Bouře Naivního divadla
Když se soubor jehož hlavní repertoár tvoří hry pro děti a mládež, pustí do Shakesperova posledního díla Bouře, pak toto můžeme brát jako odvahu, dokonce dvojitou neboť inscenace Bouře se v Liberci již hrála (nebo hraje) ve velkém Šaldově divadle. Vedení divadla přizvalo ke spolupráci režiséra Michala Dočekala, jmenovaného šéfa činohry Národního divadla Praha, dále scénografa Petra Matáska, a když k tomuto týmu přidáme ještě skvělý překlad shakespearologa Martina Hilského, pak můžeme očekávat příchod opravdové bouře a to nejen od Ještědu.
Dočekal rozehrál Bouři v příjemné dramatické zkratce v důmyslné scéně Petra Matáska za doprovodu magické hudby, která dštila v rytmu úderného big beatu, někdy přesahovala až k romantické baladě. V této nadčasové inscenaci, kterou můžeme právem považovat za divadelní uvítání třetího tisíciletí, našlo výborné uplatnění světlo za použití video dotáček. Ty nebyly věcně ilustrující, ale svojí symbolikou přesně zapadaly do scénického soustrojí. Duch fantazie ovládl i kostýmy, a to nejen v bizarním ústroji Kalibána, jehož hlavní součást tvořily záchranné kruhy, či v démoničnosti Prospera.
Přesně odměřené a strhující výkony herců se nenechaly utlačit technickým doprovodem inscenace. Strojené až mafiózní gesta družiny kolem Alonsa, tvořily protiklad světu Prospera. Čarovné Prosperovo voodoo funguje znamenitě – přes hliněné torzo ovládá Alonsa, podobně vystupuje zakletá Miranda.
Působivá a vděčná je strhující scéna tria „hlupců“: Trinkulo, Stefano a Kalibán, kdy první dva opěvují hlupáky, přestože k nim sami patří. Tomu odpovídá i jejich samozvané jmenování do královské funkce.
Samotný Prospero v podání Zdeňka Peřiny vystupuje jako spravedlivý a moudrý šlechtic, který chce přivést protivníky k rozumnému usmíření. To se mu podaří za pomoci sluhy, větrného Ariela, který nastrojí vše jak má být. Zejména se mu podaří dát dohromady Mirandu (Jana Vyšohlídová) a Ferdinanda (Filip Homola), což představuje hlavní klíč k usmíření znesvářených bratrů – Prospera a Alonsa.
Bouře Naivního divadla působí velmi blahodárně a očistně.
William Shakespeare Bouře Překlad Martin Hilský; režie Michal Dočekal; výprava Petr Matásek, hudba Vít Brukner a Tomáš Procházka; dramaturgie Iva Peřinová.
Osoby a obsazení: Alonso, neapolský král (Zdeněk Peřina); Sebastian, jeho bratr (Michaela Homolová); Prospero (Milan Hodný); Antonio, jeho bratr (Zuzana Kolomazníková); Ferdinand, syn neapolského krále (Filip Homola); Kalibán, znetvořený divoch a otrok (Marek Sýkora); Trinkulo, šašek (Tomáš Bělohlávek); Stefano, sklepmistr a opilec (Helena Fantlová); Miranda, Prosperova dcera (Jana Vyšohlídová); Ariel, vzdušný duch (Markéta Sýkorová); Kapitán lodi (Markéta Sýkorová).
Premiéra Naivní divadlo Liberec 22. března 2002.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
EGBDF: nevšední a hluboký zážitek
Městské divadlo Zlín je známé svou objevnou dramaturgií a častým uváděním českých novinek. Inscenace EGBDF (KD ...celý článek
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek
KYTICE, MY HOMELAND: Universum MATKY
Erbenova KYTICE se dočkala další dramatizace, tentokrát ji v premiéře uvedlo Divadlo Vzlet. Pod režií a úpravo ...celý článek
Časopis 22 - sekce
HUDBA
Lucie Bílá a její pocta Petru Hapkovi
Nový videoklip k písni Hvězdy jsou jak bonbónky dává vzpomenout na fenomenální práci dua Petra Hapky a Michala celý článek
OPERA/ TANEC
Bubeníček International Ballet Gala
Významný sólista a choreograf Jiří Bubeníček pořádá v Praze slavnostní galavečer s názvem Bubeníček Internatio celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Film Franca Zeffirelliho s Cher
Čaj s Mussolinim
Hold velkodušnosti a odvaze britských dam, které svůj odpolední čaj pijí přesně ve čtyři b celý článek