zvláštní poděkování
Volný.cz

Musica Florea okouzlila s Terpsichorou, další projekt výstava

Terpsicore  (Foto: Daniel Rozsnyó)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Orchestr Musica Florea a soubor Hartig Ensemble – Tance a balety tří století se každoročně účastní velké přehlídky barokní hudby a divadla Barokowe Eksploracje v polské Szczawnici. Letos s operou-baletem Georga Friedricha Händla Terpsicore. Polská premiéra tohoto díla se uskutečnila 30. srpna, vedle hudebníků a tanečníků vystoupily také vynikající české pěvkyně: v roli Erató Irena Troupová, v roli Apollóna Lucie Rozsnyó a v sólových písních v pastorále sólistka Opery Národního divadla Sylva Čmugrová.

Terpsichora (či Terpsicore) je dílo, které slavný barokní skladatel Georg Friedrich Händel zkomponoval v roce 1734. Vznikla jako hold skladatele skvělé francouzské tanečnici Marii Sallé a byla uvedena před jeho starším dílem, operou Il Pastor fido, jež se v Londýně hrála již roku 1712. Jedná se o představení, ve kterém děj nemá žádný vztah k opeře, která po něm následovala, jde o samostatný dramatický kus z žánru opera-balet. K jeho novodobému nastudování přistoupily souboru Musica Florea a Hartig Ensemble v roce 2010, obnovená premiéra se konala minulý rok. Představení je uváděno na scéně převozního divadla Florea Theatrum vytvořeném na barokních principech. Musica Florea tuto mobilní scénu využívá v tuzemsku i na zájezdech.

Choreografkou a režisérkou inscenace je Helena Kazárová, profesorka AMU a umělecká vedoucí souboru Hartig Ensemble – Tance a balety tří století, který letos slaví 20. výročí své existence. Letos jde už o druhý zájezd, který soubory s touto inscenací podnikly: 4. a 5. června 2017 na mezinárodním festivalu věnovaném dílu G. F. Händla - Händel Festspiele Halle v německém Bernburgu.
Choreografka a režisérka k vývoji inscenace poznamenává: „Letos jsem se s tanečníky Hartig Ensemble a orchestrem Musica Florea znovu vrátila k Händelově opera-baletu Terpsicore, který jsme uvedli v české premiéře roku 2010 v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti. V následujících letech jsme Terpsichoru hráli v zámeckých divadlech v Litomyšli (2011) a v Českém Krumlově (2011 a 2012). Vloni se otevřela možnost ji uvést na mobilní barokní scéně Florea Theatrum v Praze s kontratenoristou Rogerem O. Isaacsem v roli Apollóna. Měla jsem tedy možnost své režijní a choreografické pojetí dále rozvíjet, nicméně pokaždé v jiné jevištní situaci a konstelaci umělců, což bylo obohacující i náročné. Toto dílo ovšem trvá jen hodinu, a když přišla nabídka uvést ho na letošním Händelově festivalu, bylo třeba vytvořit ještě nějaký "prolog" k "prologu" (Terpsicore vznikla původně jako prolog ke starší Händelově opeře Il Pastor fido), abychom dostáli celovečernímu rozměru představení. Rozhodla jsem se tedy spolu s dirigentem Markem Štrynclem vsadit na žánr pastorály, a především na propojení složky instrumentální, vokální a taneční, tedy múzy Euterpé či Erató a Terpsichory s tím, že převedu do choreografické podoby i slavné dílo J. F. Rebela Les caractères de la danse a orchestr se předvede v Rebelově sonátě Terpsichora, která tvoří úvod první části ve formě předehry.“

