Scéna.cz 

Der Film nabídne i reflexi převratného roku 1989

Dvacáté výročí symbolického pádu Berlínské zdi bude jedním z leitmotivů říjnového festivalu německy mluvených filmů DER FILM. Jeho čtvrtý ročník proběhne od 1. do 7. října 2009 na obvyklých místech – v pražských kinosálech Aero a Světozor a následně v brněnském Kině Art. Dvacet hraných snímků a již tradičně silně obsazená sekce dokumentárních filmů nabídnou podnětný pohled na nedávnou minulost i přítomnost, se všemi klady i traumaty, očima filmařů z Německa, Rakouska a Švýcarska. Hlavní programovou sekci DER FILM pak doplní trilogie se známým rakouským hercem a kabaretiérem Josefem Haderem v hlavní roli, jehož jméno je současným synonymem pro vybroušené ukázky žánru jak kriminálního, tak i takzvaného „kabaretního“ filmu. Kolekce EastSideStories pak připomene zlatou éru slavného, dnes již neexistujícího studia DEFA.

„Nadále platí, že v německy mluvících zemích vznikají jedny z nejpozoruhodnějších děl současnosti. Důkazem mohou být úspěchy Michaela Hanekeho s jeho posledním, nesmlouvavým opusem Bílá stuha nebo Křišťálovým glóbem oceněná nostalgická komedie z filmového prostředí Whisky s Vodkou od Andrease Dresena,“ říká Klára Konečná, z pražského Goethe-Institutu. „My jsme se snažili vybírat i méně nápadné tituly, které však v Německu nebo Švýcarsku otevřely témata aktuální posledních dvacet let; filmy, jež mohou i českým divákům pomoci zorientovat se v dopadech převratné doby na jejich život, kulturu, duchovní rovinu…“ Jak dodávají pořadatelé festivalu, rozhodně nejde v letošní kolekci o moralizující snímky. Festival tradičně spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum, velvyslanectví Švýcarské konfederace, kina Aero a Světozor.

K nejvěhlasnějším tvůrcům podzimní přehlídky patří bezesporu německý režisér Christian Petzold, jehož mysteriozní drama Yella viděli návštěvníci DER FILM již před dvěma lety. Letos se představí se svým zatím posledním, a německou kritikou opěvovaným, dílem JERICHOW. Jde o volnou adaptaci příběhu Pošťák zvoní vždycky dvakrát, kdy milostný trojúhelník je zasazen do Německa současnosti. Držitelka Oscara Caroline Link letos získala za svůj nejnovější snímek V ZIMĚ TO BUDE ROK stříbrnou Německou filmovou cenu.

Lásku a vášeň v jiné podobě nabídne postmoderní pohádka LULU & JIMI nebo velmi volná adaptace Goethova románu Spřízněni volbou uvedená pod názvem NA SKLONKU SRPNA, která popisuje těžkou zkoušku vztahu na první pohled nerozlučného páru třicátníků. Naopak jakoukoliv absencí romantismu se vyznačuje komediálně laděné retro VESNIČTÍ PANKÁČI. Jeho režisér Lars Jessen snímek pojal jako obecnější, avšak divácky nesmírně atraktivní úvahu o svobodě a hledání identity (v tomto případě na východoněmecké periferii). Za punk v aktuálním podání a rovněž trpkou metaforu současného systému hodnot lze označit švýcarský film ŽIVOT NA PRODEJ, jehož vznik podnítila zpráva o mladém Američanovi, který na internetu vydražil svou duši. Náboj vyzdvihovanému filmu dodává i hudba skupiny Tiger Lillies. Hlavní představitel Dominique Jann si za svůj výkon odnesl Švýcarskou filmovou cenu.

K období před pádem Berlínské zdi se vrací dokument ČELEM KE ZDI. Režisér Stefan Weinert odhalí českému publiku pravděpodobně zcela netušené praktiky komunistické státní bezpečnosti Stasi vůči uprchlíkům z NDR, kteří chtěli vycestovat na Západ. Opačným směrem, do Východního Berlína, se v prosinci 1989 vydala na svůj první koncert „za zdí“ kultovní industriální skupina Einstürzende Neubauten. Dokument EINSTÜRZENDE NEUBAUTEN režiséra Uliho M. Schueppela tuto symbolickou událost přibližuje prostřednictvím autentických záběrů i rekonstrukcí po 20 letech za účasti aktérů i pamětníků.

K tématu finanční krize bude uveden rakouský snímek oceněný německou cenou za dokumentární film roku 2009 LET´S MAKE MONEY, který sleduje cesty našich peněz v celosvětovém finančním systému.