Scéna.cz 

* Vážený pane Plachetko, je nám velkou ctí a potěšením přivítat Vás při setkání se čtenáři našeho portálu. Můžete přiblížit jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Dobré odpoledne, děkuji za pozvání. Můj den je zatím velmi příjemný, jen je trochu krátký a nevím, jak zvládnu do jeho zbytku vetknout všechny plány, co ještě mám... Mám za sebou generální zkoušku na Mozartovo Requiem v Mnichově a výborný oběd na sluncem zalitém náměstí. Po rozhovoru mám několik alternativ a sám zatím nevím, na jakou dojde. Chtěl jsem jít do opery na Viléma Tella, ale zřejmě budu muset pracovat, protože se kolega klavírista uvolil se mnou připravovat Beethovenovu Missu solemnis na příští týden. Taky bych rád ještě využil krásný den a šel se proběhnout. Uvidíme...

* Kdy jste zažil svůj vůbec první pěvecký úspěch? Alena, Jihlava

Milá Aleno, těžko říct, co za první úspěch považovat. Zřejmě úplně první byl ten, že jsem se dostal oproti vší pravděpodobnosti bez přípravy na konzervatoř a mohl začít studovat. Ze školy si pamatuji jeden koncert ve druhém ročníku v Sukově síni Rudolfina, kde jsem zpíval árii - jak jinak - Figara. Po tom vystoupení mi poprvé pár lidí řeklo, že by to takhle nějak šlo.

* Pane Plachetko, jaký máte vztah ke koncertní hudbě českých skladatelů? Mojmír, Jihlava

Milý Mojmíre, vztah k ní mám vřelý. A snažím se jí věnovat, když je čas a příležitost. Zatím mě nejvíc potkávala tvorba Antonína Dvořáka. Z orchestrálních kusů jsem několikrát zpíval jeho Te Deum, kterým mimochodem budeme letos uzavírat festival Dvořákova Praha. Vloni jsem měl ve Vídni poprvé příležitost zazpívat si a natočit Svatební košile. Tři novořecké básně, Cigánské melodie a Biblické písně (s doprovodem orchestru i klavíru) jsem nahrál pro Český rozhlas. Několikrát jsem si zazpíval i Bohuslava Martinů (Kytice, Epos o Gilgamešovi) a čerstvě na podzim jsem natočil Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, jehož vánoční mše je pochopitelně také stálicí mého repertoáru. Doufám, že mě další úkoly na tomto poli ještě čekají.

* Dobré odpoledne, Staráte se nějak speciálně o svůj hlas? Honza

Milý Honzo, snažím se přehnaně nestarat. Bojím se, že by hlas zchoulostivěl. Nicméně zároveň nedělám věci, o nichž vím, že mi nesvědčí. Snažím se vyhýbat hlučným prostorám, nekouřím, nekonzumuji potraviny a nápoje, které hlas nějak negativně ovlivňují, ale to zase jen v den představení, případně den předem.

* Ve Stavovském divadle budete zpívat Fiagara ve 100. repríze Figarova svatba? Bude toto představení něčím zvláštní ve Vašem výkonu? Michael

Milý Michaeli, doufám, že ne. Snažím se brát všechna představení stejně vážně a odvést pokaždé maximální výkon, takže pro diváka by se mělo jednat o normálního Plachetku :-), ale pro mě osobně se určitě bude jednat o výjimečný večer. Jsem rád, že mi můj stý Figaro vyšel zrovna symbolicky na Prahu a na inscenaci, do které jsem v téhle roli vstupoval v roce 2007 poprvé. Zároveň to bude rozloučení s ní, protože bude mít brzy derniéru. V nové inscenaci, která ji nahradí, jsme se domluvili na spolupráci, ovšem v roli hraběte Almavivy. Je tedy dost možné, že to bude i můj poslední Figaro v Praze, ale jak se říká: Nikdy neříkej nikdy.

* Jak je pro Vás rozezpívání důležité, kolik času potřebujete? Marian

Milý Mariane, důležité rozhodně je. Časová náročnost se může diametrálně lišit podle okolností. Když jsem v každodenním zápřahu, stačí po ránu pár minut, protože hlas sedí a je jen třeba ho po předchozím dni trochu srovnat. Když mám ale pár dní pauzu, třeba mezi představeními, udělám si volno a opravdu 2-3 dny nezpívám, trvá nahození desítky minut a je potřeba se k němu během dne několikrát vracet, aby se hlas budil postupně.

