Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Václav Revenda: Dávám a zároveň dostávám sílu a chuť!

autor: archiv

„Hej mistře!“ úvodní takty Rybovy České mše vánoční, která spolu s vánočním stromečkem, salátem a smaženým kaprem a dalšími zvyky, neodmyslitelně patří k vánočnímu koloritu. V adventní čas zaznívá v mnoha provedeních ať už profesionálních umělců, např. sólistů a sboru Národního divadla Praha, tak se jejímu nastudování věnuje mnoho amatérských uskupení, sborů a sdružení. Nácvik a zkoušky díla Jakuba Jana Ryby právě vrcholí. Scházejí se jednotlivé hlasové obory, sólisté a orchestr na jednotlivých zkouškách, ale ke slovu přichází i společné secvičování, ladění. Pilování dynamiky, nástupních tónů apod.
Podobný hudební zvukot a pilná práce korepetitorů se už pár týdnů ozývá z prostor kostela Nejsvětějšího Srdce Páně. Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zde zazní v pátek 19. prosince 2014 od 19:30 h a ve čtvrtek 25. prosince 2014 od 16:00 h.
Před společnou zkouškou sboru jsme se setkali s iniciátorem a dirigentem celého projektu Václavem Revendou. Hodil by se vánoční punč, ale sedíme u čaje, na stole rozložený klavírní výtah…

Jak si se k tomu vlastně dostal? Pokud se nemýlím, jsi vystudovaný učitel…
Ano, vystudovaný učitel opravdu jsem. Moje profesní dráha byla velmi zajímavá. Studoval jsem gymnázium s hudebním zaměřením na Evropské ulici v Praze 6, kde jsem „Rybovku“ dirigoval poprvé. Živit jsem se tím však nechtěl, a tak ve spojení se zálibou v informatiku, jsem šel studovat na Pedagogickou fakultu UK obor TIV-CH. Vystudoval jsem magisterský obor a několik let učil na gymnáziu. A nyní studuji na kněze na KTF UK.
A tohle všechno se spojilo v tomto projektu, který dělám. Rybova mše je nádherné dílo, které k Vánocům patří. Proto jsem se rozhodl jej zrealizovat. Neměl jsem však ani sbor ani orchestr. Využil jsem tedy svých technických dovedností a naprogramoval webovou stránku (www.rybovka.maweb.eu), kde se kdokoliv může přihlásit do sboru či orchestru a nemusí ani nikde pravidelně účinkovat. Tam si každý vybere zkoušky a koncerty, kterých se zúčastní a může to i průběžně měnit. A doufal jsem, že to vyjde a přihlásí se dostatečný počet lidí. A přihlásilo se jich opravdu hodně.
Tímto stylem „Rybovku“ připravuji již čtvrtým rokem a rok co rok počet přihlášených stoupá. Letos je jich rekordních 175.

Kolikátá je to Rybova mše pod tvým vedením?
Koncertů Rybovy mše jsem už řídil tolik, že číslo ani nevím. Lze to ale jednoduše spočítat. V roce 2005, to když jsem byl ještě studentem gymnázia, jich bylo 5. A výše popsaným způsobem máme vždy tři provedení – tedy 9. Dohromady 14 – bez těch letošních.

Kdo pro tebe „Rybovku“ objevil?
Jako dirigent jsem ji objevil na gymnáziu, protože na této škole je zvykem, že „čtvrťáci“ připravovali vánoční koncert pro celou školu právě Rybovy mše. A já jsem byl zvolen za dirigenta. Ale znal jsem ji od svého mládí.

Tvůj vztah k hudbě. Bratr Lukáš hraje na varhany, zdá se, že k hudbě tíhne celá vaše rodina?
K hudbě mám velmi pozitivní vztah, není to jen koníček, ale kůň. Pracovat hudebně s lidmi mě moc bavilo a baví, a proto jsem to nechtěl mít jako povolání (protože pak se z toho ztratí radost), ale jako koníček. Od malička jsem hrál na klavír a časem se přidaly i varhany a bicí. Lukáš hraje na housle, klavír a varhany, sestra na příčnou flétnu, kytaru a klavír. I mamka je hudebně založena. Jen táta ne . On říká, že je rád, jinak by s námi pořád musel hrát. (Smích.)

