Scéna.cz 

Hudební rozhledy srpen 2007

„O hudebních projektech v srpnu jsme vás již informovali, kam se tedy vypravit v září? Třeba na hudební festival Mladé pódium, ne však již do Karlových Varů, součástí jejichž hudebních aktivit byl plných 33 let (a kde mimochodem v létě roku 1911 Stravinskij a Ďagilev podepsali smlouvu na zkomponování baletu Svěcení jara), ale stejně jako vloni do Pardubic,“ říká s přáním krásného pokračování léta šéfredaktorka Hana Jarolímková.
16. ročník MHF Český Krumlov je letos obzvláště bohatý na výjimečné osobnosti a velkoryse pojaté projekty. Stejně jako byl 20. července impozantní zahajovací večer na Jižních terasách krumlovského zámku, tak i závěrečný koncert 25. srpna, který se poprvé v historii festivalu uskuteční na otáčivém hledišti v zámecké zahradě, nabízí nevšední podívanou. Známé operní árie tu za doprovodu Rozhlasových symfoniků řízených Gott¬friedem Rablem zazpívají nejen sólisté newyorské Metropolitní opery, ale i hvězda milánské La Scaly, mezzosopranistka Annamaria Popescu. Pěvkyně pochází z Kanady, ale během své bohaté kariéry již navštívila mnoho míst po celém světě a spolupracovala i s těmi nejvýznamnějšími operními domy, orchestry a dirigenty.

Festival Tanec Praha – 19. ročník Mezinárodního festivalu soudobého tance a pohybového divadla – se letos konal v týdnu od 1. do 8. června. Jako každý rok jej hostilo divadlo Ponec, kde je jeho domov, Divadlo Archa a exkluzivně i Karlínské divadlo. Již vlastně tradičně se v rámci Tance Praha proměnila v divadelní sál i Sazka Arena. Letos festival probíhal neuvěřitelných 21 dní, ve kterých se představilo 11 programových večerů, jenž měly být průřezem současného evropského tanečního trendu, ukázkou české tvorby a především představením hlavní hvězdy festivalu, kanadského souboru Compagnie Marie Chouinard. Soubor vystoupil na dvou večerech, z nichž program druhého byl opravdovým lákadlem: Svěcení jara Igora Stravinského.
Setkání s Richardem Novákem, od roku 2001 nositelem Ceny Thalie za celoživotní operní mistrovství je vždy zážitkem. Na jevišti vás uchvátí prožitým výkonem, v němž se jeho nádherný hlas snoubí s přesným hereckým výrazem, v civilu skromností, moudrostí a vtipem, stejně jako záviděníhodnou vitalitou, s níž je stále schopen zpívat velké role basového oboru. Ve svém brněnském bytě má stěnu pokrytou cédéčky, která si sám vypaluje a zdobí barevnými reprodukcemi. S počítačem je na rozdíl od většiny svých vrstevníků kamarád a zajímá se o novinky jak ve světě zvukotechniky, tak i hudby. A především, po léta patří ke stěžejním osobnostem brněnské opery.
Pročítáme-li příručky dějin hudby, patrně nás zarazí krátká životnost hudby dávných epoch: skladby z tak významných etap vývoje polyfonní hudby jako byly např. ars antiqua či ars nova mizí z pramenů zhruba po 120 letech. Teoretik a skladatel Tinc¬toris se s despektem, ba ošklivostí vyjadřuje o „nějakých starých skladbách“ (pravděpodobně stylu ars nova nebo snad ars antiqua?), které „zněly naprosto hloupě… a urážely ucho vzdělaného hudebníka“; dobrá hudba se podle něho pěstuje „teprve 40 let“, tj. od cca 1440, a Tinctoris jí propůjčuje „nálepku“ ars nova, protože nemůže vědět, že pod tuto hlavičku ve 20. století zařadíme právě hudbu předchozího století.