* V sobotu 13. května se koná poslední přenos MET - Růžový kavalír, jste patronem letošních přenosů, zazpíval jste si osobně s jednou z představitelek tohoto kusu - Renée Fleming a Elinou Garančou? Jiří, Hradec K.

Milý Jiří, zazpíval jsem si pouze s Elinou a to Tita ve Vídni. Je to moc fajn kolegyně. Bohužel se posunula do repertoáru, který se mě momentálně netýká, takže se nejspíš hned tak nepotkáme znovu. S Renée Fleming jsem se potkal jen stručně v Chicagu, kde působí jako umělecká konzultantka.

* Na co se vždycky nejvíc těšíš do New Yorku? Díky za odpověď.

Na spoustu věcí. New York mám rád. Jen kdyby tak chtěl být blíž k domovu… Bude to znít jako klišé, ale asi nejvíc se těším do divadla. Je tam fajn kolektiv. Těším se do Central Parku, na přátele, co tam žijí, na hokej, na dobrý burger, do restaurace v Českém domě, na Broadway, na americký Netflix, který má o hodně větší zásoby, než náš a na lehký Sprite, který mi v Evropě zásadně chybí. :-)

* Připravujete nějakou sólovou desku, případně se svou manželkou? Jitka

Milá Jitko, se ženou jsme desku chystali, ale bohužel nám diáře nepřály, takže momentálně hledáme termíny. Já sám letos na podzim připravuji další desku u Radioservisu. Tentokrát zabrousím do vod pro mě netradičních - do muzikálu - a už se moc těším.

* Adame vedete si vlastní statistiku koncertních a jevištních vystoupení? Libor, Pha8

Milý Libore, když jsem začínal, nutila mě mamka si každé vystoupení zapsat. Říkala, že budu jednou rád, že takový seznam mám. S odstupem času jí musím dát za pravdu. Moje kariéra zatím není nijak dlouhá, ale i za těch deset let jsem už pár věcí stihnul zapomenout a je fajn mít se kam podívat, když je třeba.

* Role Figara je Vaší dominantní - je jiné ji zpívat na tzv. modus operandi (místo činu)? Libor od Plzně

Milý Libore, nevím jistě, jestli Vaší otázce správně rozumím. Pokud máte na mysli rozdílná pojetí v různých inscenacích, pak to rozdíl samozřejmě je. Sice mám na Figara už svůj názor, ale je třeba ho vždy naroubovat na okolnosti - kam je inscenace zasazena, jak je vztahově pojata, jak vnímají role kolegové - a řídit se tím, co prospěje celku. V tomhle ohledu je samozřejmě lepší pracovat na nové produkci, kterou si člověk do jisté míry může uzpůsobit. V existujících se už musíme napasovat do určených mantinelů.

* Jaký máte vzah k Figarovi a k rolím vůbec? V opeře máte tu výhodu (nebo nevýhodu), že se na postavu můžete dívat z hlediska pěveckého i dramaturgického.... Jak to máte vy? Michael, Brno

Milý Michaeli, vztah k rolím mívám velmi přátelský. Jeviště mám rád a potřebuji ho. Rád bych se v budoucnu věnoval častěji koncertní činnosti, ale, jestli mě okolnosti nedonutí, opery se nikdy nevzdám. Právě hledání klíče k postavám mě baví a rád sleduji i vývoj vlastního názoru na ně v kontextu inscenace i vlastích životních zkušeností a nových perspektiv. Zrovna Mozartovy postavy jsou úžasně komplexní a dá se v nich neustále nacházet něco nového. Pěvecká stránka role by samozřejmě měla být nejdůležitější, ale to zohledňuji hlavně při výběru. Když už se pro nějakou roli rozhodnu a usoudím, že by mi měla sedět, snažím se už jít „jen“ po herecké stránce a zpěv brát jako samozřejmost.

* Adame v jaké repertoáru se cítíš dobře? Aleš

Milý Aleši, cítím se dobře v tom, co dělám nejvíc, tedy v Mozartovi, ale zároveň mám pocit, že by se hlas rád posouval už i někam dál. Postupně zařazuji do programu více belcantové literatury, ale nechci nic uspěchat, takže se zatím jedná stále spíše o občasné výlety.

