zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Vánoční písně

Vánoce s Hradišťanem

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Na dobré hodince v Lanžhotské rodince
Vánoční písničky a veselé vyprávění s Radoslavem Brzobohatým, jeho manželkou Hanou Gregorovou, Evou Pilarovou, s jejím manželem Janem Kolomazníkem, Milanem Černohouzem a Blankou Tůmovou. Hostiteli jsou manželé Slabákovi (1998). Scénář, kamera a režie J. Eisner. Skleničko ty skleněná, Kdo má počernů galánečku, Na tú svatú Katerinú, Pár havraních copánků, Tichá noc, Rolničky, Morava krásná zem – to vše a mnohé další melodie si můžete zazpívat na předvánočním posezení v Lanžhotské restauraci U Bartošů, kde uslyšíte hezké písničky s veselým vyprávěním. Hudbu obstará cimbál, housle (R. Brzobohatý), kytara (M. Černohouz), trubka (J. Slabák). Ti vystoupí spolu s Janem Kolomazníkem, jeho ženou Evou Pilarovou, Blankou Tůmovou a Ivanou Slabákovou.
Vysílání: 24.12., 09.40 hod., ČT2

Radujme se, veselme se
Vánoční koncert Orchestru lidových nástrojů a dívčího sboru VUS Ondráš z kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze. Vánoční koncert tematicky vychází ze zvyků a obyčejů spojených s dobou zimního slunovratu, radostného očekávání příchodu Spasitele, vánočních svátků a Nového roku. V pořadu zazní krásné zpívané i instrumentální koledy či pastorely, obohacené o lidovou betlémskou hru. Moravské Vánoce 2018 v podání opravdových profesionálů vám zpříjemní vánoční období a umožní vám se nechat unášet poklidnými tóny orchestru lidových nástrojů a zpěvu dívčího sboru. Zaznamenáme představení, které proběhne ve Vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého, Praha–Hradčany.
Vysílání: 24.12., 10.50 hod., ČT2

Za onoho času
Adventní písně a koledy s M. Kubišovou a skupinou bratrů Ebenů (1990). Scénář M. Eben. Kamera J. Osten. Režie J. Bonaventura a I. Kučera. Bratři Ebenové, soubor Schola Gregoriana Pragensis a přes dvacet let komunistickým režimem perzekvovaná populární zpěvačka Marta Kubišová se sešli v prvním roce po Sametové revoluci, aby společně vytvořili vánoční televizní program, kde mohli svobodně bez cenzorských zásahů vybírat a zařazovat adventní písně, lidové koledy a církevní kompozice, které se nesmyslně ocitly na seznamu ideologicky nežádoucích skladeb za doby totality. V malebné české krajině, lemované barokními sochami a venkovskými kostelíčky uslyšíte za zvuku varhan, lidových i historických hudebních nástrojů mj. písně Z nebes posel přichází, Byla cesta ušlapaná, Šla Maria do ráje, Syn Boží se nám narodil, Ježíš náš spasitel, Poslouchejte, křesťané, Prorokovali proroci, Chvalme Boha vesele a mnoho dalších písní a staročeských koled.
Vysílání: 24.12., 15.15 hod., ČT2

Vánoce s Hradišťanem
Známé i méně známé koledy v podání oblíbeného souboru (1996). Zpívají A. Holubová a S. Gabriel. Režie V. Fatka. Už několik let se vždy před Vánocemi scházejí členové jednoho z našich nejzná mějších folklórních těles – Hradišťanu – se svými příznivci a fanoušky na sérii vánočních koncertů. A nebyl by to Hradišťan, kdyby na těchto koncertech bylo slyšet jenom známé a frekventované koledy. Kapelník Jiří Pavlica totiž dokáže, jako už tolikrát, najít vždy něco nového, co nás dokáže uchvátit svou krásou, něhou a poezií.
Vysílání: 24.12., 16.45 hod., ČT2

