zvláštní poděkování
Volný.cz

To je opera: Tristan a Isolda

To je opera: Tristan a Isolda

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

To je opera: Tristan a Isolda
Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt. Scénář a režie Ramon Gener (Premiéra). „Tristan je a zůstane pro mne zázrakem! Nikdy nepochopím, jak jsem něco takového mohl stvořit!“, tyto věty napsal krátce před svou smrtí Richard Wagner. Jeho opera Tristan a Isolda je skladatelovým devátým zpěvoherním opusem. Námětem se započal zabývat zhruba v polovině padesátých let 19. století a poslední notu hotové partitury zapsal 6. srpna 1859. Dílo bylo poprvé uvedeno o šest let později v mnichovském Dvorním a národním divadle pod taktovkou Hanse von Büllova. Předchozí vídeňský pokus o provedení ztroskotal po 77 zkouškách, tak náročné byly pro tehdejší interprety pěvecké party.

Tristanovské téma úzce korespondovalo s Wagnerovou osobní situací, k níž se připojila deziluze z porevolučního vývoje v padesátých letech 19. století. Ve Wagnerově životě ovšem hrály významnou úlohu ženy. V té době ne právě šťastně ženatý skladatel vytvořil v Tristanovi a Isoldě „pomník“ milenecké vášně k Mathildě Wesendonckové, ženě svého velkorysého švýcarského mecenáše. Předlohou pro vlastní libreto na téma velké vykupitelské lásky mu byla stará keltská sága v literárním zpracování Gottfrieda ze Štrasburku z počátku 13. století. Tristanem se dovršila Wagnerova představa opery jako souborného uměleckého díla. Filosof Friedrich Nietzsche o této opeře sarkasticky poznamenal: „Pátrám-li po díle stejně nebezpečně fascinujícím, stejně hrůzném a sladce nekonečném, jako je Tristan – hledám ve všech uměních marně.“
Tristan, který v mnohém ovlivnil dokončení Siegfrieda, třetí části Prstenu Nibelungova, je dalším Wagnerovým krokem za naplněním ideálu souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerku, spojujícího všechna umění v jediný divadelní celek. Wagner přitom vycházel z Gluckovy operní reformy, navazoval také na Mozarta a německou romantickou operu Weberovu, Marschnerovu s jejich pohádkovostí, baladičností a zálibou v mýtu, na velkou francouzskou operu a její velkolepost i na Beethovenův symfonismus a tematickou práci. Svým tristanovským akordem, který můžeme slyšet hned v úvodu díla, otevřel Richard Wagner dveře do atonální hudby 20. století.
Vysílání: 27.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 29.3., ČT art., 02.4., ČT art

18.3.2019 11:03:33 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

OLDstars

Články v rubrice - Z éteru

Hudební tipy 18. týden

Janáček Brno 2016

Evropský koncert 2019
Tradiční prvomájový koncert Berlínské filharmonie z Musée d’Orsay v Paříži. Vžd ...celý článek


Hudební drama - Roberto Devereux

S. Radvanovsky (Roberto Devereux)

G. Donizetti: Roberto Devereux
Napínavé hudební drama neopětované lásky z doby vlády Alžběty I. Účinkují: S ...celý článek


Z první řady... Turandot

Turandot

G. Puccini: Turandot
Hvězdná sopranistka Nina Stemme v titulní roli kruté čínské princezny z Metropolitní o ...celý článek


To je opera: Puccini – Bohéma

To je opera: Puccini – Bohéma

To je opera: Puccini – Bohéma
Na vrcholu své kariéry napsal Giacomo Puccini svoji životní píseň o přá ...celý článek



Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Revizor podle Davida Drábka v divadle ABC

Václav Kopta a Pavla Tomicová (Revizor)

Bravurní satirická komedie Revizor o parazitech, s jejichž světem zatřese jedině srážka s parazitem jiného dru celý článek

další články...

HUDBA

Životy slavných - Lili Marleen

H. Schygullaová (Lili Marleen)

Životy slavných - Lili Marleen
Drama odehrávající se během druhé světové války o vzniku titulní slavné písn celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Román Tobiáš Lolness vypráví Jiří Lábus

Přebal CD Tobiáš Lolness

Román francouzského autora Timothée de Fombelle patří mezi současná nejúspěšnější díla pro děti. Rozhlasová dr celý článek

další články...