* Adame co vám hudba dává, co pro vás znamená? Lída, Liberec

Milá Lído, dává mi práci :-) Ale vážně. Vnímám jako obrovskou výhru, že se můžu živit svým koníčkem. Sice to zároveň znamená, že je člověk pořád tak trochu v práci, ale vůbec mi to nevadí. Momenty, kdy potřebuju ticho a nachci nic poslouchat mám velmi zřídka. Nějaká hudba mi hraje skoro pořád, ať je to skladba, co se zrovna učím, nová nahrávka, co mě zajímá, nebo oblíbená, ke které se často vracím. A je pravda, že i když muziku vypnu na přehrávači, běží mi dál v hlavě. Takže je naprosto nedílnou součástí mého života a těší mě, že se s ní v práci nemusím loučit.

* Naposledy jsem Vás slyšela na nahrávce Xmas se Štefanem Margitou, byl velký problém dohodnout se na titulech písní? Klára

Milá Kláro, problém to nebyl vůbec. Štefan byl velmi vstřícný. Na duetu jsme se shodli oboustranně a v sólových číslech mi nechal volnou ruku.

* Která role z Dona Giovanniho se vám hraje nejlépe? Klára, Ostrava

Milá Kláro, mám rád všechny. Masetto mě jednu dobu už moc nebavil, protože jsem měl pocit, že mám na víc, ale zároveň mi otevřel dveře do spousty operních domů, ve kterých bych byl tehdy ve větší roli nejspíš neobstál. Teď můžu, myslím, s klidem říct, že už si ho nezazpívám a vlastně mi asi bude občas trochu chybět. Giovanni a Leporello mají oba svá pro. Hlasově mi je bližší Giovanni, ale párkrát bych se k Leporellovi ještě rád vrátil, protože jako postava je skvělý. Mám ho v příštích letech v plánu dvakrát. Jestli se objeví někdy potom znovu se teprve ukáže.

* Dobré jární odpoledne, je něco, co operní zpěvák nesmí? Zakazuje vám něco nějaká smlouva? Marie

Milá Marie, nevím, já je nečtu :-) Některé smlouvy zakazují extrémní sporty, do nichž se počítá i například lyžování a bruslení, ale to občas s opatrností porušuji.

* Adame zpíváte v mnoha jazycích, kolik jich skutečně umíte? Martin, Karlín

Milý Martine, domluvím se anglicky, německy a italsky. Už léta se snažím dokopat naučit se francouzsky a rusky, ale v obou případech mám určité bloky. Pro interpretaci děl je podle mého názoru znalost jazyka téměř nezbytná. Respektive se dá velmi dobře jen foneticky naučit text, ale dá to o mnoho víc práce a na výsledku je to ve většině případů znát. Proto se snažím držet repertoáru v jazycích, které ovládám.

* Adame které jazyky jsou pro tebe více či méně zpěvné? Pavel

Milý Pavle, myslím, že jsou zpěvné všechny stejně. Každý jazyk má svou melodiku a je jen na skladateli, jestli ji využije, nebo mu bude na překážku. Proto často působí nezpěvně překlady, u nichž je opravdu velký kumšt vystihnout melodiku řeči a zpěvní linky. Němčina nebo čeština bude konzonantami vždy více rozsekaná, než italština, ale to v žádném případě neznamená, že by byla méně zpěvná. Jen se s ní musí jinak zacházet.

* Každé dílo má své záludnosti. Připravujete se již dopředu na složitější místa v opeře? Petr, Vršovice

Milý Petře, když pracuji na nové roli, pianista mě většinou upozorní na problémová místa, nebo je sám znám z interpretace ostatních, takže ano. Něco je dobré se naučit s větším předstihem. Třeba těžší árii se snažím například na koncertech zařazovat dřív, než začnu zpívat celou roli, aby se mi dostala do krve.

* Pokud se vám naskytne volný čas, co nejraději děláte? .) Eva

Milá Evo, dělám toho rád spoustu. Záleží i na tom, kde zrovna jsem a zda mám s sebou rodinu. Když jsme pohromadě, chodíme rádi na hřiště, na pouť, na procházky do přírody, do lázní nebo třeba na lodičky. Když jsem sám zajdu si rád do kina, do divadla, na koncert, na sklenku s přáteli nebo zaběhat. Už leta bohužel nezvládám kolektivní sporty, protože s mým nepravidelným diářem se těžko zapadá do nějaké skupiny. Kdyby mi častěji vycházel hokej, fotbal nebo volejbal, moc by mě to potěšilo.