Vánoce, Vánoce
Setkání Orchestru Ferdinanda Havlíka s Jiřím Suchým (2001). Hosté: J. Molavcová, E. Pilarová, N. Urbánková, D. Kubová, M. Drobný, P. Bobek a další. Kamera J. Lebeda. Režie I. Paukert. Když se řekne jazz a swing, vybaví se člověku jméno Ferdinand Havlík. A s ním jeho orchestr. Řekne-li se Orchestr Ferdinanda Havlíka, nutně musí následovat Semafor. Fenomenální český klarinetista, skladatel a kapelník původně začínal jako houslista, pak mu ale učaroval klarinet a altsaxofon, s nímž působil v orchestrech J. A. Šubrta, A. Kavky, Z. Bartáka a J. Procházky. Následovalo angažmá v nově vznikajícím divadle Semafor, kde posléze Ferdinand Havlík aranžoval a interpretoval takřka všechny písně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého a zároveň doprovázel i dlouhou řadu zpěváků. Sám vystupoval jako hudebník a herec v mnoha inscenacích Semaforu. Se svým orchestrem zde uváděl i vlastní koncertní pořady (Dvacet, Koncert). Po smrti Jiřího Šlitra se stal hlavním skladatelem Semaforu a nesmazatelně se tak zapsal do jeho dějin. Připomeňme si například inscenace Básníci a sedláci, Čarodějky, Kytice, Ten pes je váš či Zuzana v lázni. Vedle Semaforu se však věnoval také svému vlastnímu Swing Bandu, který založil v roce 1977. Goodmanovský velkokapelový swing i česká tvorba třicátých let se staly parketou, která Ferdinandu Havlíkovi sedí nejlépe. V pořadu zazní převážně písně Jiřího Šlitra – Rybí polévka, Jehličí, Jazzová koleda, ale též Vánoce, Vánoce Jaromíra Vomáčky a Merry Christmas Anthony Andersona.
Vysílání: 24.12., 17.20 hod., ČT2

Vánoční posezení u muziky
Sváteční podvečer s lidovou písničkou a vyprávěním o vánočních zvycích se známými hosty. Účinkují: M. Říha, M. Zapletal, M. Řezníček, Z. Zelenka, A. Kadeřávková, D. Šafařík, A. Šacl a L. Šikl. Hraje lidová muzika Jožky Šmukaře, který také pořadem provází. Režie R. Petrenko (Premiéra). Sváteční setkání s krásnou lidovou muzikou a dobrými přáteli pro nás opět připravil Jožka Šmukař. Povídat si bude o lidových zvycích na venkově, o dobrém jídle a pití, které k tomu samozřejmě také patří, a zavzpomíná i na nejhezčí zážitky s těmito krásnými svátky spojené. A aby na to nebyl sám, pozval si i celou řadu hostů. Chybět nebude ani ukázka vánočních jídel včetně jednoho originálního receptu a řada dalších překvapení z restaurace Šiklův mlýn na Vysočině, kde se pořad natáčel. Štědrý den patří vždy k těm nejkrásnějším v roce a jsme rádi, že k jeho pohodě můžeme tímto pořadem přispět i my.
Vysílání: 24.12., 18.35 hod., ČT2
Opakování: 30.12., ČT2

Koledy se souborem Chorea Bohemica
Umělecký vedoucí J. Krček, choreografie A. Skálová (1989). Režie L. Váňa. Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tří králů) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v posledním století však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově. Historie Křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
Vysílání: 25.12., 06.50 hod., ČT2

Půjdem spolu do Betléma
Vánoční koledy v podání zpěváků populární hudby (1969). Zpívají: W. Matuška, K. Černoch, K. Gott, H. Vondráčková, E. Pilarová, V. Neckář, J. Mayer a další. Scénář: J. Vašta, F. Živný a V. Hybš. Kamera J. Eisner. Režie J. Vašta. Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tři králové) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v novější době však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově. Nejznámější i méně známé (Vítej, Pane) české koledy uslyšíte v podání Karla Černocha, Karla Gotta, Waldemara Matušky a dalších populárních zpěváků šedesátých let minulého století. Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
Vysílání: 26.12., 23.45 hod., ČT art

17.12.2018 19:12:16 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 12 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Hudební tipy 11. týden

Chris Rea v Basileji

Chris Rea v Basileji
Koncert britské kytarové legendy s nezaměnitelným hlasem na multižánrovém festivalu Ba ...celý článek



Časopis 12 - sekce

DIVADLO

Malá mořská víla v Minoru

Malá mořská (Divadlo Minor)

Poslední premiérou sezóny bude v sobotu 9. března 2024 od 18:00 hod v Minoru Malá mořská víla režiséra Jakuba celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Kamila Ženatá: Všechno jako na počátku světa

Kamila Ženatá

Kamila Ženatá se více než třicet let věnuje umělecké tvorbě a zároveň psychoterapii. Je malířkou, multimediáln celý článek

další články...