Scéna.cz 

* Vážený pane Štěpánku, kromě toho, že máme Popeleční středu, přijal jste naše pozvání k internetovému rohovoru. Můžete na úvod prozradit, jaký byl a bude Váš dnešní den?

Velmi jednoduše: pracovní, byť je venku krásně.

* Jak trávíte Velikonoce?

Samozřejmě tradičně, vymrskám všechny ženský kolem sebe. Jinak celý víkend hraji.

* Můžu jednu skoro osobní otázku - s odstupem let, kterému z rodičů se více podobáte? Lada

Tak to je složitá otázka, protože od nosu nahoru jsem po mamince, od nosu dolu jsem prý po otci. Co se týče povahy, myslím, že jsem dost prudkej po tátovi, ale tím, že jsem rozený ve znamení Vah, tak to vždycky malinko zmírním.

* Vzpomínám na Vaši roli rytíře De Grieux s paní Janou Preissovou, mám dojem, že tenkrát vystupovala pod svým svobodným jménem Drchalová. Byl to pro mě nejlepší rytíř, kterého jsem kdy viděla. Marta

Děkuji za poklonu, ale když se na to dívám dneska, tak bych to udělal absolutně jinak. To, že se z toho stane, dá se říci - kultovní inscenace, jsme samozřejmě nečekali. Před pár lety mě oslovili tady z Rokoka, jestli bych nevzal v Manon roli starýho Duvala. Řeknu Vám, že to je jedna z mála divadelních her, kterou prakticky znám zpaměti. A tu roli Duvala za nás hrál v televizi Vladimír Ráž a dodneška slyším jeho intonaci.

* Mohl byste se pokusit vysvětlít, jak to, že rod Štěpánků má takovou "velkou úrodu" uměleckých osobností?

Tak to já asi nedokážu vysvětlit, protože kdyby to šlo všechno jednoduše vysvětlit, tak by asi každej měl předurčenou nějakou profesi, ale to, že člověk začínal s tímhle jménem, byl spíš "Danajský dar". Dokonce jsem se chtěl přejmenovat a vzít si dívčí jméno mé matky. Pak jsem se namíchl a řekl jsem si - Kdo se bojí, nesmí do lesa (na jeviště).

* Vídáte se ještě s Vaším kamarádem Jaromírem Hanzlíkem? Chtěl byste si s ním zahrát? Radka

To samozřejmě, že ano. Ohledně hraní - myslím, že jsme dosud nevyčerpali všechno. Ta záležitost není uzavřená.
Vídáme se již ne tak intenzivně, neboť Jaromír to má na Malou Stranu dost daleko.

* Jako pan Hamilkar doslova kupčíte s lidskými city - pravděpodobně tato role šla proti Vašemu přesvědčení, jak takovýto protiproud zvládáte?

1) Neznám protiúkol.
2) Je zvláštní, jak si nás herce, dokážete diváci zaškatulkovat.
3) K Hamilkarovi - je zvláštní, jak tahleta hra je dneska aktuální, já to hraju strašně rád.

* Ještě jednou k panu Hamilkarovi - dostáváte se do křížku s Milenkou Steinmaslovou, není Vám jí v tu chvíli na jevišti líto? Karla

Absolutně ne.

* Kterou profesi jste na jevišti nebo ve filmu bez obav ztvárnil, které jste se naopak bál?

Nikdy žádný takovýhle problémy nenastaly. Pravda je, že jednou, což bylo ve filmu, jsem měl zabít prase a po natáčení večer v hotelu mě místní řezníci chtěli linčovat. Provedl jsem to dostatečně neodborně.

* Nakolik Vás ve filmu zaskočila jízda na koni?

Jízda na koni mě nezaskočila, protože jsem měl obrovskou kliku - tátův velký kamarád byl ředitelem hřebčína Schwarzenberk u Netolic a pár prázdnin jsme tam mohli s klukama pobýt. Což znamená starat se přes den o koně a večer jsme si tím pádem mohli za odměnu vyjet. Tam jsem získal základní zkušenosti a pak jsme měli kliku na fakultě, protože jsme si vydupali jeden semestr jízdy na koni.

* Díky Jiříkovi v kouzelné Zlatovlásce jste se zapsal do mnoha dětských, dnes už i dospělých dušiček a duší - jak vy osobně pohlížíte na pohádky? Můžete prozradit jaké bylo natáčení, co Vám z Jiříka zůstalo? Díky. Karla

Zlatovláska byla jedna z mých nejkrásnějších prací pro děti. Co k tomu? Je zajímavý, když ji vždycky teď uvedou, tak ten malý divák neví, že od natáčení uplynulo již třicet let. Píší mi: Jiříku, pošli mi fotku. Netuší, cp se mnou ten čas udělal. :-)

* Máte nějakou pěknou vzpomínku z natáčení pohádky Zlatovláska? Ivanka z Varů

Když jsme dělali první projekci ve filmovým klubu, tak tam pozvali děti, abychom viděli jejich reakce. A když jsem byl pokropen tou živou vodou a starý Král říká: On je ještě krásnější, tak děti zařvaly: Je stejnej.
Tam jsem měl koně, který se jmenoval Ibrahim, a to byl největší profesionál, s nímž jsem se v životě setkal. Když se připravuje záběr, tak to dlouho trvá, a Ibrahim v té době absolutbně spal. Pak se ozve povel - Kamera! Jede! Klap!. a začne vlastní hraní. V tu chvíli, aniž bych ho já nějak pobídl nebo cokoli udělal, ten Ibrahim přesně šel krokem nebo klusal, cválal nebo vyrazil tryskem. A to všechno za honorář - jen trošku ovsa.

* Jaká postavička z Teletubbies je vám nejmilejší a proč? Šárka

To Sluníčko.

