Scéna.cz 

Zemřel hudební skladatel Ilja Hurník

(25. 11. 1922 – 7. 9. 2013)
V požehnaném věku 90 let odešel do hudebního nebe všestranný umělec - hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog, rozhlasový dramatik a spisovatel Ilja Hurník. Patřil mezi elitu české soudobé vážné hudby, a jeho bohaté dílo zahrnuje jak opery, balety, symfonické či komorní skladby. Byl zároveň výborným klavíristou, a zkomponoval množství skladeb pro tento nástroj. Známá byla také jeho pedagogická činnost a popularizace hudby mezi dětskými posluchači.

Narodil se ve slezské rodině učitelů v Porubě, a skládat začal už v jedenácti letech. Na počátku své umělecké dráhy měl to štěstí, že jej podporovala německy píšící spisovatelka a básnířka Marií Stona, v rámci jejíchž salonů na jejímž zámku v Třebovicích vystupoval. Vystudoval Matiční gymnázium v Ostravě, a to, že jeho rodina v roce 1938 musela před sudetským záborem do Prahy, bylo vlastně štěstí. Ve studiu klavírní hry zde totiž mohl pokračovat v Praze u Viléma Kurze a dovršil je u Ilony Štěpánové na mistrovské škole konzervatoře (1945-48) a na Akademii múzických umění (1948-52).

Jako pianista vystupoval hodně v zahraničí a zaujal především interpretací Clauda Debussyho a Leoše Janáčka. Vystupoval zejména spolu s Pavlem Štěpánem, s nímž se zasloužili o renesanci čtyřruční klavírní hry. Nápady do svých skladeb čerpal z lidové slezské intonace, později také z antických a biblických námětů. Byl sólistou Janáčkovy filharmonie v Ostravě (1958-1978) a profesorem skladby. Jeho skladatelská práce je velmi rozsáhlá. Vrcholem jeho kompoziční tvorby jsou opery na vlastní libreto (DÁMA A LUPIČI, MUDRCI A BLOUDI nebo OLDŘICH A BOŽENKA), Symfonie in C, oratorium Noé a kantáty Ezop a Maryka. Složil také balet (ONDRÁŠ) a významná je jeho tvorba pro děti (píseň Zasadím jablůňku). I jeho další činnost tematicky souvisela především s hudbou a její popularizací. Vydal mimo jiné komplet UMĚNÍ POSLOUCHAT HUDBU (8 desek). Se svým švagrem P. Ebenem realizoval českou verzi Orffovy školy (Schulwerk). Rozsáhlé je jeho dílo literární na téma hudby: TRUBAČI Z JERICHA, 1965; KAPITOLSKÉ HUSY, 1969; CESTA S MOTÝLKEM, 1970; MUZIKÁLNÍ SHERLOCK, 1971; knížka pro děti JAK SE HRAJE NA DVEŘE, 1973; obdobně zacílená knížka STRUNY, KLAPKY, PALIČKY, 1975; vzpomínkové DĚTSTVÍ VE SLEZSKU, 1979; MÚZA V TERÉNU, 1980. Společně s M. Horníčkem a V. Preclíkem vydal knihu TROJHLAS atd. Své vzpomínky zachytil v knihách Dětství ve Slezsku a ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA.

Jako dramatik se prosadil v oblasti rozhlasových her. Působil na Pražské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Měl na svém kontě řadu ocenění. Mimo jiné jej v roce 2007 prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy. O tři roky později získal Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Získal i Zlatou cenu Ochranného svazu autorského za přínos české hudbě. Hurníkovo jméno nesou školy v Praze a Opavě. Pokračování tradice nesou jeho syn Lukáš (46), rovněž skladatel a hudební publicista, a rovněž Hurníkovi synovci, bratři Ebenové.