Pojďme k České mši vánoční. Nutno podotknout, že se rok od roku zlepšuje celá organizace příprav – speciální webové stránky, SMS avízo zkoušek jednotlivým účastníkům, občerstvení na zkouškách … Kdy vlastně začínáš s její přípravou…
Je to tak velký projekt, že příprava není rozhodně jen to, co je vidět. Je za tím hodně práce. Již během jednoho ročníku reflektuji chyby, jak hudební, tak organizační, ale i technické na webu. Ty si pak píšu a promýšlím, jak by to šlo příští rok zlepšit. Pokud se jedná o chyby či zdokonalení webových stránek, tomu se obvykle věnuji o prázdninách. Během roku mapuji lidi, kteří by byli ochotni pomoci s nácvikem a organizací a od září už je konkrétně oslovuji a dávám dohromady harmonogram. Od října to z hlavy jde do počítače a pak na web a od poloviny října probíhá zápis pro veřejnost. To již ale musí být jasno, kdy jsou koncerty, zkoušky a kdo je bude mít.

To všechno je ale o produkčním zajištění. Co umělecká stránka. Máš po tom všem ještě chuť věnovat se hudebnímu výrazu celé mše? Nebo už to u tebe funguje tak, že jsi to jednou prošel a na několik let máš vystaráno?
Ačkoliv je to hodně náročné a dělám v „Rybovce“ několik povolání zároveň, přesto je to pro mě aktivní odpočinek a práce s lidmi mě nabíjí. Natožpak když se jedná o takto úžasné dílo, kde se schází lidé, kteří se neznají, nikdy se neviděli a nikdy spolu nezpívali, a přesto jsou z toho nadšeni. Čili určitě kapacita je i na umělecký ráz, protože tím, jak dávám, zároveň dostávám sílu a chuť! Hlavně se snažím, aby z celého díla plynula opravdová láska, vyrovnanost a pokoj – to, co dnešním lidem myslím hodně chybí.

Je z tvého pohledu „Rybovka“ náročná nebo se dá předpokládat, že vznikla pro pěvce z Rožmitálu pod Třemšínem, tedy z malého města?
Ohodnotil bych ji jako středně těžkou. Myslím, že jsou podstatně lehčí skladby, ale také podstatně těžší. Pak taky je otázkou, jak se k tomu přistupuje. Lze to udělat co nejúsporněji – pak to moc těžké nebude – a nebo si s tím „pohrát“ – a pak to není úplně triviální. Nelze to jen odzpívat a odehrát, ale prožít a tím „něco“ předat. A to je někdy nejtěžší, aby z celého díla plynula ta krásná a opravdová radost Vánoc – a to něco stojí. A někdy ne málo!

Byl ses osobně v Rožmitálu pod Třemšínem podívat?
Bohužel nebyl, ale chtěl bych.

Prozradíš, na koho se můžeme těšit ze sólistů?
Prozradím, protože to není tajemství. Soprán Viktorie Dědečková, alt Veronika Plšková, tenor Petr Štěpnička a Ondřej Holub, bas Ondřej Voronin a Martin Vydra.

Osobně mám pocit, že projekt Rybovi Mše vánoční u NSP je obohacený tím, že všichni zúčastnění jsou dobrovolníci. Jak vnímáš celý ten projekt ty?
Ano, o tom bych mohl povídat hodně dlouho. Zkráceně je to ale myslím „to“, co dělá „naší“ „Rybovku“ ojedinělou. Dobrovolné vstupné je jen na pokrytí nákladů, čili nikdo – ani já – z toho nemáme finančně nic. A v tom je to krásné – všichni, co tam jakkoliv účinkují či pomáhají, tak to dělají proto, že je to baví. A rozhodně nejde jen o amatéry. Je krásné pozorovat, jak každý z nich zpívá či hraje s radostí, protože je to baví – není to povinnost, jak to člověk může někdy vidět u komerčních projektů. A zrovna tak bych chtěl i touto cestou poděkovat všem účinkujícím, zvláště pak Lence Hejtmánkové a Zdeňce Poláškové, že mi hodně a nezištně pomáhají – což je dnes bohužel výjimka. Sám bych to nezvládl.

Nezbývá než popřát ti klidné sny. Úspěch ve studiu a samozřejmě, ať všechno klapne do posledního tónu. Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v pátek 19. prosince 2014 od 19:30 h a ve čtvrtek 25. prosince 2014 od 16:00 h. Více na www.facebook.com/rybovka

1.12.2014 23:11:11 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

TIP!