Scéna.cz 

Filmové tipy 14. týden

Kdyby radši hořelo
Komedie o hasičích na malé vsi, kteří musí čelit nečekané výzvě. Zaútočili u nich během Velikonoc teroristé? Koprodukční film ČT (2022). Hrají: M. Isteník, M. Krobot, A. Polívková, M. Pospíchal, A. Čuba, V. Škultéty a další. Scénář A. K. Rybanský a L. Csicsely. Kamera M. Piňos. Režie A. K. Rybanský. V zapadlé obci kdesi na Moravě se chystají Velikonoce. Chlapi popíjejí zelené pivo, baví se o lecčems podstatném i nepodstatném, starosta na večerní akci dokonce nachystal jako překvapení ohňostroj, když poklid sousedského shromáždění naruší dodávka, která ve vysoké rychlosti narazí do kašny. Jeden zraněný končí v nemocnici, řidič stačí zmizet, aniž by si ho kdokoliv všiml, a šokovaná vesnice je paralyzovaná strachem. Šlo o teroristický čin, jak říká velitel místních hasičů Bróňa (M. Krobot), nebo jen o obyčejnou krádež vozidla, jak tvrdí šéf policie (A. Čuba)? Hasiči se rozhodnou vzít bezpečí vesnice do vlastních rukou, což se neobejde bez nejednoho karambolu, omylu, selhání, lži a snad nakonec i odpuštění. Dobráckého nešiku Standu (M. Isteník), který Bróňu vnímá jako svého druhého otce, čekají čtyři složité dny, v nichž se několikrát ocitne před velmi složitým rozhodováním. Ještě těžší to ale bude mít Standova těhotná žena Jana (A. Polívková), která dost možná až do této chvíle netušila, koho si to vlastně vzala...
Vysílání: 02.4., 20.10 hod., ČT1

Kristýna
Romy Schneiderová a Alain Delon jako osudový pár v přepisu Schnitzlerova dramatu. Francouzsko-italský film (1958). Dále hrají: J.-C. Brialy, M. Presleová, F. Ledoux, J. Galland, J. Toja, S. Grimaldiová a další. Režie Pierre Gaspard-Huit. Mladý důstojník Franz Lobheiner chce ukončit svůj poměr s baronkou Lenou Eggersdorf. Potkává mladičkou Christine, zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Zatím však baron Eggersdorf odhalí milostnou aféru své ženy a vyzve Lobheinera na souboj. A Franz ho přijímá, protože se poprvé v životě zamiloval do své femme fatale. Kristýna je přepis Schnitzlerova dramatu Liebelei, který se u nás hrál pod názvem Milkování. Mottem důstojníků ze Schnitzlerova dramatu je bezstarostný život plný přelétavé lásky: „Zotavit se! Rozptýlit! Jedině v tom je hlubší smysl. K rozptýlení tu jsou. Proto jsem odjakživa proti takzvaným zajímavým ženám. Ženy nemají být zajímavé, nýbrž roztomilé. Musíš hledat štěstí tam, kde jsem ho až dosud hledal a nalézal já, kde nehrozí žádné velké scény, žádné nebezpečí, žádné tragické zápletky. Kde začít není nijak složité a skončit žádná katastrofa. Kdy s úsměvem přijímáme první polibek a s láskyplným dojetím se rozcházíme.“ Až se jeden z nich osudově zamiluje. Arthur Schnitzler (1862–1931) je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů vídeňské moderny a jednoho z největších německy píšících dramatiků počátku 20. století. Byl autorem impresionistických dramat přelomu století, odrážejících dvojí společenskou i rodinnou morálku, i vynikajícím pozorovatelem, registrujícím „veselou apokalypsu“ vídeňského fin de siecle.
Vysílání: 01.4., 08.15 hod., ČT2

Králova zahradnice
Z neuvěřitelné vášně pramení neuvěřitelná krása. Kate Winsletová v hlavní roli britského historického filmu (2014). Dále hrají: M. Schoenaerts, A. Rickman, S. Tucci, H. McCroryová, S. Waddington, J. Ehleová, R. Penry-Jones a další. Režie Alan Rickman. Historické romantické drama Králova zahradnice se odehrává na francouzském dvoře v době vlády Ludvíka XIV. Režie výpravného kostýmního snímku se ujal slavný britský herec Alan Rickman, který se ve filmu zároveň převtělil do Krále Slunce. Ten si velice oblíbil malý lovecký zámek ve Versailles a nakonec tam trvale přesídlil. Na přestavbě původního zámku se podíleli nejlepší architekti, zahradníci a výtvarní umělci tehdejší doby. Ti se měli podílet na vzniku nádherných zahrad a parků, které se stanou nedostižným vzorem pro ostatní panovníky. Jednu z povolaných zahradnic představuje hlavní hrdinka snímku Sabine De Barra (Kate Winsletová). Jedná se o velice sofistikovanou ovdovělou dámu, které se díky svému nadání a píli podařilo stát nezávislou zahradní architektkou a přestát životní útrapy. Ve Versailles dostává za úkol vybudovat v zahradách vodní kaskádu a terasovitý Lasturový háj. Svou vysněnou zakázku získala díky rozhodnutí Andrého Le Nôtreho (Matthias Schoenaerts), slavného architekta francouzských zahrad podřízených jasnému geometrickému řádu. Ten se rozhodne dát Sabine příležitost navzdory jejich rozdílnému přístupu k zahradní architektuře. Během spolupráce na zahradním díle dochází k jejich sblížení a hluboce se do sebe zamilují. Jejich romantickému vztahu ovšem nepřejí tehdejší společenské poměry plné lží, intrik a nástrah. Králova zahradnice představuje velmi emotivní snímek, který vyniká kvalitním hereckým obsazením a úchvatnou kostýmní výpravou.
Vysílání: 01.4., 11.35 hod., ČT2

