Scéna.cz 

Na „křižovatce dějin“ – národní památník Vítkov

Národní památník Vítkov – funkcionalistický komplex z konce dvacátých let postavený podle projektu Jana Zázvorky jako Památník Národního osvobození k poctě československých legionářů, kde měl být původně pohřben i TGM, po roce 1948 přeměněný na pohřebiště komunistických funkcionářů - od roku 1953 Mauzoleum Klementa Gottwalda, dlouhá léta poté chátrající, se 29. října opět otevírá pro veřejnost.

Podle vládního usnesení z roku 2001 o rehabilitaci a rekonstrukci některých památek spojených s československými dějinami 20. století byl památník Vítkov v roce 2001 převeden do správy Národního muzea, které se postaralo o jeho opravu a umístilo sem stálou expozici z našich nových dějin nazvanou KŘIŽOVATKY ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNOSTI. Koncepce výstavy, využívající architektonické členění, vychází z klíčových momentů našich dějin, kdy se měnilo ideové pojetí státu a státnosti – vznik republiky 1918, Mnichov 1938, 1939 zánik státu, osvobození a konec druhé světové války, převrat 1948, federace 1968, listopad 1989 a rozpad Československé republiky v roce 1992. Ve vitrínách se objeví velmi pozoruhodné exponáty – např. poslední dopisy dr. Milady Horákové a generála Heliodora Píky, z nejnovějšího období boty a další osobní věci Jana Palacha, které měl při sobě v době svého činu nebo kytara Karla Kryla.

V podzemí, kde se nacházel hrob K. Gottwalda, je možné se seznámit s historií samotného památníku.
Areál by měl sloužit jako místo konferencí a seminářů, počítá se také s koncerty, výstavami a jinými kulturními akcemi. Návštěvníci budou moci využít novou kavárnu a za příznivého počasí i vyhlídkovou terasu, z níž se otevírá nezvyklý pohled na město.

Z chmurného místa, které sloužilo jako památník mrtvých dvou zcela odlišných režimů, se stává objekt nadčasový, kde prostor ideologie zaujala – věřme, že už natrvalo - historie a kultura.