Scéna.cz 

VČD uvede poetický večer s poezií Jana Skácela

V pondělí 12. prosince se v Poediu v klubu - na nejmenší scéně Východočeského divadla Pardubice - uskuteční premiéra hudebně-poetického večera s názvem Kdo se vejde na housle, který je věnován dílu básníka Jana Skácela. V pořadu veršů i drobných prozaických útvarů „knížete moravské poezie“, od jehož narození uplynulo 22. února letošního roku právě sto let, budou účinkovat Karolína Šafránková, Josef Pejchal a muzikant Jiří Šlupka Svěrák. Večer vznikl pod režijní taktovkou Jiřího Seydlera, bývalého dlouholetého kmenového režiséra pardubického souboru.

„Jan Skácel se narodil v obci zvané Vnorovy, kousek od Veselí na Moravě, v okrese Hodonín. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a v Brně – Králově Poli. Po maturitě byl krátce zaměstnán jako uvaděč v brněnském kině Moderna (dnes pasáž Jalta) a roku 1942 totálně nasazen jako dělník na stavbách silnic a tunelů v Rakousku. Po válce studoval český a ruský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, ale studia nedokončil a od roku 1948 pracoval jako redaktor v kulturní rubrice deníku Rovnost. Po nuceném odchodu roku 1952 byl nějaký čas údržbářem ve strojírenském závodě v Brně-Líšni. Od roku 1953 působil v literárně-dramatickém oddělení brněnské redakce Československého rozhlasu. Od roku 1963 byl šéfredaktorem časopisu Host do domu až do jeho likvidace v roce 1969. Do tohoto bodu zlomu vydal básnické sbírky Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky, soubor krátkých próz Jedenáctý bílý kůň a dvě knížky veršů pro děti.
V prvním desetiletí normalizace mohl Jan Skácel publikovat pouze v samizdatu a exilu. Překlady vydával pod cizím podpisem. Jakožto „osoba režimu nepřátelská“ těžko sháněl obživu i v dělnických profesích.
Od roku 1981 mu bylo částečně umožněno publikovat, pouze v brněnském nakladatelství Blok. Vyšly jeho sbírky Dávné proso, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku, Kdo pije potmě víno a knihy veršů pro děti Uspávanky, Kam odešly laně a Proč ten ptáček z větve nespadne.
Na sklonku 80. let se dočkal několika významných ocenění. Byl zvolen dopisujícím členem Bavorské akademie krásných umění, nakladatelství Albatros mu udělilo cenu roku 1988 za dílo v oblasti původní literatury pro děti a mládež, v Itálii převzal světově uznávanou Petrarcovu cenu a slovinská literární obec ho na mezinárodním festivalu obdařila křišťálovou cenou Vilenica. Roku 1988 byl u inscenace Oidipa v Divadle na Vinohradech oficiálně uveden jako překladatel díla.
Jan Skácel zemřel 7. listopadu 1989, pár chvil před pádem totalitního režimu. Po básníkově smrti vyšla poslední sbírka A znovu láska, soubor krátkých próz Třináctý černý kůň a řada výborů z poezie,“ přibližuje život Jana Skácela dramaturgyně večera Jana Pithartová.

www.vcd.cz