Čeští interpreti na Pražském jaru 2010
autor: Z webu
zvětšit obrázekJedním z potěšitelných závěrů bilance letošního ročníku festivalu Pražského jara bylo poznání, že se ve hvězdné a mimořádně tvrdé konkurenci zahraničních hvězd neztratili ani reprezentanti českého interpretačního umění a domácí hudby. Tu nejstarší z období baroka hrálo s vervou u sv. Šimona a Judy Collegium Marianum Jany Semerádové na prvním (nikoli ovšem jediném) z festivalových večerů, které poctil svoji návštěvou nový pražský arcibiskup Dominik Duka. Širší stylový záběr si pro své účinkování zvolila Musica Florea Marka Štryncla v Týnském chrámu. Vedle smutečních zpěvů Jana Dismase Zelenky se rozkročila až k hudbě Antonína Rejchy. Pro většinu z nás neznámé skladatelovo Requiem zaznělo v důstojném a strhujícím provedení, o které se bez výjimky zasloužili všichni účinkující.
Svrchovaně suverénním podáním Griegova klavírního koncertu s Pražskými symfoniky a hostujícím dirigentem Marko Ivanovićem nezůstal nikterak pozadu za svými slovutnějšími zahraničními kolegy vítěz soutěže Pražského jara z roku 1998 Martin Kasík. Rovněž nositel 1. ceny a titulu laureátu z loňského 61. ročníku pražskojarní sutěže fagotista Václav Vonášek připravil společně se svojí manželkou, houslistkou Smetanova tria Janou Vonáškovou a na festivalu debutujícím ansámblem Barocco sempre qiovanne zdařilý a po všech stránkách vyrovnaný večer. Vpravdě festivalovým výkonem se v Šostakovičově náročném Klavírním kvintetu g moll blýskl společně se Škampovým kvartetem brněnský pianista Karel Košárek. Také dlouholetý pražskojarní matador, vítěz festivalové soutěže z roku 1982 violoncellista Michal Kaňka připravil pro svůj recitál s klavíristou Pavlem Kašparem netuctový program s díly Beethovena a jubilujících autorů Chopina, Martinů a Otomara Kvěcha, když sám o den dříve oslavil padesátiny. Nesnadnou cestu s náročným repertoárem převážně soudobé hudby zvolila pro své nokturno trojice mladých interpretů Kateřina Englichová, Vilém Veverka a Petr Nouzovský. Tečkou za nekonvenčním večerem byl pak přídavek v podobě Interludia Jacquese Iberta. Vytříbenou interpretací se vyznačovala i obě zbývající nokturna – setkání s exilovým kytaristou Pavlem Steidlem a konečně pěvecký recitál Adama Plachetky. Vycházející hvězda operního nebe, angažovaná od nadcházející sezóny do Vídeňské státní opery, se překvapivě soustředila na písňový repertoár, završený odlehčeným podáním kabaretních songů Arnolda Schönberga. Z trojice matiné v sále Martinů patrně nejvíce zaujala převážně v zahraničí působící mladá varhanice Kateřina Chroboková.
Svým nadšením a vervou, s níž se pustili do Telemanna, Haydna, Mozarta a v přídavcích nádavkem ještě Bartóka doslova uhranuli posluchače mladí členové Baborák Ensemble. Jeho leader Radek Baborák opanoval pódium nejenom oslňujícím výkonem jako sólista na lesní roh, ale také jako sympatický dirigent i bezprostředností, s níž komunikoval s hráči i publikem.
Opožděná oslava loňských sedmdesátin skladatele Jaroslava Krčka přinesla v zodpovědném podání ostravské Janáčkovy filharmonie spontánní úspěch jeho 3. symfonie „Jan Amos“. Oproti její někdejší premiéře s Českou filharmonií, Jiřím Bělohlávkem a Radovanem Lukavským vtiskli dílu jeho nynější aktéři dirigent Petr Altrichter a recitátor Jan Tříska za asistence Pražského filharmonického sboru vyloženě dramatický podtext, který legendární herec podtrhl vedle pozoruhodné hlasové modulace i účinnými gesty.
Rozměr standardního koncertu přesáhlo uvedení kantáty Bohuslava Martinů Kytice, které se na jevišti Národního divadla dostalo působivého scénického ztvárnění. Podíleli se na něm výborně připravení sólisté s Pražskou komorní filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Kühnovým dětským sborem, tanečním souborem Hradišťan za řízení Martina Válka, v režii Aleny Vaňákové a choreografii Ladislavy Košíkové.
Jako jedinečné těleso se prezentovali naši nejmenší zpěváčkové z Kühnova dětského sboru. Se svým sbormistrem prof. Jiřím Chválou nastudovali k 70. narozeninám Jiřího Temla jeho dvě rozverné dětské miniopery Císařovy nové šaty s vtipnou citací slavného ježkovského songu Je to pravda odvěká, že šaty dělaj´ člověka a Kocour v botách. Podle Tomáše Hejzlara předvedli „kromě tradiční profesionální průpravy také spontánní smysl pro komično, takže publikum složené z návštěvníků všech generací během odpoledního představení v pražské Valdštejnské zahradě prožilo velmi příjemné okamžiky“.
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Festivaly
Celostátní festival ZUŠ Open 2024
ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět od 23. května do 9. června 2024 ožijí v rámci celostátního ...celý článek
LVHF bude uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí
Koncerty klasické hudby, jejichž program definuje vzájemnost hudebního bohatství a zednářské symboliky – ...celý článek
Festival Za poklady Broumovska s prvomájovou předehrou
Ve středu 1. května 2024 zazní první z koncertů 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska. Během festivalové ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Maso Krůtí chystá inscenaci Recyclus Coitus
Soubor Maso Krůtí, královny něžného punku, chystá na květen v Divadle NoD premiéru svého doposud největšího di celý článek
HUDBA
Bratři Karamazovi - Studený dříví
Bratři Karamazovi, jedinečná kapela, která dokázala podivuhodně skloubit víru, mystiku, bigbít, underground a celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Svěrákova hořká komedie o válečných letech
Po strništi bos
Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu celý článek