zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy 04/13

Hudební rozhledy 04/13

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Hostem a tváří Janáčkova máje bude letos violistka Tabea Zimmermann. O violistech se říká, že jsou dalece ve stínu houslistů – tato dáma ovšem dovede svému nástroji propůjčit lesk, šarm i hudební hloubku. A z každého setkání s ní je patrné, že to je všestranná a velmi otevřená osobnost. Na Janáčkově máji provede Violový koncert Alfreda Schnittkeho, tak jsme se hned na úvod zeptali, co ta skladba pro violisty a pro ni osobně znamená? „Koncert Alfreda Schnittkeho je jeden z největších violových koncertů vůbec. Byl napsán pro Jurije Bašmeta, který je v něm také zvěčněn, neboť z písmen jeho jména (b a es e) jsou sestaveny hlavní motivy. Mám ho velmi ráda, a to i proto, že ukazuje veškeré možnosti tohoto nástroje; jsou v něm místa nejen velice klidná až meditativní, ale i plochy vysoce technicky náročné. Myslím, že viola je tu skladatelem představena jako sólový nástroj naprosto skvěle, a já jsem opravdu ráda, že právě tento koncert budu moci v Ostravě provést“.

Wanda Landowska, mimořádná osobnost, která měla zasáhnout do dějin historické interpretace jako nikdo jiný, se narodila 5. června 1879 ve Varšavě do netypicky intelektuálně disponované rodiny – otec byl právník amatka lingvistka, která ovládala šest jazyků. Na klavír začala Wanda hrát brzy, ve čtyřech letech, a jako mimořádně nadaná byla přijata na varšavskou konzervatoř. Školení, jakého se jí tam dostalo, probíhalo v duchu Chopinových následovníků. Také z Wandy se stala skvělá interpretka Chopina, ale protože ji uhranul náhodou zaslechnutý úryvek z Rameaua a tíhla ke starší hudbě, dovolili jí její profesoři rozvíjet se i tímto směrem – ovšem nezapomeňme, že o stylově správné interpretaci Bacha tehdy nikdo nevěděl a vlastně si tuto otázku ani nepokládal. V patnácti letech odešla do Berlína, aby se dále vzdělávala v kompozici, což činila s takovými pokroky, že za své písně a klavírní skladby získávala i ceny. Sama ovšem nevzpomínala na berlínská studia dobře.

Gioachino Rossini psal své opery s neopakovatelnou lehkostí a je to na nich znát. Jeho nejznámější opera, Lazebník sevillský, je jistotou dramaturgickou i diváckou, neboť aby se dnešní diváci bavili, jsou i operní zpěváci ochotni udělat jakýkoli špílec a režiséři jakkoliv uvolnit svoji fantazii. Bratislavská premiéra v čele s Janou Kurucovou (momentálně působící v Deutsche Oper Berlin) jako Rosinou a Alešem Jenisem v roli Figara zářila lehkostí a bravurou. Orchestr pod vedením Rastislava Štúra doslova perlil, a tak jeho výkon patřil bezesporu k těm nejkvalitnějším počinům celé inscenace, což ovšem neznamená, že ani nahoře na jevišti nevládla operní múza pevnou rukou! Režisér Roman Polák se spolu se scénografem Pavlem Borákem inspirovali commedií dell´arte natolik, že postavili divadlo na divadle a na centrálně umístěném jevišti s barokními závěsy a zavěšeným balkonem v prostoru se odehrávalo vše, co napsal Rossini, a kolem zase to, co vymyslel režisér.

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let zažila Broadway pořádný šok. Takřka nikdo totiž nepočítal s tím, že se nové medium – televize – stane divadlům a kinům tak silnou konkurencí. Ti, kdož měli v newyorském divadelním světě rozhodující slovo, navíc televizní konkurenci nepřímo podpořili svým preferováním etablovaných autorů a tvůrců let třicátých a čtyřicátých. Nebylo proto divu, že mladí autoři Broadwayi ukázali záda a svůj talent dávali k dispozici především televiz - ním studiím. Broadway tak první polovinu padesátých let prožila více méně ve vyjetých kolejích, avšak i přesto zaznamenáváme alespoň malé rozšíření témat a ještě pevnější vnitřní ucelení děl. O rozruch se postaral kupříkladu Irving Berlin svojí novinkou z roku 1950 s názvem Call Me Madam (Říkejte mi dámo). Její děj odrážel skutečnou příhodu z nedávného období americké diplomacie a kritizoval diletantismus její zahraniční politiky.

1.4.2013 23:03:05 Redakce | rubrika - Z médií

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 20 - sekce

DIVADLO

VČD v příští sezóně uvede sedm premiér

Dramaturgyně A. Zindulková Hlaváčková na zahajovací zkoušce

Východočeské divadlo uveřejnilo dramaturgický plán nadcházející divadelní sezóny, který blíže představuje šéfd celý článek

další články...

HUDBA

Max Barskih: Nést se na jeho hudební vlně

Max Barskih

Dnes je Max Barskih jeden z nejoblíbenějších a nejžádanějších zpěváků nejen na ukrajinské hudební scéně. Vyrůs celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 20. týden

Operace mé dcery

Fotograf
Hořká komedie inspirovaná tvůrčí živelností a vztahovými karamboly světoznámého českého fotografa celý článek

další články...