zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Sir Simon Rattle - Čtvero ročních dob

Sir Simon Rattle (Čtvero ročních dob)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Čtvero ročních dob
Sir Simon Rattle řídil u příležitosti 50. výročí Londýnského symfonického orchestru proslulé oratorium Josepha Haydna, zobrazující proměny roku (2016). V koncertní síni Barbican Hall účinkovali: M. Ederová – soprán, A. Staples – tenor, F. Boesch – baryton a Londýnský symfonický sbor se sbormistrem S. Halseym. Režie Rhodri Huw (V původním znění s titulky). Stárnoucí, životními zvraty zocelený Joseph Haydn se rozhodl zkomponovat oratorium Čtvero ročních dob na základě velkého úspěchu svého předchozího kantátového díla Stvoření (Die Schöpfung), které se po své premiéře v roce 1798 stalo velice populární a během krátké chvíle zaznělo po celé Evropě.
Libreto k nové vokální skladbě napsal rakouský šlechtic baron Gottfried van Swieten, který byl vlivným podporovatelem W. A. Mozarta. Vyšel přitom z výňatků rozsáhlé anglické básně The Season Jamese Thomsona. Říká se, že Čtvero ročních dob zajistilo Haydnovi místo v pantheonu takových osobností jako byli Tizian, Michelangelo a Turner, Mann a Goethe, Verdi, Janáček a Stravinskij. Ti všichni měli vzácný dar, že ve stáří dokázali rozvinout tu nejnápaditější odvážnou invenci.
Obdobně jako u Stvoření se počítalo s tím, že nové oratorium inspirované proměnami roku se bude moci provádět ve dvou jazycích – němčině a angličtině. Haydn byl totiž velice populární v Anglii, zejména po svých dvou dlouhodobějších návštěvách ostrovní říše, během nichž vznikly proslulé a často uváděné Londýnské symfonie. Tvůrčí proces byl pro Haydna obtížný vzhledem k jeho zhoršujícímu se zdraví a také proto, že Swietenovo libreto bylo literárně dosti komplikované.

Vy je uvidíte a uslyšíte v českém překladu s podtitulky. Obdobně jako Stvoření mělo oratorium Čtvero ročních dob dvojí premiéru: první se uskutečnila pro šlechtu, která dílo financovala, ve Schwarzenberském paláci ve Vídni 24. dubna 1801 a druhá, veřejně přístupná v sále vídeňské Reduty v druhé polovině května téhož roku. Vy budete sledovat jeho provedení v londýnské G. Verdi: Nabucco.
Plácido Domingo v titulní roli biblického veledíla o čtyřech dějstvích na libreto T. Solery (2017). Účinkují: L. Monastyrska, D. Belosselskiy, R. Thomas, J. Bartonová, D. Talamantes, S. Vemic, E. Valdes a další. Sbor a orchestr Metropolitní opery v New Yorku řídí James Levine (V italském znění s titulky).
Legendární tenorista Plácido Domingo přesedlal vzhledem k uzrávání svého hlasu na barytonový obor, a tak ho při svém návratu za dirigentský pult v roce 2017 vyzval umělecký šéf Metropolitní opery v New Yorku James Levine, aby se ujal titulní role Verdiho Nabucca. Jde o novobabylonského krále Nebukadnesara II., který neblaze proslul zbouráním jeruzalémského Šalamounova chrámu. Jeho nevlastní ctižádostivou dceru Abigail ztvární v této inscenaci Elijaha Moshinského hvězdná ukrajinská sopranistka Liudmyla Monastyrska.
Světová premiéra Nabucca se uskutečnila 9. března 1842 v milánské Scale. Děj se odehrává v starozákonních časech v Jeruzalémě a Babylonii, údajně okolo roku 587 před naším letopočtem. Ve starobylém Babyloně drží král Nabucco židovské zajatce, prohlásí se za Boha, ale nakonec porobený národ propustí a sám se obrátí k judaismu. Vysoce obtížnou, dramatickou roli Abigail zpívala prvně Verdiho pozdější družka a druhá manželka Giuseppina Strepponi. Tvrdí se, že tato náročná partie si vyžádala svoji daň a zpěvačka si na ní pokazila hlas natolik, že přerušila slibně započatou kariéru. Ti zlomyslnější dodávají, že to byl dokonce Verdiho úmysl, jak si milovanou ženu vydobýt jen pro sebe. Divadelní prkna přece jen dávají příležitost i prostor k nevhodnému okukování a pro zákulisní flirt není nikdy daleko. Ať již to bylo, jak chtělo, žárlivý a k ženské kráse dost vnímavý Giuseppe Verdi se tímto dílem rázem zapsal do Parnassu nesmrtelných, a to mu ještě nebylo třicet let. Proslavil ho zejména Sbor židů z 3. dějství Va, pensiero, sull'alli dorate (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech), který se stal v dobách útlaku symbolem touhy po svobodě. Je založen na 136. žalmu a jsou to údajně první slova, která Verdi spatřil, když poprvé otevřel Solerovo libreto.
Vysílání: 26.12., 20.00 hod., ČT art

14.12.2020 15:12:05 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Zemřel Dušan Grúň

Dušan Grúň

Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Audioknihou roku 2023 se staly memoáry

Vlastní životopis

Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek

další články...