zvláštní poděkování
Quantcom.cz

D´Artagnane k trojici tenorů

José Cura (Foto autorka)

  

Argentinský tenorista José Cura je dnes považován za jednu z nejvýznamnějších hudebních osobností své generace. Narodil se ve městě Rosario (1962) a cestu na pěvecký Parnass zahájil studiem hry na kytaru a dirigováním sboru (v 15 letech!). V 16 letech začal studovat skladbu a hru na klavír, k nimž zanedlouho přibylo studium skladby. V 21 letech získal stipendium na umělecké škole při divadle Teatro Colon v Buenos Aires, ale nesprávné pěvecké školení mu téměř zničilo hlas. Teprve v roce 1988, když poznal Horacia Amauriho, získává základy své dnes tolik obdivované pěvecké techniky. (Ve studiu pokračoval v Miláně u tenoristy Vittoria Terranovy). Poté, co neuspěl při předzpívání do Teatra Colon (nepřipomíná vám to osud Emy Destinnové?), přesídlil do Evropy, nejprve do Verony, poté do Paříže a před třemi lety do Madridu, kde žije se svou ženou Silvií a třemi dětmi. Do Buenos Aires se vrátil až v roce 1994 na triumfální galakoncert v Teatru Colon.
Debutoval v roce 1992 ve Veroně v roli Otce v Henzeho opeře Pollicino, poté zpíval v Janově Remendada v Carmen a Ve-li-tele lučištníků v Simone Boccanegrovi. Rozhodující zlom od malých úloh na výsluní přišel s rolí Jana v Bibalově opeře Fraulein Julie (1993, Trieste) a – s Al-ber-tem Gregorem v Janáčkově Věci Makropulos (1993, Turín), kterou dirigoval Pinchas Steinberg. Když v roce 1994 zvítězil v soutěži Plácida Dominga Operalia, bylo již o jeho mezinárodní pěvecké kariéře rozhodnuto. Od té doby se jeho kalendář plní angažmá v nejpřednějších světových operních domech. O jednom bychom se ale měli přece jen zmínit: v milánské La Scale debutoval v lednu 1997 v Ponchielliho La Giocondě – spolu s další debutantkou na této scéně, Evou Urbanovou.

Bývá přirovnáván k Mario del Monakovi a také samozřejmě ke Třem tenorům. To Cura komentuje se svým specifickým humorem: „Nenazývejte mě čtvrtým tenorem, připomíná to někoho, kdo se nekvalifikoval na medaili. Říkejte mi jednoduše D´Artagnane.“
V listopadu 2001 vystupoval José Cura spolu se Státní operou Praha v Japonsku jako Radames ve Verdiho Aidě. Měla jsem tu unikátní příležitost jej sledovat po všech šest představení v Osace, Nagoji a Tokiu z portálu a musím se přiznat, že to pro mne bude zážitek, na který nikdy nezapomenu. Nejen pro Curův skutečně výjimečný tenor barytonové barvy s pověstnou a tolik vzácnou slzou v hlase, který jsem už mnohokrát obdivovala na všech jeho nahrávkách pro firmu Erato (s níž podepsal exkluzívní kontrakt v roce 1997), ale také pro výji-mečné herecké umění. Nemohu vám nabídnout fotky z představení, protože Japonci jsou v tomto ohledu nekompromisní a „pi-rát-ských“ fotek jsem se neodvážila, tak alespoň několik slov. Dokáže mimikou tváře, gesty či pouhým pohledem vyjádřit každé hnutí mysli své postavy a „hraje“ vlastně neustále, i když právě nezpívá a pozornost publika se soustřeďuje na jeho partnery. Nebojí se část Celeste Aida odzpívat vleže (takto zpíval i nej-ex-po-no-va-nější místo árie Enza při zmíněném představení Giocondy v Miláně) a svým partnerům na jevišti je dokonalým kolegou. Není to star, nemá hvězdné manýry, je cele ve službách díla. To nakonec dokázal i svou přátelskou komunikativností s celým souborem Státní opery Praha. Více v dalším pokračování na našem serveru.

27.1.2002 PhDr. Jitka Slavíková | rubrika - Rozhovory

Časopis 19 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Časopis 19 - sekce

DIVADLO

Rodinný festival Nuselské dvorky 2024

Nuselské dvorky

Po roční pauze se vrací do nuselských vnitrobloků tradiční rodinný festival Nuselské dvorky, který od samého p celý článek

další články...

HUDBA

Petr Hapka – 80 let

Petr Hapka

Televizní písničky a songy Petra Hapky
Štěstí je krásná věc, Dívám se, dívám, Rozvod a další slavné hity a celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

The Dark Side Of The Moon Competition

Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

další články...