zvláštní poděkování
Quantcom.cz

300 let Lichtenštejnska - nevhodné výročí

Lichtenštejnsko

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Do devítkové řady jubileí patří letos také tři sta let existence Lichtenštejnského knížectví historií úzce souvisejícího s našimi dějinami, které však české státní kulturní instituce vůbec nemají chuť oslavovat. S Lichtenštejnskem byly sice v roce 2009 navázány po dlouhé době z pragmatických důvodů diplomatické styky, ale skutečně dobrým vztahům brání soudní spor, v němž požadují Lichtenštejnové vrácení neoprávněně zabaveného majetku. O velkou část přišli – jen s minimální náhradou – už při pozemkové reformě po roce 1918 a zbytek ztratili definitivně na základě Benešových dekretů v roce1945, podle nichž byli prohlášeni za Němce. Lichtenštejnové toto přiřazení odmítají a i mohou doložit, že se k němectví nikdy nehlásili, což však české soudy doposud nehodlaly brát na vědomí.

Nutno připomenout, že v tomto roce uplyne také 770 let od legalizované přítomnosti původně štýrského a dolnorakouského šlechtického rodu na našem území. V roce 1249 totiž udělil markrabě moravský, pozdější král český, Přemysl Otakar II. Mikulov a několik dalších obcí Jindřichu z Lichtenštejna za podporu v boji o babenberské dědictví. Tento rok se tak stal výchozím okamžikem pro postupné a mnohdy složité budování a rozvíjení moravských lichtenštejnských držav, které vyústilo mimo jiné ve vznik jedinečného kulturního území dnes označovaného jako lednickovaltický areál, od roku 1995 na seznamu UNESCO.
Historie samostatného státu se počíná v době, kdy Lichtenštejnové již byli pevně etablováni na Moravě a zapojeni do dvorské politiky. Předstupněm bylo udělení knížecího titulu Karlu z Lichtenštejna v roce 1608 nedlouho po jeho konverzi. Je to mimochodem postava doposud nahlížená velmi negativně – jako krutý místodržitel Čech zodpovědný za staroměstskou exekuci, přestože historická fakta dosvědčují, že se naopak snažil dopad habsburské pomsty mírnit a v roli správce Čech provádět císařská restriktivní nařízení velmi liknavě. Tyto poznatky do učebnic dějepisu ještě nepronikly natož pak do obecného povědomí.

Skutečným zakladatel státu byl jeho vnuk Jan Adam I, velmi schopný hospodář, který zakoupil dvě nezávislá panství v rýnském údolí – v roce 1699 Schellenberg a v roce 1712 Vaduz. Za jeho nástupce Antona Floriána bylo spojené území v roce 1719 povýšeno císařem Karlem VI. na knížectví. Přežilo Napoleona a díky neutralitě i obě světové války a nacistický režim a jako 354. území Svaté římské říše německého národa existuje jako její jediný celek ve svých původních hranicích dodnes.
V současnosti patří přes svou nepatrnou rozlohu (160 kilometrů čtverečních) a počet obyvatel (38 000) k nejvyvinutějším státům světa díky úsilí občanů ve spolupráci s členy dynastie a zejména knížete Hanse Adama II. V ústavě je zakotveno právo zrušit monarchii v referendu, ale zdá se, že zatím o tuto možnost Lichtenštejnci nestojí. Jsou totiž na své panovníky a na svou zemi náležitě hrdí, jak se například ukázalo při lednových oslavách tři staletého výročí. V mnoha ohledech by pro nás mohli být dobrým vzorem, i když se asi velká část Moravy v nejbližší době lichtenštejnskou provincií nestane.

15.4.2019 19:04:03 Helena Kozlová | rubrika - Zprávy