zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Harmonia Mozartiana Pragensis u sv. Martina ve zdi

Soubor Harmonia Mozartiana Pra-gensis, vedený dirigentem Richardem Heinem (SRN) a fagotistou Lubošem Fajtem, se systematicky věnuje interpretaci skladeb, jež byly označovány jako tzv. „harmonie“. Jde většinou o okteta (dva hoboje, dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty, k nimž je příležitostně připojen i další nástroj – v tomto případě kontrafagot).

Ke koncertu v kostele sv. Martina ve zdi (17. 9.), který nastudoval francouzský host Eric Baude-Delhommais, byl přizván ještě na Kypru působící český pianista Zbyněk Maruška. Toho osmičlenný ansámbl doprovodil v Concertinu pro cembalo skladatele z prvé poloviny devatenáctého století Josefa Triebensee. Po nepříliš nápaditých Variacích téhož autora na téma z Mozartovy opery Don Giovanni nepřineslo ani Concertino po skladebné stránce nic pře-vratného. V melodické invenci zůstal Trieben-see v zajetí derivátu ze vzorů německého klasicismu; navíc je tu sólový part téměř překryt dechovým doprovodem (Maruška hrál na klavír; kdyby byl opravdu volil cembalo, nebylo by ho patrně slyšet vůbec). Baude-Delhommais řídil pak ve světové premiéře skladbu Luciena Guérinela (1930) Rives effleurees. Slohově to byl ovšem prudký skok; z ně-ko-likadílné skladby nejatraktivněji zapůsobila druhá část, jejíž kompozičně do detailu propracovaná a promyšlená scherzová hravost v přechodech melodické linky mezi party má spontánní, muzikantsky živý spád. U ostatních vět, jež mají programový charakter (škoda jen, že dirigentovu v češtině a francouzštině pronesenému výkladu nebylo v chrá-mo-vém prostoru rozumět), mi trochu vadil poněkud rétorický, quasi „recitační“ a pateticky nadnesený styl hudebního vyjádření.
Přirozeným vrcholem koncertu se tak stalo provedení Partity F dur, op. 33 Františka Vincence Kramáře, jímž se program vrátil zpět do předminulého století. Neobyčejně vtipně formovaná melodika skladby, kterou objevil Eric Both ve Francouzské národní knihovně v Paříži, barevně pestré posazení nástrojů a bo-ha-tá rytmická struktura činí z Kra-má-řo-vy partitury velmi zajímavý doklad autorovy kompoziční dovednosti.
Výkon okteta (v Quérinelově skladbě se k němu přidal ještě kontrafagotista) byl po celý večer kabinetní ukázkou perfektní dechařské instrumentalistické jistoty a vyzněl naprosto přesvědčivě i v pro-středí akusticky ne právě ideálním. Škoda, že do pečlivě připraveného tištěného programu se už nevešla jména devíti hráčů – všichni si uvedení zasloužili.

25.11.2001 Petar Zapletal | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Sum 41 - Heaven: X: Hell

Přebal alba

Zakládajícími členy skupiny Sum 41 jsou zpěvák a kytarista Deryck Whibley, kytarista Dave Baksh, baskytarista celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

The Dark Side Of The Moon Competition

Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

další články...