* Pane Plachetko, když se ohlídnete zpět, kdo vám ve vaší kariéře nejvíc pomohl ať už radou nebo činem? Libuše

Těch, kdo mi pomohli, bylo strašně moc a určitě ve výčtu na někoho zapomenu, za což se moc omlouvám. Na prvním místě pan profesor Luděk Löbl, který je mým pedagogem od začátku až do současnosti, Regina Szymiková, která nás vedla herecky při školních inscenacích na konzervatoři, Martina Straková, která se mě jako agentka velmi záhy ujala a vydržela se mnou doteď, Evamaria Wieser, která mě obsadila do Salcburku a díky které jsem se dostal do kontaktu i se svou druhou agenturou, hned několik režisérů: Ladislav Štros, Jana Janěková, Uschi Herrmann, Diana Kienast, Sven-Erich Bechtolf, z kolegů na jevišti například Ferruccio Furlanetto nebo Agnes Baltsa. Ale jak říkám, těch jmen je mnohem víc a musím říct, že jsem měl na lidi kolem sebe obrovské štěstí.

* Je pro Vás zpěv drogou? Olga, Ostrava

Milá Olgo, asi ano. Nezkoušel jsem přestat, takže abstinenční příznaky neznám, ale je fakt, že když mám víc jak týden volno (což se často nestává), už jsem dost nesvůj. Ideální dovolená je pro mě tři až pět dní, pak už se zase těším do práce.

* Skutečně pijí operní pěvci syrová vejce? .) Ivo

Milý Ivo, nemůžu s naprostou jistotou říct, že ne, ale zatím jsem žádného takového nepotkal. :-)

* Moc Vás zdravím, zajímá mě jaký je váš oblíbený skladatel, kantáta, opera? Denisa

Milá Deniso, asi nenapíšu nic moc objevného. Oblíbenců mám spoustu. Za všechny Smetana, Mozart, Händel, Verdi, Beethoven, Wagner. Kantáty si jen tak často nepouštím a sám bohužel moc nezpívám. Oproti tomu z oper bych asi nezvládnul vybrat ani deset nejoblíbenějších a určitě na spoustu zapomenu - Figarova svatba, Dalibor, Maškarní ples, Simon Boccanegra, Valkýra, Don Giovanni, Tajemství, Mistři pěvci norimberští, Falstaff, Ariadna na Naxu…

* Kolik hodin denně cvičíte? Milan

Milý Milane, u nás zpěváků se cvičení (rozezpívání) měří spíše na minuty, než na hodiny. Za běžného provozu mi stačí kolem čtvrt hodiny před první zkouškou, nebo dvakrát čtvrt hodiny před představením. Jestli se ptáte na dobu zkoušek, tak režijní bývají maximálně šest hodin a hudební nejvíce tři hodiny denně obvykle od pondělí do soboty až do prvního představení. Mezi představeními už máme obvykle volno, pokud se nestane něco neplánovaného.

* Býváte někdy hlasově indisponován? Čím se v tomto případě léčíte? Helena

Milá Heleno, klepu na dřevo, jak se dá. Nebývám indisponován často. Zatím jsem, jestli se nepletu odřekl jen dvě představení. Pak je samozřejmě relativně dost vystoupení, kdy se člověk necítí stoprocentně ve formě, ale divák by to neměl poznat. Snažím se léčit přírodně, pokud to aspoň trochu jde. Dřív jsem bral hodně antibiotik, ale už před léty jsem to přehodnotil. Dneska se snažím jíst hodně vitamínů - ovoce - a pokud se nemoc nerozvine do opravdu velkých rozměrů, snažím se ji léčit spíše babskými radami, než léky.

* Adame kterou postavu jsi zpívat nejvíckrát? Jenny

Milá Jenny, jednoznačně Figara. Jak jsem psal výše v květnu to bude už posté. Na druhém a třetím místě jsou za sebou dost těsně Masetto (67) a Don Giovanni (64).