Něžný barbar
Žil a tvořil za tři, jen umřít musel sám za sebe. Boleslav Polívka v českém filmu podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 110 let (1989). Dále hrají: J. Menzel, A. Goldflam, I. Chýlková, E. Steimarová, V. Kaplanová, J. Hanzlík a další. Scénář V. Nývlt. Kamera V. Smutný. Režie P. Koliha. Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na "vernisáži" předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než "z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti..." Režijní debut Petra Kolihy vznikl podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, která zachycuje skutečné a jedinečné autorovo přátelství s Vladimírem Boudníkem a filosofem Egonem Bondym.
Vysílání: 01.4., 21.40 hod., ČT2

Láska a sex v Rusku
Latexové párty a volný sex v kontrastu se čtyřiceti ubitými ženami denně. Poznejte méně diskutované stránky nejrozsáhlejší země světa. Francouzský dokument. Na straně jedné prezentace dokonalé rodiny se sedmi dětmi, která je příkladem ostatním v době, kdy jejich domovina trpí demografickou krizí, na straně druhé jedna z nejvyšších rozvodovostí na světě. Na straně jedné tendence k uzavírání církevních sňatků a dodržování zažité hierarchie muže coby nadřazeného Slunce a ženy jako poslušné Luny, na straně druhé všeobecné přiznávání nevěry a bezpočet opuštěných matek s novorozenci. To vše doprovázeno všudypřítomným a státem tolerovaným násilím na ženách, jež se odehrává v duchu přísloví: „Když muž ženu bije, tak ji miluje.“ A v neposlední straně malá, avšak postupně sílící mladá scéna, která by svým otevřeným přístupem k otázkám sexuality ráda změnila nastavení své společnosti. Takové jsou podoby lásky a sexu v Rusku.
Vysílání: 07.4., 00.10 hod., ČT2
Opakování: 11.4., ČT2

Kroky a skoky české animace (3/6) - Ze života loutek
Současný český loutkový film prožívá nebývalý rozkvět. Nový dokumentární cyklus představí autory, projekty i techniky mimořádně úspěšné disciplíny českého filmu. Režie M. Kaboš, Český animovaný film si nejčastěji spojujeme se zlatou érou loutkového filmu a jmény legendárních tvůrců Jiřího Trnky, Hermíny Týrlové, Břetislava Pojara a Jiřího Brdečky. Animace se ale vyvíjí a mění. Mladí tvůrci se nebojí experimentovat a nahlíží na loutky trochu jinak. Kam směřuje současná česká animace? S průvodcem Sašou Michailidisem a režisérem Michaelem Kabošem se diváci setkají s tvůrci, kteří dnes utváří obraz českého animovaného filmu.
Vysílání: 04.4., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 05.4., ČT art., 10.4., ČT art

Základní instinkt: sex, smrt a Sharon
Film o filmu, který se stal fenoménem a mnoha zúčastněným změnil život. Francouzský dokument. Nizozemský režisér Paul Verhoeven měl na začátku 90. let minulého století za sebou velmi slušnou kariéru nejen v rodné Evropě, ale i v Hollywoodu. Zdálo se, že je specialistou na sci-fi thrillery (režíroval například snímky RoboCop či Total Recall). Do historie kinematografie se ovšem zapsal především skandálním snímkem Základní instinkt z roku 1992, který se stal jakýmsi prototypem moderního thrilleru, kde nesmí chybět sex, drogy a násilí. Scénář napsal Joe Eszterhas (traduje se, že prý mu to trvalo pouhých deset dnů), do hlavní ženské role si Verhoeven spolu s představitelem hlavní mužské role Michaelem Douglasem vybrali do té doby "nehvězdnou" Sharon Stoneovou. Realizace, uvedení ani přijetí nebyly jednoduché. Kromě slávy a cen přinesl film hercům i dalším tvůrcům řadu komplikací, a dokonce i trápení. Své o tom ví například Sharon Stoneová, z níž udělala ikonu jedna jediná konkrétní scéna, k níž ji tvůrci dostrkali tak trochu podvodem a o níž herečka tvrdí, že jí zničila život. Po více než třiceti letech od vzniku filmu na něj zavzpomínali všichni zmínění umělci, a vyprávění je to opravdu nesmírně zajímavé.
Vysílání: 04.4., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 06.4., ČT art., 10.4., ČT art