Scéna.cz 

Máš hlas, tak zpívej!

Lunární festival 2009 uvede premiérově v České republice dokument o lidském hlase. Film je dílem české režisérky žijící ve Slovinsku Hanky Kastelicové.

Hudba a zpěv mají od pradávna tu vlastnost, že sbližují jednotlivce, národy, i různé kultury. Proto v tomto filmu uslyšíme amatérské i profesionální zpěváky, žáky a jejich učitele, zpěváky sólové, sborové i operní, hvězdy pop music, interprety lidové a alikvotní hudby, čínskou zpěvačku i argentinského pěvce. Dozvíme se také, jak a kde hlas vzniká a jak o něj pečovat. Film chce být výzvou divákům, aby se zpěv stal každodenní náplní jejich života.

Premiéra filmu proběhla v rámci Lunárního festivalu 2009 – Vítání roku buvola v pražském kině Aero v pondělí 19. ledna 2009 od 19 hodin.

Tvůrci i aktéři filmu se kloní k myšlence, že zpívat může každý, a že zpěv má pozitivní vliv na duši i tělo, je léčivý a vnáší do našich životů mnoho radosti. „Jak ve Slovinsku, tak i v Čechách, bylo kdysi zvykem, že si lidé při práci zpívali. Píseň zněla ze škol všech stupňů.“ říká režisérka filmu. „ V dnešní uspěchané době však zpěv z našeho života mizí, přestěhoval se na jeviště a mezi lidmi písně kolují často jen ve formě nahrávek. Vztah lidí ke zpěvu se mění. Střízlivého člověka, který si na ulici nahlas prozpěvuje, mají lidé za blázna. Mnozí přestali zpívat již v dětství, když jim říkali: Přestaň ječet, neumíš zpívat, nemáš hudební sluch!“

»Si vox est, canta! - Máš- li hlas, zpívej! » slova pocházející z pera slovinského skladatele Jacoba Galluse, který na začátku baroka působil mimo jiné i v Praze. Citát si tvůrci vybrali i proto, že film vznikl v česko-slovinské spolupráci - část filmu byla natočena v Čechách, režisérka a spoluscénáristka filmu Hanka Kastelicová je Češka, která již léta žije a pracuje ve Slovinsku, kameraman Bojan Kastelic je rovněž absolventem pražské FAMU. „Ve Slovinsku mají sice velkou tradici pěvecké sbory, v každodenním životě však převládá pasivní konzumace hudby. V Čechách si mnozí jednotlivci uvědomují i hlubší psychologické, ba i terapeutické vlastnosti zpěvu, proto se štáb slovinské televize vydal i do Čech“ dodávají oba dokumentaristé.

Hanka Kastelicová film režírovala režisérkou a podílela se na jeho scénáři. Vystudovala dokumentární tvorbu na pražské FAMU. Hned po ukončení studií v roce 1985 se přestěhovala spolu s manželem do Ljubljany. Za 23 let působení ve slovinské televizi natočila desítky dokumentárních filmů, vzdělávacích a hudebních pořadů a pořadů pro děti a mládež, téměř 200 filmů o přírodě. Pravidelně svými populárně naučnými články přispívá do slovinského časopisu o rostlinách a zahradě. Její velkou láskou je hudba a zpěv. Věnuje se astrologii. O své tvorbě a zálibách říká: „My filmaři musíme být zkrátka pečlivými pozorovateli, chceme li svou práci dělat dobře.“