zvláštní poděkování
Volný.cz

Říjnová revoluce ve filmu – 100 let

Unaveni sluncem

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Unaveni sluncem
Onen poklidný letní den na dače v rodinném kruhu se mohl podobat ráji – kdyby to nebylo v Rusku, roku 1936. Rusko-francouzské drama, oceněné Oscarem (1994). Hrají: N. Michalkov, O. Meňšikov, I. Dapkunajteová, N. Michalkovová, V. Tichonov a další. Scénář a režie Nikita Michalkov. Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády. Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film.
Vysílání: 28.10., 21.40 hod., ČT2

Křižník Potěmkin
Píše se rok 1905 a nejslavnější vzpoura filmových dějin je na spadnutí. Sovětské drama avantgardního režiséra Sergeje M. Ejzenštejna (1925). Hrají: A. Antonov, G. Alexandrov, I. Bobrov, V. Uralskij, A. Fajt, V. Barskij a další (V němém znění s titulky) (Premiéra). Nejproslulejší dílo „sovětské montážní školy”, avantgardního hnutí 20. let, které obohatilo filmové vyjadřování na mnoha frontách, především pak v rovině střihové skladebnosti. Sergej Ejzenštějn uplatnil v Křižníku Potěmkin celou paletu postupů, které dnes platí za samozřejmou výbavu nejen uměleckého filmu, ale běžně je nacházíme i v populárních produkcích. Ve své době pokrokové stylové prostředky sloužily propagandě. Měly na diváka průbojně působit za přispění dialektické formy: nejen střetu ideového, nýbrž také obrazového. Publikum mělo být popuzeno k čilé konfrontaci s viděným, než aby bezelstně zapadalo do bezmyšlenkovitého pohroužení. Slavná a nesčetněkrát analyzovaná scéna z oděského schodiště poskytuje bohatý rejstřík tvůrčího vizionářství. Akci, která by reálně trvala jen chvilinku, Ejzenštejn svým architektonickým citem pro stavbu umně rozložil do bezmála 15 minutové sekvence. Ve vší avantgardní dramatičnosti zde propuká vzpoura, která má otřást nejen carským režimem, nýbrž také filmovým vypravěčstvím. I přes agitační rozměr, poplatný podmínkám vzniku díla, se dodnes jedná o uchvacující a nesmírně rozhodnou fresku událostí roku 1905. Dle struktury antického dramatu je v pěti aktech vylíčen boj lidu proti oficírům konstituční monarchie. – Námořníci se na křižníku Potěmkinovi začínají rozněcovat, jakmile jsou nuceni pozřít jídlo prolezlé červy. Kapitán nechává předstoupit ty členy posádky, kteří si stěžovali na jakost masa, a káže popravu. Řízení nad lodí se ale v emočním napětí dostává do rukou mužstva. Soudržně dochází ke vzpouře, při níž umírá voják Vakulinčuk. Právě jeho tragická smrt pohne davem na břehu; funus postupně přechází až do odmítavého buřičství, při němž se upevňuje pouto mezi námořníky a měšťany Oděsy. Sílící kolektiv ale narazí na fasádu carských ozbrojenců, zformovaných na horním konci oděských schodů, stejně jako na kozáky, srocující se dole u přístavu. Rozpoutá se krveprolití, jehož nejsou ušetřeny ani ženy, děti či stařeny. Do masové vřavy nakonec vstupuje křižník, který bez jediného výstřelu vraždění zastavuje mírovým apelem.
Vysílání: 27.10., 22.15 hod., ČT art

