Scéna.cz 

Kino Art tipy 8. týden

Mléčná dráha
Neobvyklé zážitky dvou tuláků na cestě do poutního místa. Francouzský koprodukční film (1968). Hrají: P. Frankeur, L. Terzieff, M. Piccoli, A. Cuny a další. Režie Luis Buňuel (Ve francouzském znění s titulky). Dva chudí poutníci se vydávají na cestu z Paříže do Španělska, kde chtějí navštívit slavné poutní místo Santiago de Compostela. Jejich pouť je provázena řadou podivných příhod: u silnice sedí dítě se stigmaty, vrchní číšník v restauraci zasvěceně diskutuje o Kristovi, venkovan oslovuje tuláky latinsky, prostitutka vyzývá zákazníky, aby s ní zplodili dítě... Udivení poutníci cestují i v čase - setkávají se s prvními křesťany, dvěma barokními šlechtici polemizujícími o Bohu, ale i se svými současníky. Mléčná dráha patří do skupiny filmů, ve kterých se Buňuel zaobírá otázkou náboženské víry - a ve kterých se často nemilosrdně pouští do církve a jejích zástupců (z ostatních Buňuelových filmů s touto tematikou připomeňme snímky Nazarin, Viridiana či Šimon na poušti). Hravý a výsměšný snímek nezapře režisérovy surrealistické kořeny. Spíše než podklad k diskuzi nad problematikou víry podává útržkovitý, záměrně nejasný a silně sarkastický obraz úlohy náboženské dogmatiky v evropských dějinách. Víra však v Buňuelově neuctivém pohledu získává i určité poeticky humorné kvality. Film s Paulem Frankeurem a Laurentem Terzieffem v hlavních rolích vznikl v roce 1969. Na scénáři s režisérem jako obvykle spolupracoval jeho francouzský kolega Jean-Claude Carriere.
Vysílání: 17.2., 23.15 hod., ČT art

Létající Holanďan
Dávná vlámská legenda ožívá. Nizozemský koprodukční film (1995). Hrají: R. Groothof, Nino Manfredi, V. Dobbelaereová, G. Bervoets, Daniel Emilfork a další. Režie Jos Stelling (V původním znění s titulky). Holandské historické drama vypráví o zrodu a přetrvání vlámské legendy. Příběh začíná v 16. století ve Španělskem okupovaných Flandrech. Právě probíhá selská vzpoura a skupina vzbouřenců míří na Nettelneckův statek. Hned nato se objeví Španělé a útok přežije pouze jeden povstalec. Ten se pomiluje s manželkou majitele statku a zmizí. Žena následně porodí syna. O několik let později hoch potká potulného italského zpěváka jménem Campanelli. Ten byl údajně svědkem masakru a hochova početí. Zvědavému klukovi ovšem nabídne smyšlenou historku o tom, že jeho otec žije a je kapitánem bájné lodi. Namluví mu také, že jeho otec umí létat. Chlapec tomu uvěří a když vyroste, vydá se i se svou láskou Lotte otce hledat.
Vysílání: 20.2., 00.35 hod., ČT art

Pouze další love story
Krásky a tajemství - tak přece začínají všechny filmy noir. Dánský sebereflexivní thriller (2000). Hrají: A. W. Berthelsen, R. Hemseová, N. Lie Kaas, Ch. Fichová a další. Režie Ole Bornedal (V dánském znění s titulky) (Premiéra). Základem postmoderního a sebereflexivního thrilleru dánského režiséra Oleho Bornedala je otázka, jaké jsou osudy postav mimo to, co nám z nich film ukáže, a jak si k figurám automaticky dosazujeme příběhy na základě diváckých či čtenářských zkušeností. Během dopravní nehody potká forenzní fotograf Jonas tajuplnou Julii. Když ji posléze navštíví v nemocnici a je jejími příbuznými považovaný za jejího přítele Sebastiana, začne se propadat do víru lží a fikcí, který sám přiživuje. Jelikož o Sebastianovi nic neví a dívka trpí ztrátou paměti a následkem šoku i dočasnou ztrátou zraku, vezme na sebe Jonas identitu, kterou si sám vymodeluje na základě svých nenaplněných snů. Paralelní fiktivní život se pro něho stává únikem před každodenní prací, usedlým rodinným životem i porouchaným autem. Jenže Sebastianova realita je zásadně odlišná od toho, co si Jonas vybájil, a začne ho záhy dohánět. Důmyslný scénář reflektuje principy noirových krimi příběhů. Ty také ve svém základu často stojí na vypravěči, jenž svému okolí a druhým postavám přiřazuje domnělé příběhy, které jsou postupně konfrontovány s realitou. Scenárista a režisér Ole Bornedal snímkem Pouze další love story potvrdil své kvality jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, kteří ve svých filmech reflektují a dekonstruují narativní principy klasických žánrů. Mezinárodně na sebe upozornil již v roce 1994 filmem Noční hlídač, který o tři roky později přepracoval pro americký trh do filmu Hlídač mrtvých. Z jeho dalších snímků získal nadšené ohlasy především moderní morytát Zbav nás od zlého z roku 2009.
Vysílání: 21.2., 23.40 hod., ČT art

Nine
Chce dokončit film, ale nepodlehnout vlivu žen, které jej obklopují, je těžké. Daniel Day-Lewis v hlavní roli amerického koprodukčního muzikálu (2009). Dále hrají: M. Cotillardová, P. Cruzová, N. Kidmanová, J. Denchová, K. Hudsonová, S. Lorenová a další. Režie Rob Marshall. Sebestředný a poněkud arogantně vystupující režisér Guido Contini se pokouší v prostředí krásných Benátek dokončit svůj nový film. Čerstvému čtyřicátníkovi jeho natáčení kazí jak nastupující krize středního věku, tak nedostatek potřebné tvůrčí inspirace. Nemá hotový scénář a vlastně neví o čem přesně psát, i když celý štáb přesvědčuje o pravém opaku. Bohužel při tom všem podléhá vlivu mnoha žen, které ho dvacet čtyři hodin denně obklopují. A každá má svoji vlastní vizi, přání a touhy, ať je to matka, manželka, milenka, celoživotní múza, kostýmní výtvarnice či módní redaktorka... Režisér úspěšného oscarového muzikálu Chicago Rob Marshall tu představuje svůj druhý filmový muzikál. Hudbu k němu napsal Andrea Guerra. Snímek nezapře režisérův hold italskému filmu (především Federicu Fellinimu), k němuž přispívá herecké obsazení (nepřehlédnutelná je tu právě Sophia Lorenová) a řada současných hollywoodských hvězd.
Vysílání: 22.2., 20.20 hod., ČT art