Scéna.cz 

Soutěž Pražského jara

V mezinárodní trombonové soutěži Pražského jara, jejíž porotu vedl německý trombonista Heinz Fadle, nezískal žádný z kandidátů první cenu. O druhou cenu se podělili Rus Dmitrij Andrejev z petrohradské konzervatoře a sedmnáctiletý Hannes Hölzl z Rakouska, student salcburského Mozartea, letošní nejmladší účastník. Němec Valentin Frederic Belli, student z Hannoveru, obsadil třetí místo a Bulhar Dimo Pišťalov obdržel čestné uznání. Do Prahy přijelo v tomto oboru soutěžit 45 mladých hráčů z celého světa. Ze tří českých semifinalistů už se do konečného klání neprobojoval žádný.
Vítězem klavírní soutěže se stal student AMU Ivo Kahánek, jediný Čech mezi čtyřmi finalisty. Mezinárodní porota vedená Ivanem Klánským rozhodla, že druhý je Lim Tong-Min z Koreje, studující v Hannoveru. O třetí cenu se dělí Takaši Jamamoto, japonský student z Varšavy, a student pražské AMU Matej Arendárik ze Slovenska. V tomto oboru přijelo do Prahy soutěžit 42 mladých hráčů z celého světa.
Pětadvacetiletý pianista Kahánek se stal nejúspěšnějším českým kandidátem. K první ceně převzal řadu dalších ocenění, včetně pozvání k vystoupení na příštím ročníku festivalu. „Není to sice zdaleka můj první laureátský titul, ale je to největší soutěž, kterou jsem zatím vyhrál - a tím, že je doma, mi může pomoci se zde prosadit,“ řekl Kahánek po ceremoniálu na Staroměstské radnici. Pražské jaro má podle něj ve světě velkou váhu. Kahánek plánuje, že bude příští rok po absolutoriu pokračovat na AMU v doktorandském studiu. Ale nevylučuje ani druhou alternativu - že bude hraní už tolik, že na to nebude čas.

Jaká byla úroveň klavírní soutěže, jsme se zeptali Ivana Klánského.
Vzhledem k tomu, že na světě probíhá každoročně na devět set mezinárodních klavírních soutěží, tak zájem je rozptýlen a kromě těch nejprestižnějších a nejvíce dotovaných soutěží zájem kolísá a je více méně náhodný. Pražské jaro má to štěstí, že je na dobrém místě, v Praze, a že je členem Mezinárodní federace hudebních soutěží. Je to uznávaná, prestižní soutěž a už i ceny se zvýšily na slušnou evropskou úroveň, takže zájem ze zahraničí je stále větší. Museli jsme eliminovat v předkole, v němž se poslouchaly nahrávky, více než čtyřicet kandidátů, z nichž většina byla ze zahraničí - a byly zastoupeny i takové země jako Senegal či Indie. Z organizačních důvodů mohlo být v soutěži jen něco přes čtyřicet lidí. Vyřazeni byli kandidáti, kteří nesplňovali umělecká kritéria. Úroveň soutěže byla velice dobrá, a to i mezi těmi, kteří vypadli v prvním kole. Prvních dvacet bylo na poměrně vysoké profesionální úrovni. Finalisté byli velmi talentovaní a zdatní pianisté, přičemž o cenách rozhodlo i to, že první dva mají určité zkušenosti s hraním s orchestrem, zatímco dva, co skončili až na třetí ceně, hráli v Praze s orchestrem vůbec poprvé. To byl rozhodující moment, proč dva vypadali přece jen zkušeněji - a i na hře bylo vidět, že to pro ně není takové psychické zatížení. Řekl bych, že dvacet lidí bylo velmi dobrých a osm nebo devět skvělých. Takže vidím úroveň letošní soutěže, i proti minulé klavírní soutěži před šesti lety, zase o krok výše.

Na trombonovou soutěž jsme se zeptali Jiřího Hlaváče, předsedy soutěžní komise Pražského jara.
Finalista Rakušan je sedmnáctiletý, Bulhar devatenáctiletý… Sešla se tu zvláštní sestava o generaci dopředu. A v tomto věku asi těžko mohou utáhnout problematiku barokního Albrechtsbergera na altový trombon a přejít pak na Matěje nebo Filase. To je přece jen asi náročné. Ale já jsem si povídal s předsedou poroty i s dalšími členy a všichni se shodli, že ti kluci mají obrovské dispozice. Nejsou sice ještě v zenitu, který nám stejně starý Julian Sommerhalder předvedl loni na trubku, ale uvědomme si, že zde i ti, kteří nedostali první cenu, poráželi suverénně třicátníky, takže to o něčem vypovídá - je tam opravdu velký potenciál!