Scéna.cz 

Činoherní čtení - listopad

Listopadové Činoherní čtení je věnované premiéře inscenace Americký bizon. „Americký mýtus je představa, že získáme něco za nic. A to samozřejmě ovlivňuje i ducha jednotlivého člověka. Je to destruktivní představa. Člověk má pocit, že může uspět jen na úkor druhého. Ekonomický život v Americe je loterie. Každý má stejnou šanci, ale jenom jeden se dostane nahoru. Čím víc mám já, tím míň máš ty.“
Dramaturg Roman Císař hovoří o aktuálním zkoušení dvou režisérů v ČK – Ondřeji Sokolovi a Martinu Čičvákovi. Odpovídá též na otázku proč ČK nemá na repertoáru současnou českou hru:
Každý, kdo zkoušel nebo zkouší psát pro divadlo a je dostatečně sebekritický a soudný, moc dobře ví, jak těžké je napsat hru. Pokusů bude vždy habaděj, nemyslím si ovšem, že dramatik se zrodí z nějaké soutěže, anebo že ti přijde jednoho dne do divadla obálka s načasovanou dramatickou bombou. Tak to zpravidla až na výjimky není a nejzajímavější hry vznikaly a vznikají v konkrétních divadlech, pro něž jsou napsány. Nechci tvrdit, že by se nějaký dramatický text nemohl dostat do divadla jinou cestou, ale příklady z praxe svědčí diachronně vzato spíš o výše řečeném. Nemusíme chodit daleko, stačí si vzpomenout na dramatiky Činoherního klubu. Jedna z těch her se stále hraje, tudíž je současná (chceš-li: nadčasová). Takových her je ale všeobecně málo. Ledacos jsme četli, ale text, který bychom chtěli uvést, se nám bohužel dosud vyhýbá. Nemyslím si, že je to tím, že bychom neměli odvahu podstoupit riziko, s nímž je akt uvedení nové hry vždy spojen, ale spíš tím, že nechceme mít na repertoáru původní hru za každou cenu. Věřím ale, že se „své“ hry dočkáme.

Za zajímavost stojí fotoreportáž z návštěvy kambodžského krále – Narodorna Sihamoni v ČK. Čtenáři se dočtou o nově připravované inscenaci – Amfytrion, premiéra 29. listopadu 2006 . „Amfitryon bývá často kvalifikován jako „galantní“ hra. Toto adjektivum bylo velmi v módě v letech 1650-1680. Je těžké tento pojem nějak všeobecně definovat, „galantní“ mohl být stejně tvrdohlavý svůdce jako kurtoazní muž rafinovaného ducha. Láska v Amfitryonovi není předmětem vášnivých citů, je hrou. Antoine Adam popsal galantního milence následovně: „Musí zůstat svobodný a jasnozřivý. Baví ho svádět ženu pochlebováním, ale srdce se neangažuje.“