Scéna.cz 

Filmové tipy 24. týden

Vzpomínky na Afriku
Meryl Streepová, Robert Redford a Klaus Maria Brandauer v romantickém příběhu dánské spisovatelky v Africe, oceněném sedmi Oscary. Americký film (1985). Dále hrají: M. Kitchen, R. Kempsonová, M. Bowens a další. Režie Sydney Pollack. Mladá Dánka, spisovatelka Karen odjíždí do Afriky, aby unikla zklamání a smutku z nešťastné lásky. Manželství, které zde uzavře, je ale jen dočasným kompromisem. Afrika ji naštěstí zaujme a vynahradí jí alespoň zčásti nepodařený soukromý život. Jako nepříliš šťastně vdaná se Karen zamiluje do dobrodruha. Když později musí prodat plantáž s domem a její milenec zahyne při pádu letadla, opouští natrvalo svůj druhý domov. Vrací se do Dánska. Romantický příběh natočil známý režisér Sydney Pollack, pod jeho režijním vedením hrají herecké hvězdy Meryl Streepová, Robert Redford a Klaus M. Brandauer. Film byl oceněn 7 Oscary.
Vysílání: 16.6., 21.10 hod., ČT1

Císař
Rozhodnutí o osudu národa závisí na jediném muži. Americký film z poválečného Japonska (2012). Hrají: M. Fox, T. L. Jones, E. Hatsuneová, T. Nishida, M. Haneda, K. Momoiová, C. Moy a další. Režie Peter Webber. Britský režisér Peter Webber (nar. 1968) zaujal už svojí prvotinou pro kina, historickým snímkem o malíři Vermeerovi a jeho služebné, která se stane předlohou jednoho z jeho obrazů, Dívka s perlou (2003). I ve svém druhém filmu Císař (2012) se obrací do historie, i když mnohem méně vzdálené. V tomto dramatu podle skutečných událostí líčí vyšetřování amerických úřadů, zda japonský císař Hirohito byl či nebyl válečným zločincem a má-li být jako takový souzen. Choulostivé rozhodnutí, které bude mít zásadní vliv na budoucí podobu Japonska, je v rukou velitele amerických okupačních sil, generála Douglase MacArthura (Tommy Lee Jones). Hlavním hrdinou snímku je ovšem jeho poradce, specialista na japonské záležitosti Bonner Fellers (Matthew Fox, známý především z televizního seriálu Ztraceni), který má svému nadřízenému připravit podklady pro konečný verdikt. Snímek je zajímavou sondou do historie poválečného Japonska i do mentality jeho obyvatel. Tvůrci se většinou drželi faktů, byť jednu zásadní změnu provedli. Fellersovi přidali do vínku romantický vztah s japonskou dívkou Ayou, aby jeho rozhodování učinili ještě těžším. Film vznikl v nezávislé americké produkci s vydatným přispěním japonské strany. Vedle hereckých výkonů hlavních představitelů mají na výsledném tvaru snímku lví podíl novozélandští výtvarníci scény a kostýmů Grant Major a Ngila Dicksonová, kteří oba prosluli spoluprací s Peterem Jacksonem na trilogii Pán prstenů a oba získali Oscary za její závěrečný díl.
Vysílání: 15.6., 22.45 hod., ČT2

Modrá Electra Glide
Policista na stopě vraždy bez motivu. Americké drama (1973). Hrají: R. Blake, B. G. Bush, M. Ryan, J. Ripleyová a další. Režie James William Guercio. Jediný film Jamese Williama Guercia, držitele Grammy za eponymní album Blood, Sweat and Tears a dlouholetého producenta kapely Chicago (zpěvák Peter Cetera hraje pašeráka drog Zemca a ve filmu se objeví i další její členové), byl natočen podle skutečné události: v květnu 1969 zastřelili dva dlouhovlasí mladíci z mikrobusu značky Volkswagen na arizonské silnici policistu na motorce. John Wintergreen (Robert Blake) je policista, který se svým partnerem Zipperem (Billy "Green" Bush) hlídkuje na silnici protínající Monument Valley. Tento vietnamský veterán sympatizuje s hippies, současně se ale snaží být dobrým policistou. Svoji práci dělá poctivě. Na všechny řidiče se snaží brát stejný metr: je spravedlivý a neúprosný. Stále ale sní o tom, že jednou odloží svůj Harley Davidson a přilbu a stane se detektivem. Proto se chopí příležitosti, když k poslednímu případu povolaný detektiv Poole potvrdí jeho podezření, že se nejednalo o sebevraždu, ale o vraždu. Po počátečním nadšení ale díky Pooleovu chování a metodám přichází rychlé rozčarování a pochybnosti o povolání policisty a smyslu vlastního života vůbec. Guercio vyrůstal na filmech, které promítal v kině jeho otec, nadšený obdivovatel Johna Forda, a je to na jeho díle znát. A nejen proto, že se natáčelo v Monument Valley v Utahu a že za kamerou stál známý Conrad L. Hall (držitel Oscara za filmy Butch Cassidy a Sundance Kid, Cesta do zatracení a Americká krása). Závěrečný záběr patří k nezapomenutelným. Film byl uveden v soutěži na MFF Cannes 1973 a o rok později byl Robert Blake nominován na Zlatý glóbus pro nejlepšího herce v dramatu.
Vysílání: 16.6., 21.30 hod., ČT2

