Scéna.cz 

Výtvarné tipy 44. týden

Potrava duše & těla (15/20)
Paul Gauguin a jeho první obraz z Tahiti "Jídlo" neboli "Banány". Francouzský cyklus ARTE. Vlny na pláži Tahiti nás nesou ve stopách Paula Gauguina. Toto Tahiti ovšem není v Polynésii, nýbrž v Bretani. Jméno tato pláž dostala na památku umělce, který část svého života prožil mezi Pont-Avenem a Le Pouldu. Šéfkuchař z Cancale Olivier Roellinger Gauguina velice obdivuje. Na obrazu je obzvlášť vzrušující použití barev, které tu nejsou proto, aby lahodily oku, ale nabývají vyšší citové, smyslové dimenze, mají za úkol vyjádřit city. Například děti jsou ve stínu, zatímco světlo zalévá ovoce hýřící barvami. Působí to dojmem, že tyto tři kusy ovoce odsunují děti do pozadí. Dílo, které se šéfkuchaře niterně dotýká, je bezvadné prostě Le repas – "Jídlo". Umělec obraz namaloval začátkem svého pobytu na Tahiti, v roce 1891.
Vysílání: 30.10., 11.50 hod., ČT2
Opakování: 31.10., ČT2., 01.11., ČT2

Příběhy domů: Jako Fénix z popela
Znovuzrození zámku v Kuníně (2008). Připravili: V. Štvrtňa, P. Vildomec a P. Lokaj. Náleží k nejcennějším barokním zámkům Moravy. Přesto byl ještě před několika lety zámek na pokraji zkázy a uvažovalo se o jeho demolici! Vybudoval ho věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Největšího rozkvětu se zámek dočkal na přelomu 18. a 19. století za osvícené majitelky, zvané dnes laskavě "naše dobrá hraběnka". Ta zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Dnes naštěstí opět patří k hojně navštěvovaným památkovým objektům s bohatými sbírkami i aktivitami.
Vysílání: 30.10., 13.40 hod., ČT2
Opakování: 02.11., ČT2

Zrezivělá krása: Tasice, huť Jakuba skláře
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2011). Dokumentaristka Veronika Müllerová na místech, kde se rodily křehké skvosty a vznikal legendární seriál. Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti. České sklářství, jehož počátky se datují od 13. století, mělo ve světě podobný zvuk jako například benátská tradice. Zatímco benátský ostrov Murano zná stále celý svět, české sklárny – některé ještě před nedávnem v podobě uznávaných sklářských gigantů – profukuje dnes studený vítr a mnohé doslova zmizely pod rukama rabujících zlodějů. Oheň v českých hutích pomalu vyhasíná – naposledy výroba skončila v gigantu Crystalex, jehož kořeny sahají do roku 1876. Z velkých skláren v České republice už nefunguje jediná, těch středních se zatím drží nad vodou devět. Mezi ně patří i nejstarší fungující sklárna na světě v Harrachově, ale i ta je už víc turistickou atrakcí než skutečnou sklárnou. Tasická sklárna je dnes tichá a opouštějí ji i donedávna přítomní turisté.
Vysílání: 01.11., 01.05 hod., ČT2
Opakování: 04.11., ČT2

Opustit Angkor
Nevšední pohled na světoznámou kulturní památku, po staletí ukrytou v hlubinách kambodžské džungle (1999). Režie J. Hošek. Když v roce 1861 odjížděl francouzský přírodovědec Henri Mouhot na sever Kambodže, byla tato země pro Evropany dosud prakticky neznámá. Kolovaly pouze zkazky portugalských a francouzských misionářů o nádherném městě, ukrytém kdesi v hlubinách džungle. Mouhot při svém průzkumu narazil na rozsáhlé trosky kamenných staveb, téměř zcela překryté pralesní vegetací. Sám o nich prohlásil, že jejich velkoleposti se nevyrovná nic ze staveb starých Řeků a Římanů. Tak byl objeven jeden z architektonických divů světa – Angkor. Dnes po mnoha desetiletích však kromě samotných staveb nezbylo mnoho, co by mohlo podat svědectví o životě mocné říše i jejích obyvatel. Jsme odkázáni především na dohady. Každý z nás se proto může pokusit hledat odpovědi na otázky, které vzrušují i po staletích: proč lidé s vynaložením obrovské námahy, nákladů a obětí velkolepý Angkor vybudovali a proč jej nakonec opustili?
Vysílání: 03.11., 12.30 hod., ČT2
Opakování: 06.11., ČT2

Deset století architektury: Olomoucké kašny
Pozoruhodný soubor barokních fontán na olomouckých náměstích působivě propojuje dějiny města s náměty z římské mytologie (1997). Scénář a režie P. Kaňka. Starobylá Olomouc byla do poloviny 17. století hlavním městem Moravy a rovněž sídlem arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů poznamenalo tvář města především baroko. Z té doby se zachoval na hlavních městských prostranstvích pozoruhodný soubor kašen čerpající sochařské náměty z římské mytologie. Na Horním náměstí stojí nejmonumentálnější fontána z roku 1725 zasvěcená Caesarovi. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který svým uměleckým dílem oslavil legendu o založení města. Caesarův rodokmen byl vztahován k mytickému Herkulovi a snad i proto je na stejném náměstí také jeho kašna. Herkules má v levé ruce štít s orlicí jako symbol města Olomouce. Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou dva vodní muži a dva delfíni. Nahoře je chlapec a dvojice okřídlených vodních psů. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render.
Vysílání: 03.11., 13.30 hod., ČT2

Na plovárně s Jiřím Sozanským
Rozhovor Marka Ebena s českým sochařem, malířem a grafikem. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Český sochař, malíř, grafik a tvůrce multimediálních projektů Jiří Sozanský se narodil 27. dubna 1946 v Praze. Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze. Na českou uměleckou scénu nastoupil v době vrcholící normalizace a tvůrčí nesvobody. Celou svou uměleckou tvorbu, ať už se věnoval malbě, kresbě, grafice, instalacím, enviromentům a filmovým dokumentům, angažoval proti všem formám násilí, zvůle a ideologického diktátu, pošlapávajícího lidská práva a důstojnost člověka. Je členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Se svojí ženou Olgou Sozanskou a prof. Jiřím Kotalíkem založil v roce 1992 občanské sdružení Symposion, které realizuje projekty, jež navazují na Sozanského neoficiální aktivity ze sedmdesátých a konce osmdesátých let 20. století.
Vysílání: 31.10., 21.20 hod., ČT art
Opakování: 04.11., ČT2