zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Madona z Osíka s novou tváří

Madona z Osíka s novou tváří

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Mimořádnou událostí Smetanovy Litomyšle v roce 2016 představuje umělecká intervence v kryptě litomyšlského kostela Nalezení sv. Kříže. Při této akci se proměňuje nejen podzemní sakrální prostor ale i vystavené unikátní umělecké dílo.
Nedaleko Litomyšle ve vesničce Osík byla na podzim roku 2010 objevena téměř kompletně dochovaná socha madony s dítětem. Podrobný uměleckohistorický a materiálový výzkum ukázal, že se jedná o nejstarší dochovanou polychromo­vanou řezbu na našem území (vznik mezi 990–1180). Tento unikátní kultovní předmět pocházející pravděpodobně z pomezí Francie a Švýcarska se ihned vepsal do širokého odborného, ale i obecného povědomí jako tzv. Madona z Osí­ka.

Typově se řadí k trůnícím madonám s Ježíškem na klíně, k tzv. typu sedes sapientiae, trůnu Moudrosti. Téměř tisíciletý příběh tohoto unikátního předmětu osobní zbožnost i, navíc importovaný do českého prostředí z daleké ciziny, je prozatím zahalen tajemstvím a čeká na další bádání. Pro jeho jedinečnost však není nepravděpodobné, že je třeba jeho přirozené místo užívání hledat v kruzích nejvyšších dobových elit, tedy i na českém panovnickém dvoře.
Madona však na sobě nese jedno nepřehlédnutelné zranění z minulosti – chybí jí tvář. Pravděpodobně jí byla odťata v průběhu jedné z obrazoboreckých bouří, které se přehnaly i naší zemí. Socha tak na několik století ztratila svůj význam, vyprchal z ní život a vypadla z přirozeného místa, kam patřila. Přestala být úběž­níkem existenciálních proseb a úvah lidí, oknem do jiného světa, reprezentací transcendence a spojovatelem minulosti a s věcmi budoucími.
Aktuální výstava této madony v Litomyšli je nesena touhou alespoň na něko­lik měsíců tento nepříznivý běh dějin zvrátit a opět do sochy vdechnout život a vrátit ji do jejího přirozeného sakrálního prostředí. Tento unikátní litomyšlský experiment, který překračuje jak tuzemské, tak i zahraniční zvyklosti prezentace podobných výjimečných děl minulosti, je současně velikým otazníkem nad tím, jak vlastně máme dnes nést dědictví vlastní minulosti. Je výzvou k přemýšlení a k diskusi. Expozici proto doprovází pestrý program přednášek, debat a dalších událostí.
Architektem výstavy a současně autorem hlavní myšlenky hledání nové tváře je Josef Pleskot, jehož jméno je již desetiletí s městem Litomyšl neoddělitelně spojeno. Odbornými garanty a spolutvůrci celého konceptu jsou profesor Jan Royt, přední český znalec středověkého a raně novověkého umění, a Norbert Schmidt, vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK, který se dlouhodobě věnuje otázce oboustranného vztahu a živého působení starého a současného umění.
Neobyčejná výstava, která po se koná pod záštitou pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky, potrvá v kryptě kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli do konce tohoto roku.

13.6.2016 14:06:33 Helena Kozlová | rubrika - Noc kostelů/ Víra

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra

Svatá Zdislava a Cesty víry

Světci a svědci: Svatá Zdislava

Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt ...celý článek



Časopis 17 - sekce