišti - to vlastně nebylo poprvé?
Pravda je, že jsem před lidmi měl možnost vystupovat. Působil jsem v kapele MadFinger.

Tím jsme se dostali ke zpěvu. Předpokládám, že svůj hlas nepoužíváte pouze in natura.
Předpokládáte správně a jsem rád, že se ptáte, protože bez profesora Eduarda Klezly, bych určitě nebyl tam, kde jsem dnes. Umožňuje mi nabýt novou svobodu v hlasovém projevu. Rád bych mu touto cestou vyjádřil svůj velký dík.

Pěveckou přípravu jste zúročil v projektu Lucrécia Borgia v Národním divadle Praha. Než si budeme povídat o této práci, dovolím si malou odbočku - Vaše zkušenosti s fotbalem jsou skutečné nebo je to jen pro média?
Fotbal jsem skutečně hrál v klubu ve Velkém Meziříčí.

V každém případě pro Vás dobrá pohybová průprava?
Jak se to vezme. Fotbalisté používají zcela jiné svalové partie než tanečníci, ale získaná fyzická kondice jistě pomohla.

Pojďme k projektu Lucrezia Borgia, kde ztvárňujete postavu Juana Borgii, téma, které se tam zpracovává není procházka klidnou ulicí.
Borgiové byli krutým rodem, nucenými vdavky počínaje a vražděním v rodině konče. Přede mnou stál zajímavý úkol představit si, jak asi skutečný Juan jednal a cítil, vzhledem k tomu, že navštěvoval ložnici své sestry, mužů i žen. Další zajímavou okolností jsou komplikované sourozenecké vztahy, které ovládal krutý až úchylný Cesare. Není divu, že se stal pozdějším vzorem pro myslitele a politika Machiavelliho.

Vaše odpověď naznačuje, že se buď zajímáte o moc nebo o historii?
(Smích) Vzhledem k tomu, že moc dějiny vždycky spoluvytváří, není divu, že když něco vím o historii, vím něco i o moci.

V životě se často projevuje moc okolí. Jak přijali spolužáci Vaše hostování v Národním divadle?
Přiznám se, že pokud je mi známo, jednoznačně kladně. Člověk sice nikdy neví, ale já to neřeším.

Šťastný to člověče. Máte po premiéře, kus „dřiny“ za Vámi, setkání se zajímavými lidmi. Co tedy v současné době řešíte?
Řeším to, jak nejlépe zužitkovat získané zkušenosti ze spolupráce s takovými osobnostmi jakými jsou choreograf a režisér Libor Vaculík a skladatel Petr Malásek. Jejich rady a podněty mně poskytovaly stále novou a konkrétnější představu o postavě Juana Borgii. Mám opravdu štěstí, že jsem s nimi mohl spolupracovat.
Nemalou měrou se na mé taneční přípravě spolupodíleli Nelly Danko a Igor Žukov, jim také mé díky.

Vedle tvůrčího týmu jste se na jevišti přímo setkal s Bárou Basikovou, Radkou Fišarovou a Zbyňkem Fricem a Zuzanou Susovou, Pavlou Hrubešovou a Petrem Zuskou. Nebude se Vám stýskat?
Stýskalo se mi už první den, kdy jsme se neviděli v divadle. Po vší té několikaměsíční práci mi najednou bylo po všech smutno. Všichni ti lidé pod vedením Petra Zusky, jakožto šéfa i fajn člověka, mi něco přinesli.

Nebyly někteří z nich pro Vás příliš velké hvězdy?
Pravda je, že jsem vůbec nevěděl, jak bude naše spolupráce vlastně probíhat. Musím ale říci, že mě například Bára Basiková velmi příjemně překvapila svou bezprostředností a vstřícností. O nějaké „hvězdě“ nemůže být ani řeči. Naopak mě přesvědčila, že je opravdu Paní zpěvačkou.
Totéž neméně platí i o sólistce Zuzaně Susové, s níž jsem se setkal coby Lucrezii tančící. Kouzlo její osobnosti mně ovlivnilo. V podstatě mi mimoděk velmi pomohla, jenom tím, jaká je.

Zbývá ještě jedna otázka: Balet, zpěv nebo herectví?
Odpověď se vlastně nabízí sama. Nyní se vracím do školy, kde se budu pokoušet znovu a znovu obstát v tom celoživotním souboji, alespoň se přiblížit k těmto třem složkám, studuji přeci obor muzikál.

30.11.2003 17:11:37 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

TIP!