* Co vám nejvíc utkvělo z dabingu populárního dětského animovaného seriálu Teletubbies? Jana-Liberec

To, že jsem si myslel, že to proběhne bez povšimnutí. Je obdivuhodné, kolik dospělých lidí se dívá ráno na televizi.

* Nemíváš někdy sny o Teletubbies? :0) Sára

Když přijdu domů, tak se snažím zapomenout na veškerou práci, kterou dělám přes den. Přiznám se, že mám úplně jiné sny - trošku dospělejší.

* Co děláte, když zrovna nehrajete? Pavlína

Těch aktivit mám tolik, a těch koníčků taky moc, a těch přátel, které zanedbávám je taky mnoho. Takže nevím, kam dřív. To nejdůležitější asi je, že nedokážu tzv. "hnít".

* Na které filmové či televizní partnerky nejraději vzpomínáte? Lukáš

To se dá rozdělit do mnoha skupin. Když mi bylo dvacet - tak partnerky byly ke mně adekvátní, ale měl jsem tu kliku a jsem tomu vděčný, že jsem se mohl potkat jak ve filmu tak na divadle s obrovskou plejádou fantastických hereček. Vyzdvihovat jednu, tak bych zapomenul na deset dalších, a mně by to bylo velmi líto. Tu otázku bych otočil - setkal jsem se jednou jedninkrát v životě na jevišti s jednou partnerkou, kde to neklapalo.

* Jak se cítíš po zkoušce? Radka

To je zatím jedna z nejlepších otázek. Cejtím se jako vymačkanej citron¨, protože když začnete nějakou roli, tak já to přirovnávám k tomu jako byste stáli pod osmitisícovkou a ten kopec musíte vylézt.

* Kdo vás přivedl do Rokoka? Dana

Když jsem odešel z Národního divadla, tak jsem skutečně nevěděl, co se mnou bude, a tehdy mě kromě jiných oslovil Zdenek Potužil s Petrem Němcem a nabídli mně krásnou roli v inscenaci Nic svatého, a jít za krásnou rolí se neodmítá. A to jsem nevěděl, že si tady v Rokoku těch krásných rolí zahraju víc.

* Jakou knížkou jsi listoval naposled? Radka z Pankráce

Jednak nelistuju, když tak rovnou čtu. Listuju v časopisech. Poslední knihu, kterou jsem četl - Leon Uris Milá číslo 18. Doporučuji od tohoto autora jakoukoli knihu.

* Jak přísný byl váš otec? Bral vás jako dítě s sebou do divadla? Líba

(smích) Přísný byl strašně, to je pravda, a tím, že jsem byl takovej grázl jako jsme byl, tak jsem toho od táty dostal dost. Dneska, když se na to podívám, co jsem vyváděl, tak nechápu, že jsem to vůbec přežil. A do divadla jsem chodil za trest, podtrženo ZA TREST. Když maminka už nevěděla, co se mnou, tak řekla tátovi, aby mě vzal na odpolední představení do divadla. Samozřejmě jsem neseděl v hledišti, ale u osvětlovačů na lávce, kde se člověk nemohl ani pohnout, neboť to bylo tři metry nad zemí. Tam byl ode mě opravdu klid. Takže, stačí vám to.

* Pane Štěpánku, marně vzpomínám, jestli jsem Vás viděla někdy hrát ve stejném filmu nebo hře s Vaší sestrou Janou. Mám pravdu nebo jste spolu někdy hráli? Děkuji Radka

Měli jsme spíš smůlu, moc jsme se nepotkali. Doufám, že se to někdy ještě napraví, není všem dnům konec.

* Kdo byl vaším pedagogem na DAMU? Studentka

Pan profesor Nedbal byl hlavním pedagogem, ale na pár asistentů moc rád ještě vzpomínám. Škola bylo krásné období.

* Hudební divadlo Karlín odnesla voda, jak vidíte jeho budoucnost? Eva D.

Díky tomu, že jsem byl taky vytopenej na Malé Straně, tak vím, co to všechno obnáší. Já jenom doufám, že to dopadne dobře.

* Máte svoji statistiku kolik princů jste hrál? Monika :)

Nědělám vůbec žádnou statistiku, protože když někdo bilancuje, tak něco uzavírá. Já ještě chci dělat, ale vím, že v určitém období to byly tak tři princové do roka.

* Jak pracuješ na své roli? Jirka-Krč

Na to se dá těžko odpovědět. Každá role je jiná, každá hra je jiná a člověk, jak stárne, tak si čím dál více uvědomuje, jak toho ještě málo umí.

* Jaké jsou tvé nejbližší plány? Hanka V.

Těch plánu je teda moc. Některé jsou krátkodobé, jiné v horizontu let. Je pravda, že na práci v divadle si nemohu stěžovat, ale je věčná škoda, že dneska se v televizi točí tak málo, že v rozhlase slyšíte jenom muziku, že filmů je taky míň, a tím pádem je ochuzenej českej divák a posluchač.

* Jak se vám hraje Squash Bernstein v představení Viktor – Viktorie? Měl jste zálusk i na jinou roli z tohoto muzikálu? Jitka z Mostu

Bohužel, to nehrajeme, protože Vláďa Brabec si prožil takovou zdravotní tragédii, ale už je z toho venku, a těším se, že se na jevišti zase potkáme. Musím za něj hrát v My Fair Lady Pickeringa. Je to krásný představení a jsem moc rád, že jsem na jevišti mohl potkat s Láďou Županičem, což si slibujeme už dlouho.

* Co pro Petra Štěpánka znamená divadlo? Myslíte, že byste bez divadla mohl žít? Vašek

Život, práci, radost, bolest, utrpení ... Teď bych mohl všechna synonyma k tomu vypsat, ale na to asi není čas.