* Hodně cestujete. Kterou kuchyni, či jaké jídlo máte nejraději? Žaneta

Milá Žaneto, bohužel mi toho chutná spousta :-) Nevím, co bych dal na první místo. Když někdo vaří dobře, je skoro jedno, co to je. Rozhodně rád často jím italskou, ale třeba řízek, steak nebo burger bych si taky nechal líbit klidně každý den. Když zohledním, co bych jíst měl, tak asi nejčastěji se snažím jíst ryby s vařenou, nebo čerstvou zeleninou.

* Nemáte v plánu natočit crossoverové album jako natočil Štefan Margita album Melancholie? Díky za odpověď. Ať se Vám daří. Honza

Milý Honzo, první výlet do populárního světa chystám letos na podzim v podobě výše zmíněného muzikálového CD. Crossoverový projekt mám v hlavě, ale nechci ho uspěchat, aby byl kvalitní a těšil mě i posluchače. Jestli půjde všechno dobře, mohlo by se o něm do roka a do dne začít mluvit.

* Trpíte trémou? Mirka

Milá Mirko, nedávno jsem v nějakém rozhovoru četl, že tréma je jen strach z vlastní nepřipravenosti. Tak nějak to vnímám i já. Principielně mě vystupování a zpívání před publikem baví a těší. Nervózní jsem většinou jen v případě, že nemám roli nastudovanou tak, jak bych si představoval, nebo když se necítím zdravotně úplně dobře.

* Kolik koncertů absolvujete ročně? Dana

Milá Dano, většinou to bývá kolem sedmdesáti za rok, ale čísla se sezónu od sezóny mění. Zaleží to na okolnostech - kolik dělám premiér, jestli převažují koncerty, nebo opera atd. Kalendář si plním podle termínů, nesnažím se u toho dojít k nějakému počtu vystoupení.

* V kterém městě, resp. sále se vám zpívá nejlépe? Vašek

Milý Vašku, akusticky mě zatím asi nejvíc nadchla Wigmore Hall v Londýně na komorní tvorbu a Metropolitní opera na operu. V Praze je podle mého názoru z divadel akusticky nejlepší Státní opera - uvidíme po rekonstrukci. Koncertní sály mám rád oba - Rudolfinum i Obecní dům. Každý má své výhody i nevýhody a je lepší pro určitý typ koncertu. Pokud jste měl na mysli, kde je nejmilejší publikum, musím napsat, jako v každém rozhovoru, že přece pochopitelně to místní. ;-)

* Na kterou svou dosavadní nahrávku jste nejvíce hrdý? Přemek

Milý Přemku, ani nevím. Svoje nahrávky poslouchám, protože musím, nebo ze studijních důvodů. Radost z nich mám málokdy, protože člověk se neustále vyvíjí a tak i s odstupem pár týdnů slyším spoustu věcí, co už bych zase rád udělal jinak. Zároveň ale věřím, že mám přece jen přísný metr, a že tak špatné nejsou.Prostě dokumentují nějakou dobu a stupeň mého vývoje. Rozhodně jsem rád, že se daří v dnešní, pro nahrávací průmysl ne úplně příznivé době, minimálně dvě CD, nebo DVD za rok vytvořit.

* Máš nějaký umělecký zážitek z poslední doby? Radek

Milý Radku, zrovna dnešní generálka ve mě zanechala hluboký dojem. Mnichovský rozhlasový orchestr a sbor patří k nejlepším na světě a je radost s nimi muzicírovat. Z představení, co jsem viděl, ve mě stále ještě silně rezonuje Leo Nucci, kterého jsem viděl v únoru jako Nabucca.

* Pane Plachetko, kterého ze svých dosavadních úspěchů si vážíte nejvíce? Zdena, Brno

Milá Zdeno, to se těžko posuzuje a ani pár bodů vypichovat nechci, protože by to bylo nefér vůči těm ostatním. Jsem prostě rád, že to, co dělám, dělám zřejmě dobře a dostávám příležitosti na té nejlepší úrovni, díky čemuž se potkávám s výbornými kolegy, kteří mě dál inspirují. Jako Čecha mě těší, že jsme byli se ženou přizváni k natočení prvních oficiálních vokálních verzí naší státní hymny. To je pro mě velká čest, ale zároveň z profesního hlediska se o žádný zásadní milník nejednalo. Prostě každá akce má své místo a jiný rozměr důležitosti.

