Žertýři z Bufa
Na měsíc předem vyprodanou premiéru Tanečního divadla Bufo v sobotu 22. 3. 2003 v divadle U hasičů se těšili všichni příznivci vtipného tancování, kterého je u nás „tak pomálu“. Vedoucí souboru, žádaný choreograf a taneční pedagog na DAMU Martin Pacek, totiž slavil – u pánů se to smí prozrazovat – čtyřicátiny. I když si posteskl, že : „Co je mi to platné, že se cítím na dvacet,“ výsledky jeho práce dokazují, že je ducha tak mladičkého, až tiše závidíme.
Jubilantovi přišli tancem, jak jinak, poblahopřát přátelé a soubory, s kterými pracoval či je právě v pracovním kontaktu. Členové souboru Gaudeamus zatančili Masopustní hru o svatbě a jejich „muzika“ i zpěváci doprovázeli živě v druhé části tance souboru Bufo. Soubor historických tanců Chorea Historica pod vedením docentky Evy Kröschlové připravil pro jubilanta půvabnou ukázku z francouzských renesančních tanců, a to Pavanu, mečový tanec a Courantu. Pak přišli gratulanti z divadel, kde Martin Pacek jako hostující choreograf obohatil divadelní představení svými úsměvnými tanečními nápady. Z Divadla Na Fidlovačce jsme viděli Zbojnický tanec a Tanec smrti, herci z Divadelního spolku Kašpar zatančili a zazpívali „O baronovi z Hopsapichu“ a Jihočeši z divadla v Českých Budějovicích zatančili také dva tance z představení Malované na skle. Po přestávce přišli na řadu tanečníci z „Bufa“. Viděli jsme kouzelné scénky Ze života ptáků, pak nesmírně povedené - dalo by se říci láskyplné parodie na folklor a nakonec - doufám, že ještě mnohokrát reprizované - Pitvoresky. Vymyslet tolik vkusných, tanečních a srozumitelných gagů je opravdu dar a kumšt. Jejich hodnota je zřejmá už i v tom, že se při nich tanečníci stále sami baví a „odbourávají“.
Po oficiálním závěru si ale tanečníci připravili pro svého milovaného „šéfa“ překvapení. Nastudovali tajně tři opravdu vtipné tance, které byly překvapením nejen pro diváky, ale i pro jubilanta. Vtip v tanci se dá těžko popisovat, ale snad to stačí naznačit : pointou prvního tance byla závěrečná skupinová póza, která z dílků vytvářela fotografii Martina Packa. V dalším tanci tři dívky s humorem předváděly soutěžení o přízeň našeho jubilanta, při čemž jeho osoba byla personifikována hračkou – panáčkem. Třetí tanec byl parafrází na tanec Zmateník, kde tanečník s půllitrem v ruce měl ale na obličeji masku Martina Packa a jeho pohybující se „bílé myšky“ nebyly dvě půvabné dívky, ale dva tanečníci.
Členové Tanečního divadla Bufo jsou sice velmi zkušení tanečníci, většina z nich „protančila mládí“ v renomovaných souborech jako např. Chorea Bohemica, ale v současné době mají svá netaneční zaměstnání a vše, zkoušky, představení, zájezdy dělají ve svém volném čase z lásky a nadšení pro tanec. Patří i jim obdiv a dík za to, že nám přinášejí při svých představeních tolik smíchu, radosti a šimrání nejen na bránici, ale i na duši.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Adam Kořán: Připadám si již natolik odvážný, že mohu svobodně tvořit
S mladým hercem Adamem Kořánem jsme se sešli po české premiéře inscenace ŠPÍNA, kde ztvárnil postavy Kevina La celý článek
HUDBA
Hudební tipy 21. týden
Let The Music Play, příběh Barryho Whitea
Komplikovaný životní příběh amerického skladatele a zpěváka s nez celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Pesimistická vize inspirovaná Orwellovým románem
Brazil
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Pesimistická vize nedaleké budoucnosti, inspirovaná Orwellov celý článek