Scéna.cz 

Capriccietto galante

Nahrávka Capriccietto galante patří mezi nevšední projekty, které nekráčejí po mnohokrát vyšlapaných cestách. Soubor drnkacích nástrojů In Cordis Ensemble (v nadsázce jeho členové sami sebe nazývají „spojené struny historické“) vytvořil fiktivní setkání tří hudebníků, které se mohlo uskutečnit během karnevalových oslav v Římě roku 1639. Caterina Baroni, Antonio M. Ciacchi a Arcangelo Lori se tedy v době, kdy římská hudební veřejnost žije přípravami opery Galatea od Loretta Vittoriho, setkávají u loutnaře Michele Todiniho. Takové setkání snad ani nemůže skončit jinak, než spoustou hudby.

Záznam zachycuje mnoho skladeb od více či méně známých autorů v netradičním obsazení tří drnkacích nástrojů, které se již od 16. století těšily velké oblibě po nemalé části Evropy. Pro italskou hudbu, včetně partů skupiny bassa continua, je jejich zvuk typický. Capriccietto galante je koncertem mnoha odstínů jemných barev, drobné hry s časem a dá se říci až odpočinkovým hudebním vydechnutím, takže posluchač se setká s barokem v jeho méně formální podobě. Vybraný repertoár dokumentuje bohatost živého repertoáru a kromě „horkých“ novinek dvacátých a třicátých let zde najdeme také starší skladby již z druhé poloviny století šestnáctého, které patřily ke standardní výbavě tehdejších hudebníků. Ozdobou nahrávky je harfenistka Kateřina Ghannudi, která hraje na trojřadou barokní harfu. Harfa se v jejích rukou stává nesmírně ušlechtilým nástrojem s krásným zvukem a bohatými artikulačními možnostmi. V tom však nezůstávají pozadu ani loutnisté Jan Krejča a Miloslav Študent, kteří střídají hned několik nástrojů, jak bylo tehdy také zvykem. Technické zvládnutí nástrojů trojici instrumentalistů umožňuje hrát si s jemnými detaily skladeb, které pak působí velmi uvolněně a nezapřou nemalý podíl improvizace. Neformálnost desky umocňuje také několik zpívaných kusů v podání Kateřiny Ghannudi a Miloslava Študenta. Jejich hlasy sice nejsou nijak školené, ale je velmi pravděpodobné, že v takové podobě dané skladby zněly mnohem častěji, než si v podmínkách dnešní koncertní praxe často představujeme. Celkovou atmosféru podtrhuje také booklet, kde je vyobrazen „barokní“ komiks onoho fiktivního setkání od výtvarníka Kurta van der Basche, žijícího v Praze. Komiks jistě někoho potěší, jiní naopak budou v bookletu marně hledat obvyklé informace. Ty je v tomto případě třeba najít na webových stránkách souboru. Co se však týče hudby, bude určitě vítaným obohacením pro všechny milovníky italského raného baroka a všeho drnkacího.

(vydavatelství neuvedeno)
Capriccietto galante
Giovanni Maria Trabaci: Consonanze stragavanti; Giovanni Paolo Foscarini: Capriccio musicale II., Corrente detta la Funebre; Giovanni Ambrosio Colonna: Folia; Arcangelo Lori: Toccata; Loretto Vittori: Chi vuol provare; Bellerofonte Castaldi: Capriccio detto lo Svegliatoio; Alessandro Piccinini: Toccata a due; Stefano Landi: Canzona detta La Alessandrina; Tarquinio Merula: Canzone 22. La Lugarina, Sentirete; Giovanni Girolamo Kapsberger: Preludium, Toccata, Gagliarda seconda, Gagliarda; Luigi Rossi: Passacaglia; Donino Garsi: Battalia; Girolamo Frescobaldi: Gagliarda, Toccata per liuto; Anonimo: Spagnoletto; Filippo Azzaiolo: Chi passa per sta strada
In Cordis Ensemble, Kateřina Ghannudi – trojřadá barokní harfa, Jan Krejča – theorba, renesanční loutna a barokní kytara, Miloslav Študent – arciloutna, renesanční loutna a barokní kytara
Nahráno v Betlémské kapli na pražském Žižkově 9. a 10. 4. 2011, hudební a zvuková režie Jakub Hadraba. Celkový čas 58:20 . Zdroj Hudební rozhledy 08/14 - Lukáš Vytlačil