Richard Hes se představil jako operní režisér
autor: archiv
Tradiční stagiona Opery Mozart již neodmyslitelně patří k letnímu kulturnímu životu metropole. Letos byl z Mozartovského repertoáru opětovně vybrán Don Giovanni, jehož režijního ztvárnění se překvapivě ujal mediálně známý choreograf Richard Hes. Již tato skutečnost slibovala netradiční jevištní ztvárnění (ne-li samotný průlom) do inscenační tradice tohoto díla na pražských scénách. Nic podobného se ale nestalo. Bezradný chaos, který jevišti během představení vládne, může jen ztěží konkurovat předešlé, velmi úspěšné inscenaci v režii Miloslava Nekvasila, která byla na scéně Stavovského divadla uváděna v uplynulých pěti letech.
Richardu Hesovi určitě nelze upřít cit pro zajímavé pohybové vedení jednotlivých postav. Jeho parketou je asi pouze choreografie, která ale tvoří jen jednu z částí souborného jevištního celku. Hes na ostatní složky ( např. zpěv, herecké ztvárnění atd.) jaksi zapomněl. Z představení tak bezděčně vychází v mnoha ohledech neohrabaný kostýmovaný koncert, jehož smyslu se patrně asi nikde nedopátráme. Nechápu, proč bylo dění na jevišti „obohaceno“ o v mnoha případech nadbytečné postavy Lásky, Smrti, Pomsty, Stupidity atd., které v jednotlivých scénách nelogicky narušují celkově kladný dojem z interpretačně zvládnutých pěveckých partů. Proč v inscenaci například vystupuje obstarožní postava muže s knírkem, který je oblečen oblečku a rádoby provází celým příběhem.? Že by Mozart? Nebo jeho přízrak?
Mezinárodní pěvecké obsazení inscenace zaručuje velmi dobrý standard. O repríze 15. července zaujala zajímavým výkonem v úloze Donny Elvíry německá sopranistka Katharina Müller. (Tato umělkyně zpívá s velkým úspěchem také roli Paminy v inscenaci Kouzelné flétny na scéně Státní opery Praha). Ze všech pěvců, kteří se právě na tomto představení podíleli, působila po všech stránkách nejpřesvědčivěji. V titulní roli vystoupil barytonista Oldřich Kříž, který se tentokrát představil ve velmi dobré pěvecké formě. Dramatický hlas americké sopranistky Alexis Magaró postrádá potřebnou mozartovskou lehkost a rovněž jasné výšky, jejichž absence je pro adekvátní ztvárnění role Donny Anny prakticky nemyslitelná. V úloze Dona Ottavia zúročuje své již bohaté zkušenosti s tuto rolí tenorista Jaroslav Březina.V divácky vděčné postavě Leporella uplatňuje svůj mimořádný komediální talent basista Tomáš Bartůněk. V postavách Zerliny a Masetta vystupují půvabná (prozatím ale ještě pěvecky i představitelsky matná) sopranistka Tereza Mátlová a nadějný basbarytonista Václav Sibera.
Patrně největším přínosem celého letošního nastudování tohoto díla je velmi vyrovnaná a až překvapivě působivá hra orchestru Opery Mozart pod vedením dirigentky Olgy Machoňové-Pavlů.
V případě této inscenace nelze detailním způsobem hodnotit úroveň celkového nastudování. Představení jsou určena víceméně pro turisty a ti byli (soudě podle ohlasu v průběhu i na konci představení) nadmíru spokojeni. Tato skutečnost by mohla být částečně chápána jako určité kritérium kvality právě tohoto provedení Dona Giovanniho. Myslím si ale, že jinak by tato inscenace v běžném operním provozu jen težko obstála.
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato celý článek
HUDBA
Anna K. představila svoje Údolí včel
Dlouholetá populární stálice na české hudební scéně, zpěvačka Anna K., po šesti letech opět vystoupila a to 25 celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Životopisné drama Hilma
Hilma
Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek