2 x Bedřich Smetana - Má vlast
autor: Česká televize
zvětšit obrázekBedřich Smetana Má vlast
Česká filharmonie pod vedením dirigenta Karla Ančerla zahájila v roce 1968 festival Pražské jaro v Obecním domě tradičně cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany. Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků. Televizní záznam koncertu Smetanovy Mé vlasti ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze byl pořízen 12. května 1968 a za dirigentským pultem České filharmonie stanul při jednom ze svých posledních vystoupení v Praze Karel Ančerl (*11. 4. 1908 – †3. 7. 1973). Po okupaci Československa vojsky Varšavského paktu v srpnu téhož roku emigroval do Kanady, kde se stal šéfdirigentem symfonického orchestru v Torontu, tam také zemřel ve věku 65 let. Karel Ančerl byl významným českým dirigentem spjatým především s Českou filharmonií. Neprve studoval skladbu u Jaroslava Křičky, věnoval se i čtvrttónové hudbě Aloise Háby. Po válce, kterou prožil pro svůj židovský původ v koncentračních táborech, se stal uměleckým šéfem České filharmonie (od roku 1950 do své emigrace). Rozšířil její repertoár hlavně o díla klasiků 20. století – Arnolda Schönberga, Bély Bartóka, Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva, Benjamina Brittena a dalších. Věnoval se také dílu Bohuslava Martinů i jiných soudobých českých skladatelů. Cyklus Má vlast obsahuje šest symfonických básní českého skladatele Bedřicha Smetany a je inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části cyklu se jmenují Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Smetanovo vrcholné dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již skladatel zcela hluchý. První uvedení Mé vlasti jakožto šestidílného cyklu se uskutečnilo 5. listopadu 1882. Premiéra se odehrála v sále na Žofíně, dílo bylo nacvičeno Výpomocným spolkem členů sboru a orchestru královského zemského českého divadla pod vedením dirigenta Adolfa Čecha. Představení navštívil i sám Bedřich Smetana. První zmínku o tom, že cyklus ponese pojmenování Má vlast, přinesl časopis Dalibor, který rovněž uvedl, že Smetana ho věnoval Praze, kde „dlouhá léta veřejně účinkoval a zde ho stihla nemoc pro hudebníka nejstrašnější“.
Vysílání: 28.2., 21.10 hod., ČT art
Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků
Příběh zrodu nejslavnější skladby Bedřicha Smetany od jeho prvních dojmů z pobytu na Šumavě přes obrazy české krajiny, kterou Vltava protéká, vypráví šéfdirigent slavného německého orchestru Jakub Hrůša v dokumentu Axela Fuhrmanna. Vedle orchestru Bamberských symfoniků dále účinkují: Ch. Storck, Kelly St Pierreová, O. Mojžíšová, K. Schwarzenberg, R. Novák a další (Premiéra). Český skladatel Bedřich Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při svém pobytu na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku dnes již zaniklých peřejí svatého Jana u Štěchovic. O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Jak sám autor poznamenal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi." O těchto skutečnostech hovoří současný šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša a na klavíru přehrává významné momenty této symfonické básně, která je druhou skladbou ve Smetanově cyklu Má vlast. Německý orchestr vznikl v roce 1946, přičemž mnoho jeho hudebníků přišlo do Bamberku z Prahy, kde předtím působili v Německé filharmonii při Novém německém divadle (dnešní Státní opera). Prvním šéfdirigentem bamberského orchestru byl Joseph Keilberth. Na podzim 2016 se český maestro Jakub Hrůša stal novým, v pořadí pátým šéfdirigentem v historii Bamberských symfoniků. Uvedl se několika úspěšnými koncerty, mj. na festivalech Pražské jaro a Janáčkovo Brno 2020 formou live streamu.
Vysílání: 01.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 04.3., ČT art
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi
Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE celý článek
HUDBA
Max Barskih: Nést se na jeho hudební vlně
Dnes je Max Barskih jeden z nejoblíbenějších a nejžádanějších zpěváků nejen na ukrajinské hudební scéně. Vyrůs celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
DILIA vyhlásila nový grant
DILIA pokračuje ve své podpoře mladých talentů. Po již tradičních a dlouhodobých projektech, jako jsou Cena Ev celý článek