Býk
Jednoho léta roku 1922 byl býk zkrocen. Z diktátora blouznivou loutkou – Lenin prodělává v odloučení těžkou nemoc. Ruské psychologické drama Alexandra Sokurova. Hrají: L. Mozgovoj, M. Kuzněcová, S. Ražuk, F. Lavrov, L. Jelisejev, M. Sergejev a další (V ruském znění s titulky) (Premiéra). Býk se řadí k dalším výjimečným dílům nekompromisního ruského filmaře Alexandra Sokurova, žáka Andreje Tarkovského, jehož tvorba nesnese bližšího srovnání; Sokurovovo jméno se naopak skloňuje jako přívlastek pro jedinečný styl, kterému jsou jiné snímky připodobňovány. A ani Býk, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, netvoří v bohaté Sokurovově kariéře pražádnou odchylku. Po Molochovi (1999), jenž byl alegorickou studií Hitlerovy, potažmo nacistické, mentality, se Býk soustředí na výsek Leninova života, léta roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Místo toho se spolu s mocenskou unikavostí noříme do meditativního tempa, jemuž vévodí mlžná obrazivost nezdravě vybledlých barev (Sokurov se chopil také kamery). Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější. Na Molocha a Býka pak Sokurov navázal portrétem o japonském císaři Hirohitovi s filmem Slunce (2005). Mnohem volněji, leč nejradikálněji, uzavírá Sokurovovu „tetralogii moci” fantazijně pojatá adaptace Faust (2011).
Vysílání: 29.10., 22.25 hod., ČT art, Říjnová revoluce v Rusku – 100 let

16.10.2017 09:10:22 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 46 - rubriky

Archiv čísel

reklama

OLDstars

Články v rubrice - Z éteru

Kino art tipy 47. týden

Hasta la vista!

Epizoda ze života sběrače železa
Příliš chudí a příliš jiní, než aby je společnost vzala na vědomí. Koprodu ...celý článek


Slovenské filmy Únos a Dážď padá na naše duše

Dážď padá na naše duše

Únos
Dozvědět se pravdu znamená navždy ztratit iluze. Slovenský politický thriller podle skutečných událost ...celý článek


Dokonale mrakodrapy

Nová dominanta Londýna

Dokonalé mrakodrapy: Nová dominanta Londýna
V srdci britské metropole sledujeme převratný proces stavby Lea ...celý článek


Velikáni filmu... Gérard Depardieu

Gérard Depardieu (Znamení andělů-Miserere)

Znamení andělů-Miserere
Gérard Depardieu a nejšpinavější obchod světa. Francouzsko-belgický thriller (2013) ...celý článek


Výtvarné tipy 47. týden

Čistírna sira Williama

Zrezivělá krása: Čistírna sira Williama
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2012). Dokumentarista Pet ...celý článek


Orbis Artis Jaroslava Brabce: Magdalena Jetelová

Magdalena Jetelová

Orbis Artis Jaroslava Brabce: Magdalena Jetelová
Cyklus osobních filmových setkání s českými výtvarníky, kt ...celý článek


GEN - Jáchym Topol

Jáchym Topol

Jáchym Topol
Český básník, prozaik, hudebník a žurnalista. Režie R. Špaček. Představitel undergroundu Jáchy ...celý článek


Filmové tipy 47. týden

Hlasy nevinnosti

Ukradli torzo Jupitera
Policejní inspektorka a profesor řečtiny na svatební cestě aneb Ztřeštěná honba za p ...celý článek


Dějiny Hollywoodu 6

Hollywood

Dějiny Hollywoodu (6/7)
Útok obrazovek, 1950-1960. Americký dokumentární cyklus (Premiéra). V 50. letech, k ...celý článek


Literární tipy 47. týden

Třistatřicettři
Kolik tváří má partnerství, ať už to životní či pracovní? Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid ...celý článek


České filmy 47. týden

Pasti, pasti, pastičky

Jak napálit advokáta
Darebák je tvor chybující. Miloš Kopecký v hlavní roli českého filmu (1980). Dále hraj ...celý článek


Ragnarök –Tajemství Vikingů

Ragnarök –Tajemství Vikingů

Ragnarök – Tajemství Vikingů
Hledali poklad a našli něco mnohem většího a nebezpečnějšího. Norský fan ...celý článek


Busta královny Nefertiti

Busta královny Nefertiti

Rozluštěné poklady: Busta královny Nefertiti
Magicky krásná soška přitahuje každoročně miliony návštěvníků ...celý článek



Časopis 46 - sekce

DIVADLO

Revue Hašler…

Hašler...
Revue na motivy života slavného českého písničkáře a herce. Napsal P. Kohout. Přímý přenos předst celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Noc divadel s Baletem Národního divadla

Noc divadel s Baletem Národního divadla

Noc divadel, které se Národní divadlo tradičně účastní, v sobotu
18. listopadu od 17 do 20 hodin všem záje celý článek

další články...