Vzniklo tak nové představení s šesti tanečníky, šesti zpěváky a orchestrem na téma múzy tance a múzy hudby (a milostné poezie). Na Händelově festivalu toto dramaturgické propojení zaznamenalo významný úspěch, proto bylo nyní uvedeno v této podobě v Polsku na festivalu Barokowe Eksploracje, kam tanečníci Hartig Ensemble spolu s hudebníky orchestru Musica Florea zavítali již po čtvrté. „Reakce publika na naše vpravdě hedonistické představení byla nadšená a následující den se v polském tisku objevil titulek "Nesamowita Terpsychora", což je v překladu "Fantastická Terpsichora". To samozřejmě těší nás všechny. K úspěchu dopomáhají i sladěné kostýmy Romana Šolce, ručně malované dekorace Jiřího Bláhy, svícení (Mojmír Ledvinka) a líčení (Karel Langer) a samozřejmě výkony pěvců a tanečníků. V titulní roli vystupuje Blanka Ferjentsik Wernerová, která tuto roli převzala po Barboře Kohoutkové. Ukazuje se, že návraty jsou velmi důležité, neboť jedině neustálým cizelováním detailů spolu s hledáním ideálního tvaru celku se docílí harmonického výsledku,“ dodává choreografka.

Phasma Dionysiacum Pragense na výstavě v Jezeří.

Státní zámek Jezeří otevírá v sobotu 9. září výstavu, která přibližuje letošní unikátní projekt Musicy Florey, Phasma Dionysiacum Pragense 1617–2017. Dvorský balet z doby předbělohorské byl uveden v novodobé premiéře 4. července v Praze ve dvoraně sídla Hudební akademie múzických umění na Malostranském náměstí. Je velmi nepravděpodobné, že se podaří nákladnou inscenaci v tuzemsku reprizovat, ale zájemci si mohou alespoň prostřednictvím výstavy tuto jedinečnou událost připomenout.
Phasma Dionysiacum Pragense byla dvorskou slavností s prvním doloženým použitím hluboké barokní perspektivní scény severně od Alp. Hlubší vhled do historických souvislostí tohoto masopustního holdu císaři Matyáši II. Habsburskému hledala již předcházející mezioborová mezinárodní konference uspořádaná v únoru tohoto roku na půdě pražské AMU. Pro znovuoživení bylo zapotřebí dokomponovat mnoho nedochovaných částí celého díla. Hudební rekonstrukce se tedy ujali s bravurou Miloslav Študent a Marek Štryncl, režie Lorenzo Charoy (Fr), choreografie pak Kateřina Klementová. Skutečný život ovšem inscenaci vdechlo umění historicky poučené interpretace souborů Musica Florea a In Cordis Ensemble se zpěvem vynikajících sólistů: Beatriz Lafont, Filipem Dámcem, Eliškou Ouředníčkovou, Hasanem El Duniou, Jaromírem Noskem, Romanem Hozou, Stanislavou Mihalcovou, Kristýnou Stoklasovou, Karlem Procházkou, Pavlem Adámkem, Izabellou Shaw i divákům skrytého sboru Collegium Floreum pod vedením Kristýny Stoklasové.
Scénografii Václava Krajce autorsky realizoval Jiří Bláha, jehož malířská manýra přispěla k autentické atmosféře představení, stejně jako kostýmní výprava Markéty Štormové s náročnými výtvarnými doplňky především z dílny Antonína Vaňka. Právě soubor dvanácti korun herojů a herojin tvoří společně s jejich autorskými návrhy jádro výstavy, kterou můžete od 9. 9. 2017 zhlédnout v rámci prohlídkových okruhů zámku Jezeří.

11.9.2017 14:09:54 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 26 - rubriky

Archiv čísel

reklama


Časopis 26 - sekce

DIVADLO

Život je kabaret

K. Gott a J. Robbová

Život je kabaret
Divadlo, to jsou "prkna, která znamenají svět", jak vás přesvědčí hudebně zábavný pořad (2 celý článek

další články...

HUDBA

Karel Gott 70

Karel Gott

Karel Gott 70
První část koncertu, který byl věnován významnému životnímu jubileu legendy naší populární hu celý článek

další články...

LITERATURA/ UMĚNÍ

Intimní portrét Moje reinkarnace

Moje reinkarnace

Moje reinkarnace
Intimní portrét složitého vztahu syna k otci na pozadí buddhistické víry nabízí jedinečný celý článek

další články...