zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy 12/17

Kubelíkovo klavírní trio

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Kubelíkovo klavírní trio, nazvané podle slavného českého houslisty Jana Kubelíka a jeho syna, neméně slavného dirigenta Rafaela Kubelíka, bylo založeno v roce 1992, přičemž přímým podnětem jeho vzniku byl návrat Rafaela Kubelíka do Čech po více jak čtyřicetileté emigraci. Umělcův souhlas s pojmenováním nově vznikajícího souboru byl pro jeho členy velkou výzvou a závazkem. Za celou dobu své existence prošlo trio, k jehož stálým členům patří violoncellista Karel Fiala a klavíristka Kvita Bilynská, pouze jednou personální změnou. Prvních pět let hrál u houslového pultu Jan Talich jr., kterého po té vystřídala Shizuka Ishikawa. Dnes, kdy soubor oslavuje už 25 let své činnosti, má trio za sebou přes tisíc koncertů ve většině evropských zemí, Asii (zejména v Japonsku), Jižní Americe i Jižní Africe, kdy jeho umění, nejednou ve spolupráci s předními orchestry, mohli sledovat posluchači v takových sálech, jako jsou např. Wigmore Hall či bonnský Beethovenhaus...

Sotva Miroslav Kubička dokončil svou první operu Jakub Jan Ryba, plzeňské Divadlo J. K. Tyla po ní okamžitě sáhlo a v perfektním nastudování ji uvedlo do života. „Ze země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta“ – Senekův citát promítnutý na oponě otvírá večer, připomíná Rybovu oblibu římského autora a důstojně také podobnost jejich smrti. Názvuk dávného času podsune hned úvodem napětí, koncentraci, vtáhne vás klinkání podvečerního klekání, a hlavně lahodné pastýřské zatroubení. Skladatel Kubička si dal práci seznámit se s pastýřským vytrubováním na Podbrdsku a nechal zhotovit repliku pastýřské trouby z času Rybova, aby autenticita děje byla co nejpřesvědčivější. Zjev pastýře a zvuk jeho trouby dává jakési osudové omen, děj otvírá, děj provází, děj uzavře. Na Kubičkově opeře je znát, že je dílem letitého interesu a zrání, je koncízně stavěná. Impulzem k její kompozici byla hra Josefa Boučka Noc pastýřů z 80. let, v roce 2007 mu Jaroslav Gillar napsal libreto...

Už 12. sezonu pořádá Metropolitní opera v New Yorku přímé přenosy svých představení na plátna kin celého světa. Také letos program nabízí deset titulů a jeden bonus navíc. Mezi nimi je několik nových inscenací (Norma, Tosca, Così fan tutte, Massenetova Popelka a Adèsův Anděl zkázy) a několik repertoárových, ale rozhodně neméně zajímavých – Nápoj lásky, Semiramis, Luisa Millerová. Znovu uvidíme dnes už legendární Zeffirelliho režii Bohémy a mohli jsme se potěšit i znovu uvedenou Kouzelnou flétnou v nastudování Jamese Levina a Julie Taymor. Současný cyklus zahájila nejslavnější z oper Vincenza Belliniho Norma a šlo o zahájení opravdu ve velkém stylu. Grandióznost udává už Belliniho hudba sama, ale sílu zážitku podtrhovalo také provedení. Podílel se na něm rovnou měrou celý inscenační tým v čele s dirigentem Carlem Rizzim a režisérem Sirem Davidem McVicarem, i představitelé hlavních rolí, Sondra Radvanovsky, Joyce DiDonato a Joseph Calleja...

„Jednou, asi v roce 1951, k nám Kyril Ivanov přijel s mladičkou Taťjanou Nikolajevou. Hrála Rachmaninovův Koncert c moll, taky jsme ho spolu s Glazunovovou symfonií natočili, rekordně za pouhé dva dny. Tehdy jsme ještě nevěděli, že ta skromná útlá černovláska s mohutným copem později získá světový ohlas jako Bachova interpretka. Sám jsem ve Švýcarsku zažil její seminář; sál byl zaplněný do posledního místečka.“ Tak vzpomíná ve své knize Z Herálce do Šangrilá violoncellista České filharmonie František Sláma na klavíristku, které se po zhroucení socialismu a otevření hranic Sovětského svazu konečně mohli obdivovat i návštěvníci předních světových koncertních sálů od Tokia po Kalifornii. Záznamy s jejím uměním, vzniklé v Moskvě a později i na jiných světových pódiích, kupují a vydávají světové firmy dodnes. A to včetně Supraphonu, který v těchto dnech vydal všechny pro tuto firmu kdysi zrealizované nahrávky v digitalizované podobě...

HUDEBNÍ ROZHLEDY 12/17

4.12.2017 18:12:46 Redakce | rubrika - Z médií