Scéna.cz 

Klasické hudební tipy 19. týden

13. komnata Slávky Vernerové - Pěchočové
Přední česká klavíristka, která vystupuje jako sólistka, ale hraje i v nejlepších komorních seskupeních a orchestrech doma i ve světě, si zlomila obě ruce v zápěstí. Po dvou letech léčení a rehabilitace se vrátila zpět na pódia. Jejím příběhem provází Zuzana Burešová. Režie J. Mudra (Premiéra). Vynikající sólová pianistka Slávka Vernerová je žákyní prof. Ivana Moravce a během své kariéry získala mnoho ocenění. Hraje nejtěžší repertoár s ambicemi vrcholného klavírního umění a vystupuje s prestižními orchestry i komorními soubory doma i ve světě. Bohužel, v lednu 2020 se při bruslení s manželem Petrem a dětmi nešťastně zranila a zlomila si obě ruce v zápěstí, což zásadně ohrozilo její kariéru. Klavírní hra na nejvyšší umělecké úrovni vyžaduje vysokou koncentraci, jde o náročný fyzický výkon a velký nápor na psychiku, a proto bylo její zotavení velmi obtížné. Díky operaci týmem vynikajících lékařů v Ústavu pro péči o zlomeniny v Praze, Slávčině pevné vůli a také podpoře ze strany rodiny se jí během dvou let podařilo vrátit na hudební pódia ve stejné skvělé formě. Její úspěšný návrat ukazuje nejen na její mimořádný talent, ale také na její odhodlání překonat i ty nejtěžší překážky.
Vysílání: 09.5., 21.05 hod., ČT1
Opakování: 11.5., ČT1

Barenboim řídí Staatskapelle Berlín
Výroční koncert jednoho z nejstarších světových orchestrů, který v roce 2020 oslavil 450 let své existence, diriguje v budově berlínské Státní opery "Unter den Linden" Daniel Barenboim. Na programu díla: P. Boulze, R. Wagnera, J. Widmanna a L. v. Beethovena. Televizní režie Beatrix Conradová (Premiéra). Staatskapelle Berlín (Státní kapela) je patrně nejstarší hudební těleso na světě. Jeho kořeny sahají do konce 16. století, kdy vznikla dvorská kapela při tehdy bezvýznamné rezidenci Hohenzollernů na Sprévě. Dnes jde o moderní, mezinárodně uznávaný operní a symfonický orchestr, který působí v budově berlínské Státní opery „Unter den Linden“ (Pod lipami). V září 2020 oslavil svou čtyřistapadesátiletou historii na koncertu pod taktovkou Daniela Barenboima, který funkci generálního hudebního ředitele vykonává od roku 1992 a byl dokonce orchestrem zvolen „doživotním dirigentem“. Večer byl zahájen skladbou Iniciála pro sedm žesťových nástrojů francouzského modernistického skladatele Pierra Bouleze, který se Staatskapelle Berlín často v devadesátých letech 20. století spolupracoval jako dirigent. Wagnerova opera Mistři pěvci norimberští se často objevovala v repertoáru berlínské Dvorní a Státní opery. Její předehra k prvnímu dějství začíná v brilantní C dur tónině a po několika lyrických epizodách končí velkolepým vzestupem, který vytváří slavnostní atmosféru. Beethovenova tradice je u orchestru ještě o něco starší a sahá až do dvacátých let 19. století. K oblíbeným dílům repertoáru patří jeho sedmá symfonie, kterou Richard Wagner označil za apoteózu tance. Týká se to rychlé závěrečné věty, kde převažujícím prvkem je rytmus. Koncertní program doplní světová premiéra německého soudobého skladatele Jörga Widmanna Skoky časů – 450 taktů pro orchestr. Využívá motivů z díla skladatelova jmenovce Erasma Widmanna, který se narodil v roce 1572, tedy v době založení tělesa a reminiscence Vlčí sluje z Weberovy romantické opery Čarostřelec.
Vysílání: 09.5., 21.10 hod., ČT art

Klan Klánských
Fenomenální klavírista Ivan Klánský, který se v těchto dnech dožívá významného životního jubilea, a jeho rodina pohledem Martina Kubaly (Premiéra). Ivan Klánský patří k nejlepším českým současným pianistům. Po studiu na Pražské konzervatoři a později i na Akademii múzických umění se stal vítězem či laureátem řady mezinárodních soutěží a jako vůbec první Čech se dostal do finále varšavské Chopinovy hudební soutěže. Zároveň je i úspěšným hudebním pedagogem, čtyřicet let vyučuje na Hudební fakultě AMU a je i profesorem Vysoké hudební školy ve švýcarském Luzernu. Má rád čísla, statistiky, mapy, letové a jízdní řády. Mezi jeho záliby a libůstky patří šachy, jižní moře, slunce, dobré jídlo a pití, ale i třeba ve Španělsku rodinou kontrolované hraní na výherních automatech. A hlavně je to nesmírně přátelský a laskavý člověk.
Ze třech manželství má šest dětí, naprostá většina z nich se věnuje úspěšně hudbě. Je mezi nimi vynikající houslista, koncertní pěvec, klavírista a dirigent, violoncellista a houslistka. Mají za sebou úspěchy v národních i mezinárodních hudebních soutěžích. Ale jsou především rodinou skvělého umělce, ve které platí tolerance, ohleduplnost, empatie, úcta a respekt jeden k druhému. A to není v dnešní sebestředné a rozhádané době rozhodně málo.
Vysílání: 10.5., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 14.5., ČT art

Americké Dopisy
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka (2015). Hrají: H. Čermák, P. Špalková, S. Norisová, I. Bareš, V. Javorský a další. Scénář P. Zikmund. Kamera T. Sysel. Režie J. Brabec. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná. A tak Dvořák nemešká... Je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru?
Vysílání: 11.5., 20.15 hod., ČT art

78. mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2023
Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany hraje Welsh National Opera Orchestra pod taktovkou dirigenta T. Hanuse. Režie A. Rezek. Již 78. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí 12. 5. 2023 Smetanova Má vlast v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu a jeho šéfdirigenta Tomáše Hanuse. „Tóny Mé vlasti v dnešní době velmi potřebujeme. Probouzejí to lepší v nás, sebeuvědomění, kdo jsme, co nám říkají naše dějiny a jaký je jejich smysl. Hudba má moc jít hlouběji než slova. Smetanově Mé vlasti se nemusíme povinně klanět, tvářit se učeně a trochu se u toho nudit. Ona má sílu si nás najít sama a obejmout nás,“ zamýšlí se Tomáš Hanus. Jeden z nejúspěšnějších žáků Jiřího Bělohlávka účinkuje v Česku velmi výjimečně – na festivalu Pražské jaro se objevil naposledy před deseti lety. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Navazuje tak na dirigenta Charlese Mackerrase, který uvedl v Cardiffu britskou premiéru Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, a také na režiséra Davida Pountneyho, současného uměleckého ředitele Velšské národní opery.
Vysílání: 12.5., 20.00 hod., ČT art