Scéna.cz 

Od Dionýsia k Trifoonovi

Zatímco pro nás představují Hromnice připadající na 2. února teprve přelom zimy, v Bulharsku se 1. února slaví svátek sv. Trifonia jako počátek zemědělského roku. Přirozeně Bulharsko se nachází v teplejších krajinách, kde jaro začíná dříve. Avšak důležitější úlohu než je geografická poloha hraje v tomto případě tradice. Dnešní Bulharsko se překrývá se starověkou Thrákií, odkud do řeckého pantheonu doputoval Dionýsios (v římské verzi Bacchus), nevázané božstvo vína, příznivec zemědělců a podporovatel plodnosti a hojnosti půdy. Obřady, které se konaly na jeho počest, byly pevně zakotveny v povědomí i různě promíchaného zemědělského obyvatelstva a přenesly se - sice pod jinou nálepkou - až do našich dní.

Jak bylo v historii často zvykem, také zde úlohu pohanského božstva převzal křesťanský světec. Dionýsios se převtělil do Trifonia. Svatý Trifonius byl za římského císaře Gordiana považován za zázračného léčitele a jedno z velice účinných léčiv bylo právě víno. Svatý Trifonius skončil mučednickou smrtí a jeho památka a ochranná funkce se připomíná 1. února, o svátku vína, kdy se poprvé zastřihuje vinná réva a kterému se také říká sv Trifonius Zarezan.
Vínu se v těchto krajinách stále připisuje daleko širší rozsah působení než jen jako prostředku navozujícího příjemnou náladu. Je to nápoj od věků rituální a společně s chlebem, který má v obřadu své místo, představuje pro křesťanství dva symbolické základy bohoslužby - krev a tělo Kristovo. V Bulharsku si někde uchovali ještě předkřesťanské zvyky a vínem se například polévají hroby, aby země přijala tělo mrtvého, novomanželé vypijí společně misku vína před vchodem do svého domu, aby zamezili hádkám, novorozenec je postříkán kapkami vína atd.
I v současnosti odcházejí na 1. února muži za zvuků píšťal ze svých domovů do vinohradů, berou si sebou chléb a víno a rituálně odříznou tři výhonky révy. Musí se třikrát pokřižovat směrem k východu, pronést požehnání a polít rostlinu vínem a svěcenou vodou a posypat popelem. Proutky vloží do kotlíku s vínem a nabízí všem přítomným opět s žehnající průpovídkou. Kde nemají vinice, zařezávají podobným způsobem ovocné stromy.

Po řezu se vrací zástup do vesnice, kde se rozbíhá slavnost. Volí se král vinohradu, muž, který má dostatek vína ve sklepích a rozumí dobře pěstování révy. Musí se také dostatečně napít či opít, aby byla po celý rok hojnost všeho. Král s korunou z révových prutů na hlavě pak se svou družinou obchází jednotlivé domy, kde mu dá každý hospodář napít vína z kotlíku a nakonec na něj zbytek vína vylije. Toto polévání krále vína popisuje řecký historik Xenofantes už ve 4. století před Kristem. Všichni přítomní ozdobeni věnečky z révových proutků se veselí, tanč&ia cute;, hrají a zpívají a především mají povinnost se kvůli všeobecné prosperitě opít.
Detailní popis svátku svatého Trifonia a obřadů, které se při té příležitosti konají, najdou zájemci na výstavě v Národopisném muzeu v Letohrádku Kinských. Na panelech v přízemí Letohrádku je uveden historický přehled, proměny a vývoj rituálu, text je doplněn vyobrazeními a fotografiemi z různých období.
Výstavu pořádá Bulharský kulturní institut ve spolupráci s Národním Muzeem v Praze a muzeem v Plovdivu a bude v letohrádku Kinských k vidění do 29. března 2019.