Scéna.cz 

Antonio Zacara da Teramo

Mnoho hudby zůstává ukryto v temnotě vzdálených časů evropského středověku. Jedna z posledních nahrávek norského vydavatelství Lawo Classics přináší skladby jedné ze zapomenutých postav italských hudebních dějin, Antonia Zacary da Teramo. Zacara se narodil kolem roku 1365 v Teramu v Abruzzách v rodině proslulého miniaturisty Berarda di Andrea, zvaného také da Teramo. Když se v roce 1378 z Avignonu do Říma navrátil papežský dvůr, přišel do věčného města také Antonio. Jeho vzdělání a talent, neboť kromě kompozice a zpěvu byl po otci také zdatným miniaturistou, mu brzy zajistily potřebné kontakty s hudebními soubory při dvorech římských kardinálů. A to i přes jeho postižení, neboť Antonio neměl všechny prsty. V té době pro svoji tvorbu začal používat pseudonym Zàcara – Zachariáš. Mezi léty 1390–1391 se díky přízni papeže Bonifáce IX. stal kancléřem v papežské kanceláři a pozdější papež Inocenc VII. mu zase během svého pontifikátu potvrdil post zpěváka papežské dvorní kapely. S kurií Zacaru poutaly těsné kontakty a dění kolem papežského schizmatu se jej nezřídka bezprostředně týkalo, neboť byl v centru dění. V této neklidné době se nakonec navrátil do rodného Terama, kde v srpnu 1416 zemřel.

Zpracováním Zacarových skladeb vznikl jedinečný projekt po stránce interpretační i muzikologické. V souboru Currentes, jenž byl založen v roce 2006, působí specialisté na hudbu evropského středověku. Přípravě této nahrávky předcházela rozsáhlá badatelská činnost, neboť Zacarovy skladby jsou dnes rozesety v různých kodexech, někdy v neúplné podobě, odlišných verzích, či bez textu. Cesta tohoto bádání tedy vedla do kodexů Squarcialupi, Lucca, Faenza, Bologna, či Torino, v případě písně „Nuda non era“ dokonce až do anglického Oxfordu. Výchozí prameny jsou přehledně uvedeny u každé ze skladeb. Samotné hudební nastudování je skutečně vynikající. Oba pěvci, sopranistka Kristin Mulders a tenorista Kjetil Almenning, mají nejen výbornou techniku, ale jejich štíhlé hlasy s velmi čistou barvou jsou jako stvořené právě pro tuto středověkou hudbu. Jostein Gundersen, umělecký vedoucí souboru, na zobcové flétny modeluje dechem každý tón, čímž této hudbě propůjčuje jedinečnou dynamičnost a plasticitu. Skvělé jsou pak také jeho bohaté diminuce. V nich vyniká také David Catalunya, který při hře na clavisimbalum nesmírně obratně využívá změn sazby, arpeggií i rychlosti úderu tak, že v dynamice hry se směle vyrovnává s vokálními hlasy i zobcovou flétnou. Trojlístek instrumentalistů pak ještě doplňuje neméně výborný Hans Lub na středověké housle. Nahrávka je zajímavou a skvěle připravenou exkurzí do dávných časů italských dvorů a nechává jedinečně promlouvat hudbu, jež byla v minulosti pouhým katalogovým číslem pod prachem zapomnění.

LAWO CLASSICS LWC 1026
CURRENTES. SPINATO INTORNO AL COR
Antonio Zacara da Teramo: Ferito già d’un amoroso dardo, Movit’a pietade, Benché lontan me trov’in altra parte, Plorans ploravi perché la fortuna, Nuda non era, Le temps verrà tamtoust après, Spinato intorno al cor, Un fior gentil, Rosetta che non canbi mai colore
Currentes, umělecký vedoucí Jostein Gundersen
Nahráno v kostele v Hoffu v Norsku 8.–10. 10. 2010, režie Thomas Wolden a Vegard Landaas, vydáno 2011. Celkový čas 54:11. Zdroj Hudební rozhledy 08/2012 - Lukáš Vytlačil.