* S kterou partnerkou se vám nejlépe zpívá? Lenka, České Budějovice

Milá Lenko, myslím, že se tenhle rozhovor dříve nebo později dostane pod ruku mojí ženě, takže existuje jediná správná odpověď :-) Nicméně s Kačkou jsme se toho vážně nazpívali už hodně a na jevišti si rozumíme, takže určitě k mým nejoblíbenějším partnerkám patří. Ze starší generace, kterou se můžu inspirovat, jsem se moc rád potkal třeba s výše zmíněnou Agnes Baltsou, Soile Isokoski nebo Krasimirou Stoyanovou. Z vrstevnic, se kterými se potkávám hlavně v Mozartovi bych jmenoval třeba Anitu Hartig, Valentinu Nafornitu, Kate Lindsey, Heidi Stober, Ailyn Perez, ale bylo by jich víc. Naštěstí žijeme v době, kdy už se hvězdné vystupování tolik nenosí a spolupráce bývá většinou milá a přátelská.

* Hodně se angažujete i v koncertní činnosti - kde Vás můžeme slyšet v nejbližší době? Helena, Vinohrady

Milá Heleno, zrovna zítra mám první ze tří koncertů Mozartova Requiem s Orchestrem Bavorského rozhlasu v Mnichově. Příští týden pak letím do Stockholmu s Beethovenovou Missou solemnis. V červnu se rychle otočím na Smetanově Litomyšli s kolegyněmi z Vídně a v červenci budeme v Baden Badenu točit koncertně Tita. Hodně koncertů mě i doma čeká na podzim. Podrobný seznam je na mém webu. Do Vánoc budu koncertovat ve Vídni, v Praze, v Trutnově, v Bratislavě nebo v Liberci.

* Pane Plachetko, děláte také řadu koncertů doma i v zahraničí. Kam se chystáte v nejbližší době a co budete zpívat? Věra, Opava

Milá Věro, výčet nejbližších koncertů najdete výše. Jestli Vás zajímá i opera, bude to v červnu Nápoj lásky v Londýně, v žáří a říjnu Figarova svatba a Don Giovanni ve Vídni a v prosinci Figaro v New Yorku. V lednu si poprvé zazpívám Riccarda v Belliniho Puritánech (opět ve Vídni) a potom mě čeká zase pár koncertů doma. Jestli se nepletu koncem května by tam měla být i jedna severní Morava.

* Která je vaše oblíbená role? Jitka

Milá Jitko, většinou ta, kterou zrovna zpívám.

* Zpíváte (si) někdy populární písničky? Karolína

Milá Karolíno, zatím jen doma. V září se to trošku změní, ale i nadále jen výjimečně.

* Která role pro vás byla zatím největší výzvou? Zdeněk

Milý Zdeňku, s rolí, která by pro mě byla opravdu těžká, nebo dokonce nebezpečná hlasově, jsem se zatím vlastně nesetkal. Výzvou pro mě byly epizodní role v Ženě bez stínu a v Salome, které jsou psány pro větší hlas, ale myslím, že v obou případech utrpěl spíš divák, než já. :-D

* Vzpomínáte, kdy a kterou operní píseň (árii) jste poprvé zpíval na veřejnosti? Blanka

Na první veřejné vystoupení si upřímně nevzpomínám. Chodil jsem i do dětského sboru, takže bych nejspíš musel hledat tam. Ale vím, že když jsem byl poprvé v televizi, zpíval jsem árii papagena, ke které jsem si předtím, jestli se nepletu sám natočil každou rukou zvlášť doprovod.

* Zažil jste někdy na scéně trapas? Pavla, Pha7

Milá Pavlo, pochopitelně. Dvakrát se mi stalo, že mi na jeviště nepřišel kolega. To se pak každá sekunda zatraceně vleče. Jednou se mi na koncertě stalo, že jsem si nemohl vzpomenout na melodii ani text a jednu frázi jsem odmumlal naprosto nazdařbůh, ale naštěstí se mi to (zatím) stalo jen jednou. Srandiček a detailů, kterých si divák ani nevšimne, pak je celá řada, hlavně v komických kouscích. Ale to je spíš potěšení, než trapas.

* Vážený pane Plachetko, mnohokrát děkujeme za příjemné odpoledne, které jsme mohli spolu s Vámi strávit u Internetu. Vaše slovo závěrem? Redakce

I já ještě jednou děkuji za pozvání a za zajímavé dotazy. Přeji hezký zbytek dne a těším se na viděnou na nějakém koncertě nebo představení. Zdraví Adam Plachetka