Luigi Cherubini: Medea
autor: Z webu
zvětšit obrázekZ italského Královského divadla v Turíně bude v sobotu 25. dubna 2009 od 20:00 hodin vysílat stanice Český rohzhlas 3 - Vltava tragickou operu o třech dějstvích Medea italského skladatele Luigi Cherubiniho, který převážnou část svého života působil v napoleonské Francii. V titulní postavě starořecké bájné hrdinky Medey se pod taktovkou Evelina Pida představí italská operní hvězda Anna Caterina Antonacci. Jejího nevěrného partnera Jásona ztvární italský tenorista Giuseppe Filianotti.
Opera o třech dějstvích na libreto Francoise-Benoita Hoffmana. Připravil a uvádí Ivan Ruml. Osoby a obsazení: Jason, vůdce Argonautů (Giuseppe Filianoti), Medea, jeho žena (Anna Caterina Antonacci), Neris, její důvěrnice (Sara Mingardo), Kreon, král korinthský (Giovanni Battista Parodi), Kreusa, jeho dcera (Cinzia Forte), Služky (Erika Grimaldi a Luisa Francesconi), Kapitán královské stráže (Diego Matamoros). Sbor a orchestr Teatro Regio v Turíně řídí Evelino Pido.
Luigi Cherubini se narodil v rodině hudebníka. Vážně se začal hudbou zabývat už v šesti letech a ve třinácti zkomponoval Te Deum, Credo, Miserere, mši a Dixit. V osmnácti si získal pozornost velkovévody a později císaře Leopolda II., který mu poskytl trvalou finanční podporu. To mu umožnilo studovat skladbu a kontrapunkt u Giuseppe Sartiho (1729-1802) v Bologni. Pod vlivem této výchovy probíhala první etapa jeho skladatelské činnosti, ve které psal hudbu převážně na liturgické texty. Nicméně stále více a více ho přitahovalo operní jeviště. Jeho první významná opera, Quinto Fabio, měla premiéru v roce 1780 v Alexandrii. Rychle za sebou následovalo dalších šest oper uvedených v různých italských městech.
V roce 1784 byl Cherubini pozván do Londýna, kde zkomponoval a uvedl dvě opery: La Finta Principessa a Giulio Sabino, které mu vynesly jmenování dvorním skladatelem. Z Londýna odešel do Paříže, která se, kromě krátkého pobytu v Itálii v zimě roku 1787, stala jeho druhým domovem. Přišel sem v době zuřící války stoupenců Picciniho a Glucka, z nichž první představoval typickou italskou operní školu zaměřenou na pěveckou virtuositu, zatímco druhý přinášel nového ducha hudebního dramatu.
V roce 1805 přijal pozvání do Vídně, kde následujícího roku uvedl operu Faniska, která měla velký úspěch. Byla vysoce oceněna nejen publikem, ale i předními vídeňskými skladateli včetně Haydna a Beethovena. Nezískal si však přízeň Napoleona I., který dával přednost lehčí hudbě oper Paisiella a Zingarelliho a to ani po návratu do Paříže novou operou Pygmalion.
Kromě vrcholných děl chrámové hudby, která je dnes považována za nejcennější Cherubiniho dědictví, dokončil v roce 1835 i své hudebně vědecké a pedagogické životní dílo Cours de contrepoint et de fugue.
Zemřel v Paříži 15. března 1842 ve věku 81 let a je pochován na hřbitově Père Lachaise.
Časopis 21 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Časopis 21 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Letošní KAMEN!CE jedinečná hudební dramaturgie
Festival KAMEN!CE zveřejnil kompletní line-up. Během tří dnů, od 6. do 8. června 2024, vystoupí v rámci čtvrté celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Al Pacino ve své jediné oscarové roli
Vůně ženy
Poslední pánská jízda ve víru tanga, kvalitního jídla, pití a krásných žen. Al Pacino ve své jedi celý článek