Balada o Cablu Hogueovi
Kdo jinému jámu kopá... Americký western s Jasonem Robardsem jako podnikavým prospektorem (1970). Dále hrají: S. Stevensová, D. Warner, S. Martin, S. Pickens, L. Q. Jones a další. Režie Sam Peckinpah. Enfant terrible hollywoodského filmu Sam Peckinpah zůstal po westernu Divoká banda (1969) věrný svému oblíbenému žánru, ale výrazně změnil jeho polohu. Po brutálním násilí předchozího díla se v následujícím westernu Balada o Cablu Hogueovi (1970) podíval na svět Divokého západu přece jen laskavějším pohledem. Divoké přestřelky vystřídal humorný nadhled, vytříbený smysl pro filmový detail i pochopení pro stále chybující hrdiny snímku. Příběh prospektora jménem Cable Hogue (Jason Robards) začíná jeho zdánlivou smrtí v poušti, když ho oloupí a opustí jeho povedení kumpáni. Cable se nejen vylíže ze svých zranění, ale navíc si zřídí velice lukrativní občerstvovací stanici. A nakonec získá srdce krásné ženy s pochybnou pověstí (Stella Stevensová)... Titulní úlohu ztělesnil významný divadelní a filmový herec Jason Robards (1922–2000), držitel dvou Oscarů za skutečné postavy šéfredaktora Bradleeho (Všichni prezidentovi muži – 1976) a spisovatele Dashiella Hammetta (Julie – 1977), jemuž zdařile přihrávají stálí herci z Peckinpahových snímků Strother Martin a L. Q. Jones (Hogueovi zlotřilí kamarádi Bowen a Taggart) či Slim Pickens (kočí dostavníku Ben Fairchild). Postava kazatele je jediným westernovým vystoupením britského herce Davida Warnera a hlavní ženskou postavu prostitutky Hildy přesvědčivě ztvárnila Stella Stevensová.
Vysílání: 17.6., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 18.6., ČT2

Býk
Jednoho léta roku 1922 byl býk zkrocen. Z diktátora blouznivou loutkou – Lenin prodělává v odloučení těžkou nemoc. Ruské psychologické drama Alexandra Sokurova. Hrají: L. Mozgovoj, M. Kuzněcová, S. Ražuk, F. Lavrov, L. Jelisejev, M. Sergejev a další (V ruském znění s titulky). Býk se řadí k dalším výjimečným dílům nekompromisního ruského filmaře Alexandra Sokurova, žáka Andreje Tarkovského, jehož tvorba nesnese bližšího srovnání; Sokurovovo jméno se naopak skloňuje jako přívlastek pro jedinečný styl, kterému jsou jiné snímky připodobňovány. A ani Býk, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, netvoří v bohaté Sokurovově kariéře pražádnou odchylku. Po Molochovi (1999), jenž byl alegorickou studií Hitlerovy, potažmo nacistické, mentality, se Býk soustředí na výsek Leninova života, léto roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Místo toho se spolu s mocenskou unikavostí noříme do meditativního tempa, jemuž vévodí mlžná obrazivost nezdravě vybledlých barev (Sokurov se chopil také kamery). Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější. Na Molocha a Býka pak Sokurov navázal portrétem o japonském císaři Hirohitovi s filmem Slunce (2005). Mnohem volněji, leč nejradikálněji, uzavírá Sokurovovu „tetralogii moci” fantazijně pojatá adaptace Faust (2011).
Vysílání: 15.6., 23.40 hod., ČT art