zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Plátna kin budou patřit operní pěvkyni a herečce Soně Červené

Soňa Červená ve filmu Červená

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Tento týden vstoupí do českých kin dokumentární film Olgy Sommerové o světoznámé operní pěvkyni a herečce, jedné z největších osobností české kultury 20. a 21. století, Soně Červené. Stane se tak v rámci Týdne se Soňou Červenou, který začíná 7. září 2017. Snímek s prostým názvem Červená je odrazem vzpomínek umělkyně a historickým dokumentem o důležitých momentech její cesty i některých milnících dějin minulého století. Ukazuje fantastickou životní cestu ženy, jež si navzdory nepřízni osudu dokázala vybudovat oslňující kariéru, která je odrazem kulturní historie posledních sedmdesáti let. Plejáda umělců, s nimiž spolupracovala, začíná Janem Werichem, pokračuje přes Herberta von Karajana, Rafaela Kubelíka, Maria del Monaco až k Robertu Wilsonovi, Lou Reedovi či Tomu Waitsovi. Ještě před premiérou film zaznamenal první úspěchy, například v Karlových Varech se mezi diváky stal nejoblíbenějším českým filmem festivalu, a to včetně hraných snímků.

Snímek bude hned od distribuční premiéry 7. září legálně k dispozici online na portálu Aerovod.cz. Vybrané projekce filmu budou osobně doprovázet Soňa Červená i Olga Sommerová. Již 5. září tak budou obě umělkyně k dispozici pro diskusi s diváky na předpremiéře v brněnském Univerzitním kině Scala. Následující den 6. září se zúčastní veřejné premiéry v pražském kině Světozor. Dále se na ně mohou těšit návštěvníci kin v Benešově, Velkých Přílepech či Hradci Králové.

Stále činorodá Soňa Červená se pro nadcházející sezónu stala patronkou přenosů z MET a nedávno vydala již třetí knihu Stýskání zažehnáno u nakladatelství Academia a je v prodeji v síti jejich prodejen a také v síti prodejen Kosmas a v e-shopu kosmas.cz.
Dalším pozoruhodným počinem, dokládajícím šíři talentu i rozsah aktivit velké umělkyně, je CD Soňa Červená recituje melodramy, které vydal Radioservis a je k dostání v Radiotéce Českého rozhlasu.

Soňa Červená se ve filmu zcela otevře režisérce Olze Sommerové. Hovoří o četných příkořích, kterých se jí i rodině dostávalo od nacistů i komunistů a nezastírá poněkud problematické vztahy s rodiči. Nechybí jí ale humor a nadhled a celým filmem prostupují ty nejdůležitější devízy, s nimiž rozvíjela svůj talent: Odvaha, optimismus, cílevědomost a pracovitost. Ve filmu představí svého pradědečka, věhlasného výrobce žesťových nástrojů Václava Červeného, i svého otce, pražského advokáta a zakladatele kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného. Také matku, její návrat z otřesných podmínek koncentračního tábora a střet s další totalitou, tentokrát komunistickou, kterou již nepřežila a zemřela za zvláštních okolností v pankrácké věznici. Sonin manžel, pronásledovaný StB, uprchl z Československa.
Ona sama byla považována za nepřátelskou osobu, přestože svoji hvězdnou kariéru začala ve vyprodaném karlínském divadle v Divotvorném hrnci, americkém muzikálu zpracovaném Voskovcem a Werichem. Působila v brněnské opeře, ale cestu do Národního divadla jí zastavily tamní odbory a stranická organizace. Přijala nabídku Státní opery v Berlíně, kde po jediném představení dostala angažmá a záhy také prestižní titul Komorní pěvkyně. Úchvatná barva hlasu, dokonalá příprava, bezvýhradná oddanost jevišti a naprostá spolehlivost výkonů ji brzy proslavily mezi diváky i profesionály.
V létě 1961 ji angažoval šéfdirigent Berlínské filharmonie Herbert von Karajan do Salcburku. Do osudu Soni Červené opět zasahuje historie, tentokrát berlínská zeď. „Ta zeď všechno zazdila, všechny moje plány a naděje. Tak jsem se rozhodla, že tou zdí projdu. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života, protože můj otec ještě žil, a já věděla, že už ho nikdy neuvidím,“ popisuje ve filmu Soňa Červená. Po útěku na Západ byla Soniným prvním angažmá Carmen v San Francisku, kde zpívala po boku slavného Maria del Monaco a zůstala zde po jedenáct sezón. Vystupovala také v Los Angeles, San Diegu, Seattlu a Chicagu, v operních domech od Palerma a Říma po Rouen a Glyndebourne. Červenou zavedlo účinkování do milánské La Scaly, do pařížské Velké opery, sedmkrát se objevila v Bayereuthu.
V San Francisku a na několika dalších scénách učila sólisty česky Janáčkovu Její pastorkyni. Všechna Janáčkova díla přeložila zároveň do angličtiny, němčiny a francouzštiny.
Po uzavření čtyřicetileté operní dráhy získala nabídku prestižního činoherního divadla Thalia z Hamburku. Hlavním režisérem se jí stal Robert Wilson a hudebními skladateli Tom Waits a Lou Reed. V jejich muzikálu The Black Rider zaujala obecenstvo pěti kontinentů.
Po třiceti letech emigrace se Soňa vrátila do Prahy, aniž ztratila svoji perfektní češtinu: „Všechno mi vzali, ale svoji rodnou řeč jsem si vzít nenechala.“ Ve svých 77 letech započala svoji druhou českou kariéru. Dosud účinkovala v pěti operách v Národním divadle. Březinovu a Nekvasilovu operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude… sama iniciovala, právě tak jako operu 1914, u které požádala amerického režiséra Roberta Wilsona, aby se jí ujal ve svém třetím pražském hostování. V předchozí Wilsonově činoherní inscenaci Čapkova dramatu Věc Makropulos ztvárnila hlavní roli.

4.9.2017 00:09:20 JoMe | rubrika - Filmová scéna

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Filmová scéna

Do kin přichází dokument Volání Antarktidy

Volání Antarktidy - Bohemia Motion Pictures

Kontinent na samém konci světa. To je Antarktida. Nejchladnější a zároveň nejsušší místo na zemi na první pohl ...celý článek



Časopis 13 - sekce