Scéna.cz 

Víra v České televizi – 39. týden

Vyznavači anděla páva
Kdo jsou údajní "vyznavači ďábla", kterým v současné době hrozí vyhlazení ze strany Islámského státu? Dokumentární pořad představuje život a obřady mírumilovné sekty jezídů, věčných uprchlíků před brutální netolerancí, jejichž víra se snoubí s tisíciletou životní moudrostí (2004). Připravil P. Zrno
Dokumentární pořad o životě jezídů, vyznavačů starověkého náboženství, které je dosud živé především v krajích bývalého Kurdistánu. Mluvit o tomto společenství, znamená zabývat se Kurdy, protože jezídismus je vysloveně jejich náboženstvím. Přesněji řečeno, jejich menší části, protože většina vyznává islám nebo křesťanství. S jezídismem se dotýkáme nejstarších vrstev náboženského a duchovního života oblasti, označované jako Mezopotámie. Toto náboženství, o jehož datu vzniku se dosud vedou spory, do sebe nasálo prvky judaismu, íránského zoroastrismu, křesťanství a islámu. Jezídi nikdy v minulosti nedovolili jinověrcům nahlédnout do svého náboženského života. Teprve od konce dvacátého století, kdy se změnily poměry v některých státech a obyvatelstvo různých národností a náboženského vyznání se dalo do pohybu, pootevřely se i jezídské komunity "nevěrcům" a cizincům. Tak se stalo, že se s jezídy můžeme setkat i v Evropě, např. v Německu.
Režisér Petr Zrno, který se tímto tématem zabývá již několik let, navštívil a natáčel vyznavače jezídismu v Arménii, v Sýrii, v Iráku a v Německu. V severním Iráku, v údolí Láliš, poblíž Mosulu, leží i nejposvátnější místa všech jezídů. Tam všude se podařilo poprvé zachytit zvukem a obrazem prostředí běžně nepřístupná cizincům, každodenní život této náboženské menšiny v etnické menšině Kurdů i obřady, spojené s významnými událostmi v lidském životě, jako jsou křty, svatby či pohřby.
Dokument, první svého druhu, bylo možné natočit i díky změně politického režimu v Iráku, která vrátila Kurdům svobodu občanskou i náboženskou. V současné době však na toto etnikum a jezídy především padá nová a daleko větší hrozba, jelikož pro Islámský stát představují nejen nepřátele, ale dokonce samotné posly ďábla. I oni jsou mezi těmi, kteří jsou nuceni hledat nový domov a azyl útěkem na Západ. Proto je velmi důležité se s jejich jedinečnou kulturou alespoň prostřednictvím tohoto pořadu bez předsudků seznámit.
Vysílání: 26.9., 09.45 hod., ČT2

Mizející místa domova: Loreta na Hájku
Nejstarší mariánská Loreta v Čechách a na Moravě očima Ondřeje Vaculíka (2011). Režie M. Petřík
V minulém díle se vydal Ondřej Vaculík na dobrodružnou výpravu po takřka zmizelé poutní cestě, která vede od pražské Lorety na Hradčanském náměstí k Loretě na Hájku. Po 14 kilometrech kdysi frekventované trasy jsme se nyní ocitli v kýženém cíli: ve františkánském klášteře na Hájku, který býval cílem tisíců poutníků ročně a vyniká nejstarší replikou Svaté chýše v Čechách a na Moravě.
Místní mariánské poutní místo, založené majitelem panství Floriánem Jetřichem ze Žďáru roku 1623 jako výraz osobních díků za narození syna a za záchranu společenského postavení a majetku, je spojeno s více než stovkou zázračných uzdravení a zachránění. Když probíhaly oslavy 100. výročí založení Loretánské kaple v Hájku, navštívil klášter krátce před svou korunovací na krále českého rovněž císař Karel VI. Slavné bylo také 300. výročí, jednalo se ale bohužel o poslední pouť, která se dochovala v zápisech.
S dochováním to pak bylo nahnuté, nejen pokud jde o sledování písemných stop. Za nacistické okupace měl klášter na Hájku sice to štěstí, že nebyl zrušen a byly v něm kromě Archivu Země české uloženy archivy klášterů jiných řádů, které takové štěstí neměly, nicméně toužebné očekávané osvobození mu lepší perspektivu nepřineslo. Ještě v roce 1948 se tady konala láskyplně vzpomínaná duchovní cvičení pro kněze před jejich následným vysvěcením ve svatovítské katedrále. Stačily ale dva roky, aby se stihl františkánský klášter po dubnu 1950 proměnit v kněžský internační tábor. Později objekt převzala armáda, která tu umístila opravny raketových vojsk. Tak započala pouť poutního místa k devastaci, aby byla naplněna slova rektora hájecké kaple Navštívení Panny Marie p. Jana Maria Vianney Dohnala: "Jsou poutní místa, kam se již dlouho nikdo nepřišel pomodlit..."
Vysílání: 28.9., 19.25 hod., ČT2; Opakování: 02.10., ČT2

Křesťanský magazín
Bulharsko – břeh, který po staletí omývají vlny náboženských proudů. Režie A. Lazarov (Premiéra)
Bulharsko je svou zeměpisnou polohou předurčeno být křižovatkou východní a západní spirituality, a to nejen té křesťanské. Koexistence různých náboženských proudů se všemi klady i zápory, které k ní neodmyslitelně patří, může být modelem pro stále komplikovanější vzájemně propojený svět, ve kterém náboženství není rozhodně bezvýznamným hráčem. V Bulharsku dosud existují komunity, kde se lidé různé víry navštěvují a společně slaví ten či onen svátek. Je to model hodný následování nebo utopická vize? A jak se stavět k mezitvarům, které vznikají při vzájemném prolnutí různých náboženství?
Vysílání: 01.10., 12.30 hod., ČT2; Opakování: 03.10., ČT2., 05.10., ČT2