Hudební rozhledy leden 2010
autor: archiv
zvětšit obrázekMiroslav Vilímec patří k těm vynikajícím houslistům, kteří dovedou přirozeně skloubit poslání koncertního mistra reprezentativního filharmonického tělesa s bohatou aktivitou sólisty a komorního hráče. Jako rodák z Klatov získal základy houslové hry u své matky, významné české houslistky a pedagožky Ilony Vilímcové a po absolvování střední ekonomické školy si své vzdělání v tomto oboru prohloubil na Hudební fakultě AMU u prof. Václava Snítila. Už jako čtyřiadvacetiletý se objevil v České filharmonii, kde mu byla roku 1992 svěřena úloha koncertního mistra. V koncertantním repertoáru na sebe jako sólista upozornil mimo jiné například provedením originální verze Paganiniho Koncertu D dur, do povědomí posluchačů ale vstoupily i jeho oslnivé výkony ve spolupráci s Alfrédem Holečkem, Rafaelem Kubelíkem nebo bratrem Vladislavem Vilímcem.
Dnes francouzský Štrasburk, kromě katedrály proslavený i tím, že se stal sídlem tří vrcholných evropských orgánů, není veliké město. Opéra national du Rhin má ovšem vysoké renomé. Pro naše operní poměry může být inspirativní, že obsluhuje tři města v regionu, Štrasburk, Mulhouse a Colmar, která vytvořila divadelní syndikát. Nemá vlastní orchestr a pro operní a baletní produkce využívá orchestry ze Štrasburku a Mulhouse. Může si však dovolit spolupracovat s předními světovými dirigenty a režiséry, jak ostatně nedávno potvrdila inscenace Louisy Gustava Charpentiera, kterou společně s režisérem Vincentem Boussardem nastudoval a 18. října premiéroval Patrick Fournillier. Ačkoli byl tento „hudební román“ o čtyřech dějstvích od své premiéry v pařížské Opéra Comique v roce 1900 až do druhé světové války velice populární po celém světě, dnes je dostupný spíše jen na nahrávkách.
Nejvýznačnější světové operní scény jsme v minulých ročnících již probrali v zásadě všechny, a tak bychom vás, milí čtenáři, letos rádi seznámili s významnými divadly na evropských dvorech a zámcích, z nichž mnohá jsou nositeli tradic hudebního a dramatického divadelního umění dodnes. A tentokrát začneme v českých a moravských zemích, kde některé bohaté šlechtické rody, aby nezůstaly pozadu za rozvojem zámeckého operního života v ostatních zemích Evropy, začaly v 17. a 18. století rovněž stavět ve svých sídlech více či méně honosné divadelní sály. Představení se v nich provozovala buď díky vlastním souborům, nebo sem zajížděly hostovat kočovné divadelní společnosti. V Českém Krumlově založili a provozovali divadlo jako první již v půli 16. století Vilém a Petr Vok z Rožmberka, po nichž se stal majitelem Krumlova rod Eggenbergů, provozující divadlo, jež tehdy mělo patnáct různých scénických proměn, od roku 1675.
I když letošní velké výročí našeho rodáka, hudebního skladatele Gustava Mahlera (7. VII. 1860–18. V. 1911), znamená v českém, evropském i celosvětovém měřítku potvrzení trvalého významu tohoto tvůrce, navazuje zároveň na dlouhou předchozí tradici. V českém prostředí začalo „mahlerovství“ fungovat již během skladatelova života, a pokračovalo pak s nucenou přestávkou doby nacistické okupace i po jeho smrti, kdy se k jeho tvorbě hlásila řada skladatelských i dirigentských osobností. Je to například již téměř padesát let od chvíle, kdy se 18. a 19. června 1960 uskutečnily v Humpolci, v Kalištích u Humpolce a v Jihlavě velké slavnosti, které tehdy připomněly sté jubileum Mahlerova narození. Stačí zalistovat v tehdejších Hudebních rozhledech a stať Pocta Gustavu Mahlerovi s obrazem dobové slavnosti je vcelku velmi plasticky před námi.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
VČD v příští sezóně uvede sedm premiér
Východočeské divadlo uveřejnilo dramaturgický plán nadcházející divadelní sezóny, který blíže představuje šéfd celý článek
HUDBA
Metronome Prague ohlásil zvučná jména rapové scény
Metronome Prague, metropolitní hudební a společenská událost roku, proběhne 20. – 22. 6. 2024 ve zrekons celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 21. týden
Boj o oheň
Kdo měl oheň, měl i život. Francouzské koprodukční drama (1981). Hrají: E. McGill, R. Perlman, R celý článek