Scéna.cz 

Zemřel básník klavíru

(* 9. listopadu 1930 – † 27. července 2015)
Ve věku 84 let odešel vynikající pianista Ivan Moravec, který získal věhlas na pódiích celého světa. Jako jediný Čech se dostal mezi sedm desítek světových pianistů, jejichž umění zachytilo CD prestižní edice Velcí klavíristé 20. století.

Ivan Moravec se narodil v Praze v rodině otce právníka a amatérského hudebníka. Na klavír začala hrát už v sedmi letech. I když o tři roky později utrpěl úraz krční páteře, nezabránilo mu to v rozvíjení talentu – navíc díky tomu objevil možnost jiného přístupu ke klaviatuře a dokázal si vybudovat vlastní techniku klavírní hry. Vystudoval hru na klavír nejprve na Pražské konzervatoři a poté Akademii múzických umění u Ilony Štěpánové Kurzové. Jeho výjimečný talent rozpoznal i slavný Arturu Benedetti Michelageli, který jej pozval na svůj festival v Arezzu v letech 1957 a 1958. Moravce inspiroval tento Mistr i osobně, a hodně ovlivnil jeho hru. I když byl Moravec u nás uznáván jako jeden z nejtalentovanějších pianistů mladé generace českých hudebníků, průlom do zahraničí nastal, když se nahrávka z Pražského jara z roku 1962. Jednalo se o provedení 4. klavírního koncertu Ludwiga van Beethovena se Zubinem Mehtou. Od té doby Moravec byl zván na nejrůznější světová pódia, v roce 1964 debutoval v newyorské Carnegie Hall jako sólista. Klavírní hře se věnoval téměř šedesát let. S velkými úspěchy hrál skladby Mozartovy, Beethovenovy, Debussyho, Francka, Chopina a pochopitelně i českých autorů, z nichž hrál nejčastěji skladby Leoše Janáčka. Moravec kromě České filharmonie hrál snad se všemi důležitými orchestry a dirigenty, patřil k pianistům, kteří se po celý život věnovali svému nástroji i po technické stránce. Byl prý zručným klavírním mechanikem a citlivým ladičem. Kromě své muzikantské kariéry byl také dlouholetým profesorem na pražské HAMU, kde vychoval množství hudebníků mladší generace. Působil i na letních klavírních kursech v Plzni, a působil jako člen porot nejrůznějších mezinárodních soutěží. V posledních letech života vzhledem ke zdravotním potížím vystupoval už jen zřídka. Jeho způsob klavírní interpretace byl považován za jedinečný a výrazem uznání odborníků bylo právě zařazení na prestižní nahrávku Velcí klavíristé 20.století.